Verze z 13. 10. 2019, 11:01, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČERMÁK Jan 23.3.1911-4.5.1987

Z Personal
Jan ČERMÁK
Narození 23.3.1911
Místo narození Svatý Jan nad Malší u Českých Budějovic
Úmrtí 4.5.1987
Místo úmrtí Brno
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 595

ČERMÁK, Jan, * 23. 3. 1911 Svatý Jan nad Malší u Českých Budějovic, † 4. 5. 1987 Brno, důstojník, letec

Po skončení studia obchodní akademie byl odveden a počátkem října 1931 narukoval k letectvu. Absolvoval Školu na důstojníky letectva v záloze (1931–32), kde získal kvalifikaci leteckého pozorovatele, a posléze sloužil na letišti v Košicích v hodnosti četaře aspiranta. Protože se rozhodl stát se vojákem z povolání, nastoupil v polovině září 1933 na Vojenskou akademii v Hranicích, kde byl po dvou letech vyřazen jako poručík letectva s kvalifikací pilota. V témže roce absolvoval v Prostějově aplikační kurs, pak kurs nočního létání a také stíhací kurs. Po jejich ukončení byl přidělen do Hradce Králové ke 34. stíhací letce, s níž prodělal mobilizaci 1938.

V polovině června 1939 odešel z Protektorátu Čechy a Morava do exilu do Polska, odkud byl spolu s dalšími vojáky přesunut lodí do Francie. Po vypuknutí války se přeškoloval na francouzskou techniku nejprve na letecké základně Avord a od počátku 1940 v Chartres. Byl povýšen na nadporučíka letectva. Po zahájení německého útoku na Francii odešel s několika dalšími československými stíhači v polovině května 1940 na frontu, kde však stačil nalétat jen devět a půl operační hodiny. Z Francie přeletěl do severní Afriky. Onemocněl tam a pak ještě nějaký čas působil v marocké Casablance jako styčný důstojník pro odsun opožděných letců. V polovině srpna 1940 odplul do Lisabonu a odtud přeletěl do Anglie. 13. 9. 1940 byl přijat do řad RAF, kde postupně vykonával řadu bojových velitelských i administrativních funkcí. Nejprve byl přidělen k 312. československé stíhací peruti, pak sloužil u 313. peruti. V květnu 1942 se stal na dobu sedmi měsíců velitelem 312. perutě, která prováděla ofenzivní operace nad okupovanou Francií. Po dokončení operačního turnusu byl přeřazen od počátku 1943 na Inspektorát československého letectva jako styčný důstojník u štábu Stíhacího velitelství (Fighter Command). Od dubna 1944 byl spoluvelitelem 134. československého pozemního útvaru (No 134 [Czechoslovak] Airfield), který zabezpečoval tři československé stíhací perutě (č. 310, 312, 313) určené k podpoře plánované invaze. Počátkem podzimu 1944 se vrátil na Inspektorát československého letectva.

V hodnosti podplukovníka letectva přiletěl do osvobozené republiky 19. 8. 1945. Doma vystřídal řadu funkcí. Nejprve byl přidělen ke 312. peruti, jež sídlila v Českých Budějovicích, pak přešel do Prahy na hlavní štáb – velitelství letectva – a na sklonku 1946 se stal zatímním velitelem 4. letecké divize v Trenčíně. Neustálé přesuny pokračovaly i po únoru 1948, kdy velel útvarům, jejichž dosavadní velitelé byli buď přeloženi, zatčeni nebo odešli znovu do exilu. Také Č., povýšený mezitím na plukovníka, se dostal do vyšetřovací vazby vojenského soudu, který ho vyloučil z řad výkonných letců. Státní soud v Praze ho sice zprostil v červnu 1949 obžaloby, ale byl degradován na vojína. 1965 se dočkal rehabilitace, dostal zpět hodnost a dokonce vyznamenání Řádu Rudé hvězdy. Přesto zemřel v zapomnění. Za zásluhy obdržel Československý válečný kříž (3×), Československou medaili Za chrabrost (3×), Československou medaili Za zásluhy I. st., Pamětní medaili československé zahraniční armády (štítky F a VB), Croix de Guerre, The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star, Defence Medal, War Medal, Za pobědu nad Germanijej.

L: Tomeš 1, s. 196; J. Rajlich, Na nebi hrdého Albionu 5, 2003, passim.

P: VHA Praha, kvalifikační listina J. Č.

Jan Gebhart