ČERMÁK Antonín 9.5.1873-6.3.1933: Porovnání verzí
(ČERMÁK_Antonín_1874-1933) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Antonín ČERMÁK | | jméno = Antonín ČERMÁK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = 9.5.1873 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Kladno |
− | | datum úmrtí = 1933 | + | | datum úmrtí = 6.3.1933 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Miami (Florida, USA) |
| povolání = 59- Společnost - ostatní | | povolání = 59- Společnost - ostatní | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČERMÁK, Antonín''' ''(též CERMAK, Anton), * 9. 5. 1873 Kladno, † 6. 3. 1933 Miami (Florida, USA), politik'' | ||
− | + | Rodiče se do USA vystěhovali, když Č. byly dva roky, a usadili | |
+ | se v Chicagu, kde žila početná česká komunita. Otec | ||
+ | střídal zaměstnání (tesař, zedník) a nakonec se vrátil k povolání | ||
+ | havíře, které vykonával před odchodem do Ameriky. | ||
+ | V dolech začal v jedenácti letech pracovat i Č.; od 1886 jej | ||
+ | zaměstnávala Chicago and Wilmington Coal Company na | ||
+ | dole v Braidwoodu (stát Illinois). O tři roky později tlumočil | ||
+ | požadavky havířů, požadujících zvýšení platu, proto | ||
+ | byl vedením propuštěn. Nové zaměstnání našel u městské | ||
+ | správy, ale už v devatenácti letech se osamostatnil jako povozník | ||
+ | (1892) a své podnikání postupně rozšiřoval. Přitom | ||
+ | nezapomínal na vzdělávání a získával tak autoritu mezi sousedy, | ||
+ | zvláště v řadách českých přistěhovalců. S touto pověstí | ||
+ | vstoupil i do politiky: pomáhal krajanovi Vladimíru Červenému, | ||
+ | který ve volbách 1899 kandidoval za Demokratickou | ||
+ | stranu na funkci radního. Obětavá práce vynesla Č. první | ||
+ | politický úspěch, když byl vybrán za soudního zřízence (bailiff | ||
+ | a) v západní části Chicaga. O rok později postoupil ve | ||
+ | stranické hierarchii na místo obvodního kapitána (precinct | ||
+ | captain), tj. organizátora a agitátora, na němž závisel volební | ||
+ | výsledek strany v určitém okrsku. Osvědčil se a 1902 | ||
+ | zvítězil ve volbách do parlamentu státu Illinois. Kandidoval | ||
+ | tehdy v 9. volebním obvodu chicagské Západní čtvrti | ||
+ | (Lawnsdale), kde žila početná česká komunita. Zakrátko | ||
+ | získal významná místa v hospodářském životě. Stal se prezidentem | ||
+ | Lawnsdale Building and Loan Associatian (1907), | ||
+ | ředitelem Lawnsdale National Bank (1908) a zaujal vůdčí | ||
+ | postavení v Twenty Six Street Business Mens Asociation, | ||
+ | která soustřeďovala české podnikatele v západní části Chicaga. | ||
+ | 1910 porazil republikánského protikandidáta a stal se | ||
+ | radním města Chicago. Řadil se k odpůrcům prohibice a na | ||
+ | radnici se mnohokrát octl v ostrém střetu s republikánským | ||
+ | starostou Williamem H. Thompsonem, jenž později patřil | ||
+ | k ochráncům gangsterského podhoubí Chicaga. | ||
+ | |||
+ | Za hlavní oblast svého působení považoval komunální politiku | ||
+ | a nikdy se neucházel o funkci guvernéra či senátora. | ||
+ | Ve volbách 1922 získal místo předsedy rady okresu Cook, | ||
+ | nejrozlehlejšího (a na počátku 20. století i nejlidnatějšího) | ||
