ČERMÁK František 2.4.1903-9.10.1998: Porovnání verzí
(ČERMÁK_František_2.4.1903-9.10.1998) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.4.1903 | | datum narození = 2.4.1903 | ||
− | | místo narození = Nové Strašecí | + | | místo narození = Nové Strašecí |
| datum úmrtí = 9.10.1998 | | datum úmrtí = 9.10.1998 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 594 |
+ | }} | ||
+ | '''ČERMÁK, František''', ''* 2. 4. 1903 Nové Strašecí, † 9. 10. 1998, architekt, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Architekturu vystudoval 1922–27 na ČVUT v Praze, posléze | ||
+ | se stal asistentem prof. A. Engla, za války se živil jako | ||
+ | samostatný projektant. Od 1945 působil na ČVUT, 1947 | ||
+ | tam byl jmenován mimořádným a 1950 řádným profesorem, | ||
+ | přednostou Ústavu zdravotnických staveb. 1963 získal řád | ||
+ | Za zásluhy o výstavbu a 1968 se stal zasloužilým umělcem. | ||
+ | Postupně se specializoval na školské a zdravotnické stavby, | ||
+ | ovlivnil ho konstruktivismus, resp. funkcionalismus zejména | ||
+ | Oldřicha Tyla. Vstoupil do Klubu architektů, patřil k přispěvatelům | ||
+ | časopisu ''Stavba'', 1954–63 byl členem ÚV a předsednictva | ||
+ | Svazu architektů ČSSR, od 1963 čestným dopisujícím | ||
+ | členem Royal Institute of British Architects. | ||
+ | |||
+ | Profesní činnost spojil se spolužákem G. Paulem, s nímž vypracoval | ||
+ | většinu projektů. Předložili spolu na padesát návrhů | ||
+ | a vyhráli řadu soutěží na zdravotnické stavby (nemocnice | ||
+ | v Záhřebu, 1930, sanatorium ve Vyšných Hágách, 1931; klinika | ||
+ | v Praze-Motole, 1937). Realizována byla však jen malá | ||
+ | část. Mezi nejvýznamnější patřilo sanatorium ve Vráži u Písku | ||
+ | (s G. Paulem a A. Tenzerem). | ||
+ | |||
+ | Podle jeho projektu byly 1949–56 postaveny nemocnice | ||
+ | v Chrudimi a v Litomyšli. Po válce zvítězil spolu s G. Paulem, | ||
+ | V. Hladíkem a J. Liberským v soutěži o dostavbu vysokoškolského | ||
+ | areálu v Praze-Dejvicích (1957), kde 1959–65 | ||
+ | vznikla Elektrotechnická a strojní fakulta ČVUT. Výstavba | ||
+ | pokračovala budovou menzy (1967) a fakultou stavební a architektury | ||
+ | (1965–82) s pozměněným autorským kolektivem | ||
+ | (G. Paul, J. Paroubek, J. Čejka). Napsal skripta ''Stavby zdravotnické'' | ||
+ | (1949) a 1945 vydal s G. Paulem ''Studii vysokoškolského'' | ||
+ | ''centra v Praze''. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ČBS, s. 93; SČSVU 1, s. 603; Tomeš 1, s. 196; MČE 1, s. 772; Toman 1, | ||
+ | s. 141; Toman D, s. 40; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 128; KSN | ||
+ | 2, s. 451; O. Kuča, F. Č., in: Architekt 44, 1998, č. 6; V. Šlapeta, Zemřel | ||
+ | F. Č., in: tamtéž, č. 24; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, s. 61; NEČVUD, | ||
+ | s. 150; P. Vorlík, Areál ČVUT v Dejvicích v šedesátých letech, 2006, s. 115n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv NTM Praha; Archiv ČVUT Praha. | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlček | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Nové Strašecí]] |
[[Kategorie:1998]] | [[Kategorie:1998]] |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:59
František ČERMÁK | |
Narození | 2.4.1903 |
---|---|
Místo narození | Nové Strašecí |
Úmrtí | 9.10.1998 |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 594 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44706 |
ČERMÁK, František, * 2. 4. 1903 Nové Strašecí, † 9. 10. 1998, architekt, pedagog
Architekturu vystudoval 1922–27 na ČVUT v Praze, posléze se stal asistentem prof. A. Engla, za války se živil jako samostatný projektant. Od 1945 působil na ČVUT, 1947 tam byl jmenován mimořádným a 1950 řádným profesorem, přednostou Ústavu zdravotnických staveb. 1963 získal řád Za zásluhy o výstavbu a 1968 se stal zasloužilým umělcem. Postupně se specializoval na školské a zdravotnické stavby, ovlivnil ho konstruktivismus, resp. funkcionalismus zejména Oldřicha Tyla. Vstoupil do Klubu architektů, patřil k přispěvatelům časopisu Stavba, 1954–63 byl členem ÚV a předsednictva Svazu architektů ČSSR, od 1963 čestným dopisujícím členem Royal Institute of British Architects.
Profesní činnost spojil se spolužákem G. Paulem, s nímž vypracoval většinu projektů. Předložili spolu na padesát návrhů a vyhráli řadu soutěží na zdravotnické stavby (nemocnice v Záhřebu, 1930, sanatorium ve Vyšných Hágách, 1931; klinika v Praze-Motole, 1937). Realizována byla však jen malá část. Mezi nejvýznamnější patřilo sanatorium ve Vráži u Písku (s G. Paulem a A. Tenzerem).
Podle jeho projektu byly 1949–56 postaveny nemocnice v Chrudimi a v Litomyšli. Po válce zvítězil spolu s G. Paulem, V. Hladíkem a J. Liberským v soutěži o dostavbu vysokoškolského areálu v Praze-Dejvicích (1957), kde 1959–65 vznikla Elektrotechnická a strojní fakulta ČVUT. Výstavba pokračovala budovou menzy (1967) a fakultou stavební a architektury (1965–82) s pozměněným autorským kolektivem (G. Paul, J. Paroubek, J. Čejka). Napsal skripta Stavby zdravotnické (1949) a 1945 vydal s G. Paulem Studii vysokoškolského centra v Praze.
L: ČBS, s. 93; SČSVU 1, s. 603; Tomeš 1, s. 196; MČE 1, s. 772; Toman 1, s. 141; Toman D, s. 40; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 128; KSN 2, s. 451; O. Kuča, F. Č., in: Architekt 44, 1998, č. 6; V. Šlapeta, Zemřel F. Č., in: tamtéž, č. 24; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, s. 61; NEČVUD, s. 150; P. Vorlík, Areál ČVUT v Dejvicích v šedesátých letech, 2006, s. 115n.
P: Archiv NTM Praha; Archiv ČVUT Praha.
Pavel Vlček