ČERMÁK Bohumír František 8.11.1882-23.9.1961: Porovnání verzí

Verze z 29. 11. 2016, 17:59

Bohumír František ČERMÁK
Narození	8.11.1882
Místo narození	Moravský Krumlov
Úmrtí	23.9.1961
Místo úmrtí	Bílovice nad Svitavou u Brna
Povolání	74- Architekt
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44696

ČERMÁK, Bohumír František, * 8. 11. 1882 Moravský Krumlov, † 23. 9. 1961 Bílovice nad Svitavou u Brna, architekt, stavitel, designér, scénograf

Pocházel z rodiny krejčovského mistra. Studoval 1899–1903 na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tam ho ovlivnil hlavně jeho učitel Otto Wagner. Praktikoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno ve Vídni a u Josefa Nebehostenyho v Brně. 1908 otevřel vlastní projekční kancelář. 1909 se oženil s Markétou Turnerovou, 1910 složil stavitelskou zkoušku, získal stavitelskou koncesi a podle vzoru Wiener Werkstätte založil a vedl vlastní Uměleckořemeslné dílny, jejichž činnost byla ukončena 1933.

Nejvýznamnější Č. prací raného období, ovlivněnou pozdním monumentalismem O. Wagnera, byla Dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko v ulici Koliště v Brně (1910–12, s Robertem Farským). Snaha o spojení monumentality s moderním pojetím prostupovala jeho tvorbou i v dalším desetiletí, o čemž svědčí např. přestavba správní budovy brněnské Zbrojovky s exkluzivně zařízenými interiéry vestibulu, čekáren, přijímacích pokojů, pracovny generálního ředitele a jeho soukromého bytu v Lazaretní ulici (1927–28). Zařízení zhotovily Č. Uměleckořemeslné dílny. Ve stejné době ho ovlivnily částečně funkcionalismus a konstruktivismus, což dokládá mj. Obchodně živnostenský pavilon Brněnských výstavních trhů s prosklenou vyhlídkovou věží (dnes pavilon G) na tehdejším Zemském výstavišti v Brně-Pisárkách. V tomto díle spojil klasické kompoziční zásady a smysl pro ušlechtilé materiály s technicistními prvky z betonu, kovu a skla (1927–28). Pak navrhl novostavby a adaptace přibližně třiceti obchodních domů ASO, např. v Ostravě (1929, 1935–38), Brně (1930–31), Praze (1931) a v Olomouci (1937–38). Vypracoval se ve výjimečného znalce staveb obchodních domů a jejich řešení studoval i v USA (o této cestě však chybějí informace). Kromě nich se zaměřil na projekty rodinných domů a vil, včetně návrhů interiérů a zahrad (např. vila Josefa Andera na Svatém Kopečku u Olomouce, 1933–34, rodinné domy v Lutíně, 1935, v Prostějově, 1935–38). Dále projektoval a postavil 1939–40 vlastní činžovní vilu s ateliérem v Bílovicích nad Svitavou, kam přenesl svou projekční kancelář i stavitelskou živnost. Po skončení druhé světové války pracoval mj. v Moravském Krumlově, kde navrhl: spořitelnu (1946), Ústav národního zdraví a kulturní a společenské středisko (1948) a adaptaci pošty na nájemní dům (1949–59). Po 1945 spolupracoval většinou s mladší dcerou ing. arch. Liselotte Lamačovou-Č. (* 1911). Neméně významné a typologicky pestré byly i Č. neprovedené soutěžní návrhy, např. na Všeobecnou úrazovou pojišťovnu ve Vídni (1914), městské lázně v Brně-Zábrdovicích (1929), policejní ředitelství (1939) a na Zemskou výstavu v Olomouci (1940). Vliv vídeňského školení se prolínal Č. architektonickou tvorbou a byl též určujícím zdrojem podnětů pro produkci jeho Uměleckořemeslných dílen, kde dal vyrábět podle svých návrhů především nábytek, různé dekorativní předměty a dřevěné hračky.