+ | okresu Spojených států. Za Č. vedení se značně zlepšila zejména | ||
+ | úroveň sociálních institucí a služeb, přičemž výstavba | ||
+ | veřejných budov (mj. nové věznice) a rozšiřování sítě moderních | ||
+ | komunikací současně snižovaly nezaměstnanost. | ||
+ | Č. životopisci pokládají jeho opatření v okresu Cook za | ||
+ | předzvěst politiky New Dealu, kterou v USA zaváděl o deset | ||
+ | let později demokratický prezident Franklin D. Roosevelt. | ||
+ | V dubnu 1931 porazil s převahou 200 000 hlasů tzv. Velkého | ||
+ | Billa Thompsona a 27. 4. se ujal funkce starosty Chicaga. | ||
+ | Do úřadu s sebou přivedl nové lidi, mezi nimiž bylo | ||
+ | i několik Čechů. Zahájil akce za ozdravění zadluženého | ||
+ | hospodářství a prosadil důslednější vybírání daní. Zákonitě | ||
+ | se tedy musel střetnout se skupinami gangsterů, ovládajícími | ||
+ | Chicago; s pomocí federálních agentů např. dostal | ||
+ | do vězení gangsterského pohlavára Al Capona, který byl | ||
+ | 24. 10. 1931 odsouzen za daňové úniky na jedenáct let vězení. | ||
+ | Úspěch v souboji s mafiánským vůdcem neobyčejně zvýšil | ||
+ | Č. autoritu. V primárních volbách, které se konaly na konci | ||
+ | června 1932 v Chicagu, podpořil po složitých manévrech | ||
+ | Franklina D. Roosevelta, jenž se nakonec stal prezidentem | ||
+ | USA. Po úspěšné volbě se Roosevelt a Č. měli setkat v únoru | ||
+ | 1933 na Floridě. Roosevelt přistál 15. 2. 1933 v Miami; ve | ||
+ | chvíli, kdy Č. přistoupil k jeho autu, zazněly výstřely a atentátník | ||
+ | Giuseppe Zangara zasáhl dvěma ranami chicagského | ||
+ | starostu. Podle obecného mínění zachránil Č. prezidenta před | ||
+ | jistou smrtí (traduje se Č. výrok „Jsem rád, že jsem to byl já, | ||
+ | a ne vy.“). Někteří publicisté však vyslovují názor, že kulky ze | ||
+ | Zangarovy zbraně byly určeny Č. jako pomsta za odsouzení | ||
+ | Al Capona. Zemřel po třech týdnech v miamské nemocnici, | ||
+ | byl pochován na českém národním hřbitově v Chicagu. | ||
+ | Č. jméno dostala 26. ulice v západním Chicagu. Jeho osudy | ||
+ | připomněly filmy ''Zangarova zbraň'' a ''Neúplatní''. Po celý život | ||
+ | se Č. hlásil ke svému českému původu. Jeho manželkou byla | ||
+ | česká krajanka Marie Hořejšová, doma hovořili česky. Svým | ||
+ | vlivem podporoval Masarykovo úsilí o dosažení české (československé) | ||
+ | samostatnosti, 1921 se zotavoval v Karlových Varech | ||
+ | a navštívil rodné Kladno, znovu tu pobýval 1924. Jako | ||
+ | triumfální je možno označit Č. návštěvu Československa | ||
+ | v létě 1932, kdy již zastával funkci starosty Chicaga; nejprve | ||
+ | opakoval léčebnou kúru v Karlových Varech, veřejnost jej | ||
+ | uvítala v Praze (8. 8.), zastavil se v Poděbradech, na Kladně | ||
+ | a v Plzni. Odjel také na Slovensko a v prezidentově soukromém | ||
+ | sídle v Bystričce se setkal s T. G. Masarykem. Na konci | ||
+ | pobytu v Československu navštívil Baťovy závody ve Zlíně. | ||
+ | Č. památku uctili na Kladně 1935 odhalením pamětní desky | ||
+ | na rodném domku. Za okupace zmizela a znovu tam byla | ||
+ | umístěna v lednu 1947. Č. rodný domek byl zbourán při | ||
+ | výstavbě sídliště v 70. letech. 1993 byl postaven na tomto | ||
