ČERMÁKOVÁ Josefína 17.1.1849-27.5.1895: Porovnání verzí
(ČERMÁKOVÁ_Josefina_17.1.1849-1895) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Josefína ČERMÁKOVÁ |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Cermakova Josefina portret.jpg |
| datum narození = 17.1.1849 | | datum narození = 17.1.1849 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
− | | datum úmrtí = 1895 | + | | datum úmrtí = 27.5.1895 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vysoká u Příbrami |
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 605-606 |
+ | }} | ||
+ | '''ČERMÁKOVÁ, Josefína''', ''* 17. 1. 1849 Praha, † 27. 5. 1895 Vysoká u Příbrami, herečka'' | ||
+ | |||
+ | Jedna z pěti dcer pražského zlatníka. Její mladší sestrou byla | ||
+ | Anna, pozdější manželka skladatele A. Dvořáka. Na hereckou | ||
+ | dráhu se připravovala u významných českých hereček, | ||
+ | E. Peškové, O. Sklenářové-Malé a J. Šamberkové. V patnácti | ||
+ | letech poprvé vystoupila na jevišti Prozatímního divadla, | ||
+ | kde působila 1864–73. Poté získala angažmá u dvorského | ||
+ | divadla ve Výmaru. Do Čech se vrátila 1875 a pohostinsky | ||
+ | vystupovala v Prozatímním divadle (příležitostně 1867–68 | ||
+ | a 1874–77 i v Plzni) až do svého sňatku (1877) s hrabětem | ||
+ | Václavem Kounicem (1848–1913), kdy se další herecké dráhy | ||
+ | vzdala. | ||
+ | |||
+ | Byla herečkou mimořádně oslnivého zjevu i výrazného hereckého | ||
+ | talentu, kterým zaujala mj. i A. Dvořáka. Její mládí | ||
+ | ji předurčovalo k rolím mladých dívenek, naivních milovnic | ||
+ | (jako Bětuška v Klicperově ''Divotvorném klobouku'', Filipina | ||
+ | v Jeřábkových ''Cestách veřejného mínění'', Kamila v Sardouových | ||
+ | ''Bodrých venkovanech'', Verunka v ''Diblíku z hor'' Ch. Birch-Pfeifferové), a také k chlapeckým, tzv. kalhotkovým rolím (např. jako Vojtěch v Tylově ''Paní Marjánce, matce pluku'', | ||
+ | 1865, princ Rafael v Offenbachově ''Princezně trebizonské'', | ||
+ | 1871). Diváci i kritika oceňovali její přirozenou hru, prostou | ||
+ | afektů, jemnou a melodickou mluvu, smysl pro zdravý, | ||
+ | nenucený humor. Č. vynikla zejména v rolích čiperných | ||
+ | komorných a služtiček (mj. Dorina v Molièrově ''Tartuffovi'', | ||
+ | 1865), k jejím úspěšným postavám patřila 1865 i Marie | ||
+ | v Shakespearově ''Večeru tříkrálovém'', kterou hrála po boku | ||
+ | Malvolia J. Franovského. Příležitostně vystupovala i v operetách. | ||
+ | Jak později prokázala za pobytu ve Výmaru, měla předpoklady | ||
+ | k velkým tragickým rolím v klasickém repertoáru, | ||
+ | avšak v souboru Prozatímního divadla, kde tento obor patřil | ||
+ | zejména O. Sklenářové-Malé, nedostala potřebné příležitosti. | ||
+ | Navzdory krátkému působení v českém divadle přispěla | ||
+ | svým hereckým talentem a smyslem pro přirozený projev | ||
+ | k překonávání pozdního romantismu v hereckém projevu na | ||
+ | scéně Prozatímního divadla. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' role: Hynek, J. K. Tyl, Nalezenec, 1864; V. Sardou, Staří mládenci, 1865; | ||
+ | Šotek, W. Shakespeare, Sen noci svatojanské, 1866; Kateřina, Molière, Směšné | ||
+ | fifleny, 1866; Marie Antonovna, N. V. Gogol, Revizor, 1866; Lydinka, | ||
+ | A. V. Suchovo-Kobylin, Svatba Krečinského, 1867; Nerissa, W. Shakespeare, | ||
+ | Kupec benátský, 1867; Emma, G. Pfleger-Moravský, Telegram, 1867; Floretka, | ||
+ | A. Moreto, Donna Diana, 1868; Fiorella, J. Offenbach, Bandité, 1870; | ||
+ | Pavlína, A. N. Ostrovskij, Výnosné místo, 1870; Georgetta, V. Sardou, Fernanda, | ||
+ | 1870; Pavla, týž, Paragrafy na střeše, 1871; Stanislav, J. N. Nestroy, | ||
+ | Rozpustilí kluci ve škole, 1876. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nesign., Slečna J. Č., in: Plzeňské listy 18. 1. 1868; J. Neruda, Pohostinské | ||
+ | hry J. Č., in: Národní listy 19. 6. 1875; Bartoš: PD činohra, s. 232; DČD 4, | ||
+ | s. 111, 181; J. Černý, Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, | ||
