ČERMÁKOVÁ Josefína 17.1.1849-27.5.1895: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERMÁKOVÁ_Josefina_17.1.1849-1895)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Josefina ČERMÁKOVÁ
+
| jméno = Josefína ČERMÁKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cermakova Josefina portret.jpg
 
| datum narození = 17.1.1849
 
| datum narození = 17.1.1849
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1895
+
| datum úmrtí = 27.5.1895
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vysoká u Příbrami
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josefina ČERMÁKOVÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 605-606
 +
}}
 +
'''ČERMÁKOVÁ, Josefína''', ''* 17. 1. 1849 Praha, † 27. 5. 1895 Vysoká u Příbrami, herečka''
 +
 
 +
Jedna z pěti dcer pražského zlatníka. Její mladší sestrou byla
 +
Anna, pozdější manželka skladatele A. Dvořáka. Na hereckou
 +
dráhu se připravovala u významných českých hereček,
 +
E. Peškové, O. Sklenářové-Malé a J. Šamberkové. V patnácti
 +
letech poprvé vystoupila na jevišti Prozatímního divadla,
 +
kde působila 1864–73. Poté získala angažmá u dvorského
 +
divadla ve Výmaru. Do Čech se vrátila 1875 a pohostinsky
 +
vystupovala v Prozatímním divadle (příležitostně 1867–68
 +
a 1874–77 i v Plzni) až do svého sňatku (1877) s hrabětem
 +
Václavem Kounicem (1848–1913), kdy se další herecké dráhy
 +
vzdala.
 +
 
 +
Byla herečkou mimořádně oslnivého zjevu i výrazného hereckého
 +
talentu, kterým zaujala mj. i A. Dvořáka. Její mládí
 +
ji předurčovalo k rolím mladých dívenek, naivních milovnic
 +
(jako Bětuška v Klicperově ''Divotvorném klobouku'', Filipina
 +
v Jeřábkových ''Cestách veřejného mínění'', Kamila v Sardouových
 +
''Bodrých venkovanech'', Verunka v ''Diblíku z hor'' Ch. Birch-Pfeifferové), a také k chlapeckým, tzv. kalhotkovým rolím (např. jako Vojtěch v Tylově ''Paní Marjánce, matce pluku'',
 +
1865, princ Rafael v Offenbachově ''Princezně trebizonské'',
 +
1871). Diváci i kritika oceňovali její přirozenou hru, prostou
 +
afektů, jemnou a melodickou mluvu, smysl pro zdravý,
 +
nenucený humor. Č. vynikla zejména v rolích čiperných
 +
komorných a služtiček (mj. Dorina v Molièrově ''Tartuffovi'',
 +
1865), k jejím úspěšným postavám patřila 1865 i Marie
 +
v Shakespearově ''Večeru tříkrálovém'', kterou hrála po boku
 +
Malvolia J. Franovského. Příležitostně vystupovala i v operetách.
 +
Jak později prokázala za pobytu ve Výmaru, měla předpoklady
 +
k velkým tragickým rolím v klasickém repertoáru,
 +
avšak v souboru Prozatímního divadla, kde tento obor patřil
 +
zejména O. Sklenářové-Malé, nedostala potřebné příležitosti.
 +
Navzdory krátkému působení v českém divadle přispěla
 +
svým hereckým talentem a smyslem pro přirozený projev
 +
k překonávání pozdního romantismu v hereckém projevu na
 +
scéně Prozatímního divadla.
 +
 
 +
'''D:''' role: Hynek, J. K. Tyl, Nalezenec, 1864; V. Sardou, Staří mládenci, 1865;
 +
Šotek, W. Shakespeare, Sen noci svatojanské, 1866; Kateřina, Molière, Směšné
 +
fifleny, 1866; Marie Antonovna, N. V. Gogol, Revizor, 1866; Lydinka,
 +
A. V. Suchovo-Kobylin, Svatba Krečinského, 1867; Nerissa, W. Shakespeare,
 +
Kupec benátský, 1867; Emma, G. Pfleger-Moravský, Telegram, 1867; Floretka,
 +
A. Moreto, Donna Diana, 1868; Fiorella, J. Offenbach, Bandité, 1870;
 +
Pavlína, A. N. Ostrovskij, Výnosné místo, 1870; Georgetta, V. Sardou, Fernanda,
 +
1870; Pavla, týž, Paragrafy na střeše, 1871; Stanislav, J. N. Nestroy,
 +
Rozpustilí kluci ve škole, 1876.
 +
 
 +
'''L:''' nesign., Slečna J. Č., in: Plzeňské listy 18. 1. 1868; J. Neruda, Pohostinské
 +
hry J. Č., in: Národní listy 19. 6. 1875; Bartoš: PD činohra, s. 232; DČD 4,
 +
s. 111, 181; J. Černý, Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci,
 +
1978, s. 75; J. Šmaha, Dělali jsme divadlo, 1982, s. 74; ND a jeho předchůdci,
 +
s. 66; V. Štěpán – M. Trávníčková, Prozatímní divadlo 1862–1883
 +
2, 2006, s. 135n. (se soupisem rolí).
 +
 
