ČERMÁKOVÁ Josefína 17.1.1849-27.5.1895

Z Personal
Josefína ČERMÁKOVÁ
Narození 17.1.1849
Místo narození Praha
Úmrtí 27.5.1895
Místo úmrtí Vysoká u Příbrami
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44762

ČERMÁKOVÁ, Josefína, * 17. 1. 1849 Praha, † 27. 5. 1895 Vysoká u Příbrami, herečka

Jedna z pěti dcer pražského zlatníka. Její mladší sestrou byla Anna, pozdější manželka skladatele A. Dvořáka. Na hereckou dráhu se připravovala u významných českých hereček, E. Peškové, O. Sklenářové-Malé a J. Šamberkové. V patnácti letech poprvé vystoupila na jevišti Prozatímního divadla, kde působila 1864–73. Poté získala angažmá u dvorského divadla ve Výmaru. Do Čech se vrátila 1875 a pohostinsky vystupovala v Prozatímním divadle (příležitostně 1867–68 a 1874–77 i v Plzni) až do svého sňatku (1877) s hrabětem Václavem Kounicem (1848–1913), kdy se další herecké dráhy vzdala.

Byla herečkou mimořádně oslnivého zjevu i výrazného hereckého talentu, kterým zaujala mj. i A. Dvořáka. Její mládí ji předurčovalo k rolím mladých dívenek, naivních milovnic (jako Bětuška v Klicperově Divotvorném klobouku, Filipina v Jeřábkových Cestách veřejného mínění, Kamila v Sardouových Bodrých venkovanech, Verunka v Diblíku z hor Ch. Birch-Pfeifferové), a také k chlapeckým, tzv. kalhotkovým rolím (např. jako Vojtěch v Tylově Paní Marjánce, matce pluku, 1865, princ Rafael v Offenbachově Princezně trebizonské, 1871). Diváci i kritika oceňovali její přirozenou hru, prostou afektů, jemnou a melodickou mluvu, smysl pro zdravý, nenucený humor. Č. vynikla zejména v rolích čiperných komorných a služtiček (mj. Dorina v Molièrově Tartuffovi, 1865), k jejím úspěšným postavám patřila 1865 i Marie v Shakespearově Večeru tříkrálovém, kterou hrála po boku Malvolia J. Franovského. Příležitostně vystupovala i v operetách. Jak později prokázala za pobytu ve Výmaru, měla předpoklady k velkým tragickým rolím v klasickém repertoáru, avšak v souboru Prozatímního divadla, kde tento obor patřil zejména O. Sklenářové-Malé, nedostala potřebné příležitosti. Navzdory krátkému působení v českém divadle přispěla svým hereckým talentem a smyslem pro přirozený projev k překonávání pozdního romantismu v hereckém projevu na scéně Prozatímního divadla.

D: role: Hynek, J. K. Tyl, Nalezenec, 1864; V. Sardou, Staří mládenci, 1865; Šotek, W. Shakespeare, Sen noci svatojanské, 1866; Kateřina, Molière, Směšné fifleny, 1866; Marie Antonovna, N. V. Gogol, Revizor, 1866; Lydinka, A. V. Suchovo-Kobylin, Svatba Krečinského, 1867; Nerissa, W. Shakespeare, Kupec benátský, 1867; Emma, G. Pfleger-Moravský, Telegram, 1867; Floretka, A. Moreto, Donna Diana, 1868; Fiorella, J. Offenbach, Bandité, 1870; Pavlína, A. N. Ostrovskij, Výnosné místo, 1870; Georgetta, V. Sardou, Fernanda, 1870; Pavla, týž, Paragrafy na střeše, 1871; Stanislav, J. N. Nestroy, Rozpustilí kluci ve škole, 1876.

L: nesign., Slečna J. Č., in: Plzeňské listy 18. 1. 1868; J. Neruda, Pohostinské hry J. Č., in: Národní listy 19. 6. 1875; Bartoš: PD činohra, s. 232; DČD 4, s. 111, 181; J. Černý, Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, 1978, s. 75; J. Šmaha, Dělali jsme divadlo, 1982, s. 74; ND a jeho předchůdci, s. 66; V. Štěpán – M. Trávníčková, Prozatímní divadlo 1862–1883 2, 2006, s. 135n. (se soupisem rolí).

Alice Dubská