+ | 1978, s. 75; J. Šmaha, Dělali jsme divadlo, 1982, s. 74; ND a jeho předchůdci, | ||
+ | s. 66; V. Štěpán – M. Trávníčková, Prozatímní divadlo 1862–1883 | ||
+ | 2, 2006, s. 135n. (se soupisem rolí). | ||
+ | |||
+ | Alice Dubská | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:1849]] | [[Kategorie:1849]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
+ | [[Kategorie:Vysoká u Příbrami]] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Cermakova Josefina Hynek.jpg|Josefína Čermáková jako Hynek ve hře Nalezenec, Prozatímní divadlo 1864 | ||
+ | Cermakova Josefina manzel.jpg|Josefína Čermáková s manželem Václavem Robertem z Kounic | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 12:15
Josefína ČERMÁKOVÁ | |
Narození | 17.1.1849 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 27.5.1895 |
Místo úmrtí | Vysoká u Příbrami |
Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 605-606 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44762 |
ČERMÁKOVÁ, Josefína, * 17. 1. 1849 Praha, † 27. 5. 1895 Vysoká u Příbrami, herečka
Jedna z pěti dcer pražského zlatníka. Její mladší sestrou byla Anna, pozdější manželka skladatele A. Dvořáka. Na hereckou dráhu se připravovala u významných českých hereček, E. Peškové, O. Sklenářové-Malé a J. Šamberkové. V patnácti letech poprvé vystoupila na jevišti Prozatímního divadla, kde působila 1864–73. Poté získala angažmá u dvorského divadla ve Výmaru. Do Čech se vrátila 1875 a pohostinsky vystupovala v Prozatímním divadle (příležitostně 1867–68 a 1874–77 i v Plzni) až do svého sňatku (1877) s hrabětem Václavem Kounicem (1848–1913), kdy se další herecké dráhy vzdala.
Byla herečkou mimořádně oslnivého zjevu i výrazného hereckého talentu, kterým zaujala mj. i A. Dvořáka. Její mládí ji předurčovalo k rolím mladých dívenek, naivních milovnic (jako Bětuška v Klicperově Divotvorném klobouku, Filipina v Jeřábkových Cestách veřejného mínění, Kamila v Sardouových Bodrých venkovanech, Verunka v Diblíku z hor Ch. Birch-Pfeifferové), a také k chlapeckým, tzv. kalhotkovým rolím (např. jako Vojtěch v Tylově Paní Marjánce, matce pluku, 1865, princ Rafael v Offenbachově Princezně trebizonské, 1871). Diváci i kritika oceňovali její přirozenou hru, prostou afektů, jemnou a melodickou mluvu, smysl pro zdravý, nenucený humor. Č. vynikla zejména v rolích čiperných komorných a služtiček (mj. Dorina v Molièrově Tartuffovi, 1865), k jejím úspěšným postavám patřila 1865 i Marie v Shakespearově Večeru tříkrálovém, kterou hrála po boku Malvolia J. Franovského. Příležitostně vystupovala i v operetách. Jak později prokázala za pobytu ve Výmaru, měla předpoklady k velkým tragickým rolím v klasickém repertoáru, avšak v souboru Prozatímního divadla, kde tento obor patřil zejména O. Sklenářové-Malé, nedostala potřebné příležitosti. Navzdory krátkému působení v českém divadle přispěla svým hereckým talentem a smyslem pro přirozený projev k překonávání pozdního romantismu v hereckém projevu na scéně Prozatímního divadla.
D: role: Hynek, J. K. Tyl, Nalezenec, 1864; V. Sardou, Staří mládenci, 1865; Šotek, W. Shakespeare, Sen noci svatojanské, 1866; Kateřina, Molière, Směšné fifleny, 1866; Marie Antonovna, N. V. Gogol, Revizor, 1866; Lydinka, A. V. Suchovo-Kobylin, Svatba Krečinského, 1867; Nerissa, W. Shakespeare, Kupec benátský, 1867; Emma, G. Pfleger-Moravský, Telegram, 1867; Floretka, A. Moreto, Donna Diana, 1868; Fiorella, J. Offenbach, Bandité, 1870; Pavlína, A. N. Ostrovskij, Výnosné místo, 1870; Georgetta, V. Sardou, Fernanda, 1870; Pavla, týž, Paragrafy na střeše, 1871; Stanislav, J. N. Nestroy, Rozpustilí kluci ve škole, 1876.
L: nesign., Slečna J. Č., in: Plzeňské listy 18. 1. 1868; J. Neruda, Pohostinské hry J. Č., in: Národní listy 19. 6. 1875; Bartoš: PD činohra, s. 232; DČD 4, s. 111, 181; J. Černý, Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, 1978, s. 75; J. Šmaha, Dělali jsme divadlo, 1982, s. 74; ND a jeho předchůdci, s. 66; V. Štěpán – M. Trávníčková, Prozatímní divadlo 1862–1883 2, 2006, s. 135n. (se soupisem rolí).
Alice Dubská