+ | místě památník. Od 1994 nese Č. jméno také ulice v Praze-Bubenči. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' (sine), A. J. Č., rodák kladenský starostou města Chicaga, 1932; H. K. | ||
+ | Barnard, Anton, the Martyr, Chicago 1933; G. Drnec – J. V. Welcl, Náš | ||
+ | Č., Chicago 1933; KSN 2, s. 450; J. R. Pšenka, Versus Č., in: Kalendář | ||
+ | Amerikán na rok 1934, s. 31n.; G. Drnec, A. Č., 1948; A. Gottfried, Boss | ||
+ | C. of Chicago, Seattle 1962; I. Brož, Č. versus Al Capone, 1998; ČBS, s. 93; | ||
+ | Tomeš 1, s. 195 (s datem narození 1874); Ottova encyklopedie ČR 4, 2006, | ||
+ | s. 49. | ||
+ | |||
+ | Miloslav Martínek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]] | [[Kategorie:59- Společnost - ostatní]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1873]] |
+ | [[Kategorie:Kladno]] | ||
[[Kategorie:1933]] | [[Kategorie:1933]] | ||
+ | [[Kategorie:Miami]] |
Verze z 27. 11. 2016, 19:34
Antonín ČERMÁK | |
Narození | 9.5.1873 |
---|---|
Místo narození | Kladno |
Úmrtí | 6.3.1933 |
Místo úmrtí | Miami (Florida, USA) |
Povolání | 59- Společnost - ostatní |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=49979 |
ČERMÁK, Antonín (též CERMAK, Anton), * 9. 5. 1873 Kladno, † 6. 3. 1933 Miami (Florida, USA), politik
Rodiče se do USA vystěhovali, když Č. byly dva roky, a usadili se v Chicagu, kde žila početná česká komunita. Otec střídal zaměstnání (tesař, zedník) a nakonec se vrátil k povolání havíře, které vykonával před odchodem do Ameriky. V dolech začal v jedenácti letech pracovat i Č.; od 1886 jej zaměstnávala Chicago and Wilmington Coal Company na dole v Braidwoodu (stát Illinois). O tři roky později tlumočil požadavky havířů, požadujících zvýšení platu, proto byl vedením propuštěn. Nové zaměstnání našel u městské správy, ale už v devatenácti letech se osamostatnil jako povozník (1892) a své podnikání postupně rozšiřoval. Přitom nezapomínal na vzdělávání a získával tak autoritu mezi sousedy, zvláště v řadách českých přistěhovalců. S touto pověstí vstoupil i do politiky: pomáhal krajanovi Vladimíru Červenému, který ve volbách 1899 kandidoval za Demokratickou stranu na funkci radního. Obětavá práce vynesla Č. první politický úspěch, když byl vybrán za soudního zřízence (bailiff a) v západní části Chicaga. O rok později postoupil ve stranické hierarchii na místo obvodního kapitána (precinct captain), tj. organizátora a agitátora, na němž závisel volební výsledek strany v určitém okrsku. Osvědčil se a 1902 zvítězil ve volbách do parlamentu státu Illinois. Kandidoval tehdy v 9. volebním obvodu chicagské Západní čtvrti (Lawnsdale), kde žila početná česká komunita. Zakrátko získal významná místa v hospodářském životě. Stal se prezidentem Lawnsdale Building and Loan Associatian (1907), ředitelem Lawnsdale National Bank (1908) a zaujal vůdčí postavení v Twenty Six Street Business Mens Asociation, která soustřeďovala české podnikatele v západní části Chicaga. 1910 porazil republikánského protikandidáta a stal se radním města Chicago. Řadil se k odpůrcům prohibice a na radnici se mnohokrát octl v ostrém střetu s republikánským starostou Williamem H. Thompsonem, jenž později patřil k ochráncům gangsterského podhoubí Chicaga.