 +
Alice Dubská
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
  
 
[[Kategorie:1849]]
 
[[Kategorie:1849]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1895]]
 
[[Kategorie:1895]]
 +
[[Kategorie:Vysoká u Příbrami]]
 +
 +
 +
<gallery>
 +
Cermakova Josefina Hynek.jpg|Josefína Čermáková jako Hynek ve hře Nalezenec, Prozatímní divadlo 1864
 +
Cermakova Josefina manzel.jpg|Josefína Čermáková s manželem Václavem Robertem z Kounic
 +
</gallery>

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 12:15

Josefína ČERMÁKOVÁ
Narození 17.1.1849
Místo narození Praha
Úmrtí 27.5.1895
Místo úmrtí Vysoká u Příbrami
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 605-606
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44762

ČERMÁKOVÁ, Josefína, * 17. 1. 1849 Praha, † 27. 5. 1895 Vysoká u Příbrami, herečka

Jedna z pěti dcer pražského zlatníka. Její mladší sestrou byla Anna, pozdější manželka skladatele A. Dvořáka. Na hereckou dráhu se připravovala u významných českých hereček, E. Peškové, O. Sklenářové-Malé a J. Šamberkové. V patnácti letech poprvé vystoupila na jevišti Prozatímního divadla, kde působila 1864–73. Poté získala angažmá u dvorského divadla ve Výmaru. Do Čech se vrátila 1875 a pohostinsky vystupovala v Prozatímním divadle (příležitostně 1867–68 a 1874–77 i v Plzni) až do svého sňatku (1877) s hrabětem Václavem Kounicem (1848–1913), kdy se další herecké dráhy vzdala.

Byla herečkou mimořádně oslnivého zjevu i výrazného hereckého talentu, kterým zaujala mj. i A. Dvořáka. Její mládí ji předurčovalo k rolím mladých dívenek, naivních milovnic (jako Bětuška v Klicperově Divotvorném klobouku, Filipina v Jeřábkových Cestách veřejného mínění, Kamila v Sardouových Bodrých venkovanech, Verunka v Diblíku z hor Ch. Birch-Pfeifferové), a také k chlapeckým, tzv. kalhotkovým rolím (např. jako Vojtěch v Tylově Paní Marjánce, matce pluku, 1865, princ Rafael v Offenbachově Princezně trebizonské, 1871). Diváci i kritika oceňovali její přirozenou hru, prostou afektů, jemnou a melodickou mluvu, smysl pro zdravý, nenucený humor. Č. vynikla zejména v rolích čiperných komorných a služtiček (mj. Dorina v Molièrově Tartuffovi, 1865), k jejím úspěšným postavám patřila 1865 i Marie v Shakespearově Večeru tříkrálovém, kterou hrála po boku Malvolia J. Franovského. Příležitostně vystupovala i v operetách. Jak později prokázala za pobytu ve Výmaru, měla předpoklady k velkým tragickým rolím v klasickém repertoáru, avšak v souboru Prozatímního divadla, kde tento obor patřil zejména O. Sklenářové-Malé, nedostala potřebné příležitosti. Navzdory krátkému působení v českém divadle přispěla svým hereckým talentem a smyslem pro přirozený projev k překonávání pozdního romantismu v hereckém projevu na scéně Prozatímního divadla.

D: role: Hynek, J. K. Tyl, Nalezenec, 1864; V. Sardou, Staří mládenci, 1865; Šotek, W. Shakespeare, Sen noci svatojanské, 1866; Kateřina, Molière, Směšné fifleny, 1866; Marie Antonovna, N. V. Gogol, Revizor, 1866; Lydinka, A. V. Suchovo-Kobylin, Svatba Krečinského, 1867; Nerissa, W. Shakespeare, Kupec benátský, 1867; Emma, G. Pfleger-Moravský, Telegram, 1867; Floretka, A. Moreto, Donna Diana, 1868; Fiorella, J. Offenbach, Bandité, 1870; Pavlína, A. N. Ostrovskij, Výnosné místo, 1870; Georgetta, V. Sardou, Fernanda, 1870; Pavla, týž, Paragrafy na střeše, 1871; Stanislav, J. N. Nestroy, Rozpustilí kluci ve škole, 1876.

L: nesign., Slečna J. Č., in: Plzeňské listy 18. 1. 1868; J. Neruda, Pohostinské hry J. Č., in: Národní listy 19. 6. 1875; Bartoš: PD činohra, s. 232; DČD 4, s. 111, 181; J. Černý, Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, 1978, s. 75; J. Šmaha, Dělali jsme divadlo, 1982, s. 74; ND a jeho předchůdci, s. 66; V. Štěpán – M. Trávníčková, Prozatímní divadlo 1862–1883 2, 2006, s. 135n. (se soupisem rolí).

Alice Dubská