ČERMÁK Jan Nepomuk 17.6.1828-17.9.1873: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 17.9.1873
 
| datum úmrtí = 17.9.1873
 
| místo úmrtí = Lipsko (Německo)
 
| místo úmrtí = Lipsko (Německo)
| povolání = 15- Lékaři
+
| povolání = 15- Lékaři<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 596-597
 
}}
 
}}
 
'''ČERMÁK, Jan Nepomuk''' ''(též CZERMAK), * 17. 6. 1828 Praha, † 17. 9. 1873 Lipsko (Německo), lékař-fyziolog, pedagog''
 
'''ČERMÁK, Jan Nepomuk''' ''(též CZERMAK), * 17. 6. 1828 Praha, † 17. 9. 1873 Lipsko (Německo), lékař-fyziolog, pedagog''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:02

Jan Nepomuk ČERMÁK
Narození 17.6.1828
Místo narození Praha
Úmrtí 17.9.1873
Místo úmrtí Lipsko (Německo)
Povolání 15- Lékaři
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 596-597
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136678

ČERMÁK, Jan Nepomuk (též CZERMAK), * 17. 6. 1828 Praha, † 17. 9. 1873 Lipsko (Německo), lékař-fyziolog, pedagog

Člen známé pražské lékařské rodiny. Jeho děd Josef Č. (asi 1767–1822) vystudoval medicínu. Otec Jan Nepomuk Č. (1797–1843) patřil k nejlepším pražským lékařům, matka Josefina, roz. Veselá pocházela z rodiny hospodářského úředníka hraběte Thuna. Bratr Jaroslav Č. (1830–1878) proslul jako malíř, bratr Josef Č. (1825–1872) byl psychiatrem, sestra Marie Č. (1835–1916) se provdala za Jiřího Konstantina Czartoryského, poslance haličského sněmu a člena vídeňské říšské rady. Strýc Josef Julius Č. (1799–1851) se stal profesorem fyziologie ve Vídni.

Gymnaziální a filozofická studia absolvoval v Praze. Studium medicíny zahájil 1844 na pražské fakultě, 1845–47 pokračoval ve Vídni a Würzburgu, 1847–48 ve Vratislavi (u J. E. Purkyně, který patřil k přátelům Č. rodiny), pak se znovu vrátil do Würzburgu, kde 2. 7. 1850 získal titul doktora medicíny i chirurgie. V revolučním roce 1848 se v Praze aktivně účastnil studentských bouří. Poté podnikl studijní cestu do Anglie, Skotska, Nizozemska a Francie. 1851–54 byl v Praze Purkyňovým asistentem. 31. 12. 1854 se habilitoval pro mikroskopii, anatomii a vybrané kapitoly z fyziologie. V lednu 1855 přijal místo profesora zoologie na filozofické fakultě ve Štýrském Hradci. V dubnu 1856 se stal profesorem fyziologie v Krakově, kde založil fyziologický ústav. 1858–60 působil v Pešti a také tam otevřel fyziologický ústav. Místo musel opustit poté, co byl zaveden vyučovací jazyk maďarština. Vrátil se do Prahy, kde si vybudoval soukromý fyziologický ústav, protože na fakultě pro něj vedle J. E. Purkyně nebylo místo. Po pěti letech se jako profesor fyziologie uplatnil v Jeně (1865–70). Svoji vědeckou dráhu ukončil v Lipsku (1870–73), kde zřídil na vlastní náklady laboratoř s posluchárnou určenou i pro populární přednášky a demonstrace, proslulé Čermákovo spektatorium. Publikoval (jako Czermak) nevelké studie z experimentální fyziologie, ale světově proslul zdokonalením Garciova laryngoskopického zrcátka a stal se zakladatelem moderní laryngoskopie a rinoskopie. První provedl a popsal metodu zadní rinoskopie. 1861 za své objevy obdržel cenu Francouzské akademie.

D: Der Kehlkopfspiegel und seine Verwertung für Physiologie und Medizin, Leipzig 1860; Gesammelte Schriften 1–2, Leipzig 1879; Mitteilungen aus dem physiologischen Privatlaboratorium, Wien 1864.

L: RSN 2, s. 12; OSN 6, s. 598; AČL, s. 34n.; BSPLF 1, s. 86n.; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Aerzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, s. 12; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Aerzte des 19. Jhs., Berlin – Wien 1901, s. 360; ÖBL 1, s. 161; BL 1, s. 222; O. Matoušek, Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 188n.; Č. J. N., in: ČLČ 1, 1862, s. 179; 12, 1873, s. 330; 67, 1928, s. 929n.; Československá fyziologie 22, 1973, s. 93n.; Ärztliches Correspondenzblatt für Böhmen 1, 1873, s. 207n.; Wurzbach 11, s. 387n.; Poggendorff 3, s. 318; Almanach der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften 24, 1874, s. 179 (s bibliografií).

P: Archiv hl. města Prahy, matrika narozených 1823–1831, JIL N 11, fol. 68, 158, 236; totéž 1793–1805, JIL N 7, fol. 112; matriky zemřelých, 1817–1834, JIL Z 7, fol. 137 a listopad 1825–1853, VO Z 8, fol. 278.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ludmila Hlaváčková