Za hlavní oblast svého působení považoval komunální politiku a nikdy se neucházel o funkci guvernéra či senátora. Ve volbách 1922 získal místo předsedy rady okresu Cook, nejrozlehlejšího (a na počátku 20. století i nejlidnatějšího) okresu Spojených států. Za Č. vedení se značně zlepšila zejména úroveň sociálních institucí a služeb, přičemž výstavba veřejných budov (mj. nové věznice) a rozšiřování sítě moderních komunikací současně snižovaly nezaměstnanost. Č. životopisci pokládají jeho opatření v okresu Cook za předzvěst politiky New Dealu, kterou v USA zaváděl o deset let později demokratický prezident Franklin D. Roosevelt. V dubnu 1931 porazil s převahou 200 000 hlasů tzv. Velkého Billa Thompsona a 27. 4. se ujal funkce starosty Chicaga. Do úřadu s sebou přivedl nové lidi, mezi nimiž bylo i několik Čechů. Zahájil akce za ozdravění zadluženého hospodářství a prosadil důslednější vybírání daní. Zákonitě se tedy musel střetnout se skupinami gangsterů, ovládajícími Chicago; s pomocí federálních agentů např. dostal do vězení gangsterského pohlavára Al Capona, který byl 24. 10. 1931 odsouzen za daňové úniky na jedenáct let vězení. Úspěch v souboji s mafiánským vůdcem neobyčejně zvýšil Č. autoritu. V primárních volbách, které se konaly na konci června 1932 v Chicagu, podpořil po složitých manévrech Franklina D. Roosevelta, jenž se nakonec stal prezidentem USA. Po úspěšné volbě se Roosevelt a Č. měli setkat v únoru 1933 na Floridě. Roosevelt přistál 15. 2. 1933 v Miami; ve chvíli, kdy Č. přistoupil k jeho autu, zazněly výstřely a atentátník Giuseppe Zangara zasáhl dvěma ranami chicagského starostu. Podle obecného mínění zachránil Č. prezidenta před jistou smrtí (traduje se Č. výrok „Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy.“). Někteří publicisté však vyslovují názor, že kulky ze Zangarovy zbraně byly určeny Č. jako pomsta za odsouzení Al Capona. Zemřel po třech týdnech v miamské nemocnici, byl pochován na českém národním hřbitově v Chicagu. Č. jméno dostala 26. ulice v západním Chicagu. Jeho osudy připomněly filmy Zangarova zbraň a Neúplatní. Po celý život se Č. hlásil ke svému českému původu. Jeho manželkou byla česká krajanka Marie Hořejšová, doma hovořili česky. Svým vlivem podporoval Masarykovo úsilí o dosažení české (československé) samostatnosti, 1921 se zotavoval v Karlových Varech a navštívil rodné Kladno, znovu tu pobýval 1924. Jako triumfální je možno označit Č. návštěvu Československa v létě 1932, kdy již zastával funkci starosty Chicaga; nejprve opakoval léčebnou kúru v Karlových Varech, veřejnost jej uvítala v Praze (8. 8.), zastavil se v Poděbradech, na Kladně a v Plzni. Odjel také na Slovensko a v prezidentově soukromém sídle v Bystričce se setkal s T. G. Masarykem. Na konci pobytu v Československu navštívil Baťovy závody ve Zlíně. Č. památku uctili na Kladně 1935 odhalením pamětní desky na rodném domku. Za okupace zmizela a znovu tam byla umístěna v lednu 1947. Č. rodný domek byl zbourán při výstavbě sídliště v 70. letech. 1993 byl postaven na tomto místě památník. Od 1994 nese Č. jméno také ulice v Praze-Bubenči.
L: (sine), A. J. Č., rodák kladenský starostou města Chicaga, 1932; H. K. Barnard, Anton, the Martyr, Chicago 1933; G. Drnec – J. V. Welcl, Náš Č., Chicago 1933; KSN 2, s. 450; J. R. Pšenka, Versus Č., in: Kalendář Amerikán na rok 1934, s. 31n.; G. Drnec, A. Č., 1948; A. Gottfried, Boss C. of Chicago, Seattle 1962; I. Brož, Č. versus Al Capone, 1998; ČBS, s. 93; Tomeš 1, s. 195 (s datem narození 1874); Ottova encyklopedie ČR 4, 2006, s. 49.
Miloslav Martínek