ČERMÁK Antonín 9.5.1873-6.3.1933: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 589-590
 
}}
 
}}
 
'''ČERMÁK, Antonín''' ''(též CERMAK, Anton), * 9. 5. 1873 Kladno, † 6. 3. 1933 Miami (Florida, USA), politik''
 
'''ČERMÁK, Antonín''' ''(též CERMAK, Anton), * 9. 5. 1873 Kladno, † 6. 3. 1933 Miami (Florida, USA), politik''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:55

Antonín ČERMÁK
Narození 9.5.1873
Místo narození Kladno
Úmrtí 6.3.1933
Místo úmrtí Miami (Florida, USA)
Povolání 59- Společnost - ostatní
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 589-590

ČERMÁK, Antonín (též CERMAK, Anton), * 9. 5. 1873 Kladno, † 6. 3. 1933 Miami (Florida, USA), politik

Rodiče se do USA vystěhovali, když Č. byly dva roky, a usadili se v Chicagu, kde žila početná česká komunita. Otec střídal zaměstnání (tesař, zedník) a nakonec se vrátil k povolání havíře, které vykonával před odchodem do Ameriky. V dolech začal v jedenácti letech pracovat i Č.; od 1886 jej zaměstnávala Chicago and Wilmington Coal Company na dole v Braidwoodu (stát Illinois). O tři roky později tlumočil požadavky havířů, požadujících zvýšení platu, proto byl vedením propuštěn. Nové zaměstnání našel u městské správy, ale už v devatenácti letech se osamostatnil jako povozník (1892) a své podnikání postupně rozšiřoval. Přitom nezapomínal na vzdělávání a získával tak autoritu mezi sousedy, zvláště v řadách českých přistěhovalců. S touto pověstí vstoupil i do politiky: pomáhal krajanovi Vladimíru Červenému, který ve volbách 1899 kandidoval za Demokratickou stranu na funkci radního. Obětavá práce vynesla Č. první politický úspěch, když byl vybrán za soudního zřízence (bailiff a) v západní části Chicaga. O rok později postoupil ve stranické hierarchii na místo obvodního kapitána (precinct captain), tj. organizátora a agitátora, na němž závisel volební výsledek strany v určitém okrsku. Osvědčil se a 1902 zvítězil ve volbách do parlamentu státu Illinois. Kandidoval tehdy v 9. volebním obvodu chicagské Západní čtvrti (Lawnsdale), kde žila početná česká komunita. Zakrátko získal významná místa v hospodářském životě. Stal se prezidentem Lawnsdale Building and Loan Associatian (1907), ředitelem Lawnsdale National Bank (1908) a zaujal vůdčí postavení v Twenty Six Street Business Mens Asociation, která soustřeďovala české podnikatele v západní části Chicaga. 1910 porazil republikánského protikandidáta a stal se radním města Chicago. Řadil se k odpůrcům prohibice a na radnici se mnohokrát octl v ostrém střetu s republikánským starostou Williamem H. Thompsonem, jenž později patřil k ochráncům gangsterského podhoubí Chicaga.

Za hlavní oblast svého působení považoval komunální politiku a nikdy se neucházel o funkci guvernéra či senátora. Ve volbách 1922 získal místo předsedy rady okresu Cook, nejrozlehlejšího (a na počátku 20. století i nejlidnatějšího) okresu Spojených států. Za Č. vedení se značně zlepšila zejména úroveň sociálních institucí a služeb, přičemž výstavba veřejných budov (mj. nové věznice) a rozšiřování sítě moderních komunikací současně snižovaly nezaměstnanost. Č. životopisci pokládají jeho opatření v okresu Cook za předzvěst politiky New Dealu, kterou v USA zaváděl o deset let později demokratický prezident Franklin D. Roosevelt. V dubnu 1931 porazil s převahou 200 000 hlasů tzv. Velkého Billa Thompsona a 27. 4. se ujal funkce starosty Chicaga. Do úřadu s sebou přivedl nové lidi, mezi nimiž bylo i několik Čechů. Zahájil akce za ozdravění zadluženého hospodářství a prosadil důslednější vybírání daní. Zákonitě se tedy musel střetnout se skupinami gangsterů, ovládajícími Chicago; s pomocí federálních agentů např. dostal do vězení gangsterského pohlavára Al Capona, který byl 24. 10. 1931 odsouzen za daňové úniky na jedenáct let vězení. Úspěch v souboji s mafiánským vůdcem neobyčejně zvýšil Č. autoritu. V primárních volbách, které se konaly na konci června 1932 v Chicagu, podpořil po složitých manévrech Franklina D. Roosevelta, jenž se nakonec stal prezidentem USA. Po úspěšné volbě se Roosevelt a Č. měli setkat v únoru 1933 na Floridě. Roosevelt přistál 15. 2. 1933 v Miami; ve chvíli, kdy Č. přistoupil k jeho autu, zazněly výstřely a atentátník Giuseppe Zangara zasáhl dvěma ranami chicagského starostu. Podle obecného mínění zachránil Č. prezidenta před jistou smrtí (traduje se Č. výrok „Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy.“). Někteří publicisté však vyslovují názor, že kulky ze Zangarovy zbraně byly určeny Č. jako pomsta za odsouzení Al Capona. Zemřel po třech týdnech v miamské nemocnici, byl pochován na českém národním hřbitově v Chicagu. Č. jméno dostala 26. ulice v západním Chicagu. Jeho osudy připomněly filmy Zangarova zbraň a Neúplatní. Po celý život se Č. hlásil ke svému českému původu. Jeho manželkou byla česká krajanka Marie Hořejšová, doma hovořili česky. Svým vlivem podporoval Masarykovo úsilí o dosažení české (československé) samostatnosti, 1921 se zotavoval v Karlových Varech a navštívil rodné Kladno, znovu tu pobýval 1924. Jako triumfální je možno označit Č. návštěvu Československa v létě 1932, kdy již zastával funkci starosty Chicaga; nejprve opakoval léčebnou kúru v Karlových Varech, veřejnost jej uvítala v Praze (8. 8.), zastavil se v Poděbradech, na Kladně a v Plzni. Odjel také na Slovensko a v prezidentově soukromém sídle v Bystričce se setkal s T. G. Masarykem. Na konci pobytu v Československu navštívil Baťovy závody ve Zlíně. Č. památku uctili na Kladně 1935 odhalením pamětní desky na rodném domku. Za okupace zmizela a znovu tam byla umístěna v lednu 1947. Č. rodný domek byl zbourán při výstavbě sídliště v 70. letech. 1993 byl postaven na tomto místě památník. Od 1994 nese Č. jméno také ulice v Praze-Bubenči.

L: (sine), A. J. Č., rodák kladenský starostou města Chicaga, 1932; H. K. Barnard, Anton, the Martyr, Chicago 1933; G. Drnec – J. V. Welcl, Náš Č., Chicago 1933; KSN 2, s. 450; J. R. Pšenka, Versus Č., in: Kalendář Amerikán na rok 1934, s. 31n.; G. Drnec, A. Č., 1948; A. Gottfried, Boss C. of Chicago, Seattle 1962; I. Brož, Č. versus Al Capone, 1998; ČBS, s. 93; Tomeš 1, s. 195 (s datem narození 1874); Ottova encyklopedie ČR 4, 2006, s. 49.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloslav Martínek