D: L. Kudělková – Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939, 2000, s. 75n. (kde úplný soupis díla a literatury), výběr: realizované stavby – Dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko, Brno (1910–12, s R. Farským); kino Universum, Brno, Lidická ulice (1915); interiéry Báňské a hutní společnosti, Praha (asi 1922); adaptace obchodního domu ASO, Olomouc (1924); adaptace, interiéry a zahrada rodinného domu, Brno, ulice Hlinky (1925); Obchodně živnostenský pavilon Brněnských výstavních trhů s vyhlídkovou věží na Výstavě soudobé kultury na Zemském výstavišti, Brno-Pisárky; přestavba správní budovy a interiéry Československé zbrojovky, a. s., Brno-Zábrdovice (vše 1927–28); interiéry Živnostenské banky, Brno, nám. Svobody (1929?); adaptace obchodních domů ASO, Ostrava (1929, 1935–38), Brno, Česká ulice (1930–31); rodinný dům, interiéry a zahrada J. Andera, Svatý Kopeček u Olomouce (1933–34); rodinný dům, interiéry a zahrada, Lutín (1935); rodinný dům, interiéry a zahrada, Prostějov (1935–38); obchodní dům ASO, Olomouc (1937–38); vlastní rodinný dům, Bílovice nad Svitavou (1939–40); rekonstrukce kostela sv. Cyrila a Metoděje, Bílovice nad Svitavou (1946); soutěžní a jiné návrhy – Všeobecná úrazová pojišťovna a částečná realizace interiérů, Vídeň, 1914; obchodní dům, Brno, Jezuitská ulice (1927); městské lázně, Brno-Zábrdovice (1929); nadstavba a adaptace knihkupectví Barvič a Novotný, Brno, Česká ulice (1933); Zemská výstava v Olomouci (1940); Ústav národního zdraví, Moravský Krumlov (1948, s L. Lamačovou-Č.); park a úprava zámeckého náměstí, Klobouky u Brna (1955); koupaliště, Klobouky u Brna (1960).

L: výběr: Neue Arbeiten vom Architekten Gottfried F. A. Czermak in Brünn, in: Österreichische Wochenschrift für den öffentlichen Baudienst, 1917, č. 1 (zvl. otisk); M. Eisler, Die Ausstellung in Brünn, in: Moderne Bauformen 27, 1928, s. 480n.; E. Dostál, Dílo architekta B. Č., in: Horizont 1928–29, č. 11–22, s. 154n.; Uměleckořemeslné dílny arch. ing. B. Č., in: tamtéž, č. 11–22 (Zprávy revue Horizont), s. 77n.; Ein Familiensitz bei Olmütz, in: Moderne Bauformen 34, 1935, s. 83n.; ČsB 1, nestr.; Z. Kudělka, Brněnská architektura 1919–1928, 1970, s. 59, 64n., 82; T. Černoušek – V. Šlapeta – P. Zatloukal, Olomoucká architektura 1900–1950, 1981, s. 13n., 27, 59n., 64; V. Šlapeta, Die Brünner Funktionalisten (katalog výstavy), Innsbruck – Wien 1985, s. 9 a 26; L. Krčálová, Brněnská architektura 1919–1939, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 79; NEČVU 1, s. 116; M. Straková, Uměleckořemeslné dílny architekta B. Č. v Brně, in: Brno v minulosti a dnes 17, 2003, s. 217n.; M. Ambroz (ed.), Vídeňská secese a moderna 1900–1925. Užité umění a fotografie v českých zemích (katalog výstavy), 2005, s. 20, 172, 324, 352.

P: Muzeum města Brna, sbírky pracoviště architektury fond B. F. Č. (plánová dokumentace, návrhy scénografické, divadelních kostýmů, dřevěných hraček, soubory korespondence, rodinných a osobních listin, výstřižků z novin a z odborných časopisů, negativů a diapozitivů z cest, fotografií realizací).

Lenka Kudělková