ČERMÁK Josef 11.11.1900-13.6.1979: Porovnání verzí
(ČERMÁK_Josef_11.11.1900-13.6.1979) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Písek | | místo narození = Písek | ||
| datum úmrtí = 13.6.1979 | | datum úmrtí = 13.6.1979 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Ivančice |
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 600 |
+ | }} | ||
+ | '''ČERMÁK, Josef''', ''* 11. 11. 1900 Písek, † 13. 6. 1979 Ivančice, strojírenský odborník, pedagog'' | ||
− | + | Po absolvování obecné a měšťanské školy studoval na Vyšší | |
+ | průmyslové škole strojnické v Pardubicích, kde 1922 maturoval. | ||
+ | Pak se zapsal na Fakultu strojního a elektrotechnického | ||
+ | inženýrství ČVUT. Během studií působil rok jako asistent | ||
+ | v Ústavu parních motorů a kompresorů. Po absolvování | ||
+ | roční vojenské služby nastoupil v dubnu 1930 do oddělení | ||
+ | výroby kotlů Škodových závodů v Hradci Králové nejprve | ||
+ | jako výpočtář (zaváděl nové způsoby výpočtu příslušných | ||
+ | parametrů), později se stal konstruktérem a vrchním technickým | ||
+ | inspektorem. 1932 byl vyslán zaměstnavatelem do | ||
+ | Číny, kde působil do 1936. Následně podnikl první studijní | ||
+ | cestu (šestitýdenní) do USA a Anglie, 1937 strávil v USA tři | ||
+ | měsíce. Studoval mj. stavbu kotlů s tavnou komorou, zauhlování, | ||
+ | mletí uhlí, odprašování plynů a samočinnou regulaci. | ||
+ | Na základě získaných zkušeností konstrukci kotle s tavící komorou | ||
+ | zdokonalil. Na tyto úspěšně doma i v zahraničí prodávané | ||
+ | kotle mu bylo uděleno několik patentů. Stal se předním | ||
+ | odborníkem a posunul úroveň tohoto strojírenského | ||
+ | oboru na světovou úroveň. Kariéru ve Škodových závodech | ||
+ | ukončil jako přednosta (vedoucí) kotelního oddělení. 1946 | ||
+ | byl jmenován profesorem pro teorii a stavbu parních generátorů | ||
+ | a nauky o vytápění a větrání na ČVUT. V následujících | ||
+ | letech působil jako vedoucí Střediska pro vývoj kotlů a Vědeckovýzkumného | ||
+ | ústavu spalovacích zařízení a kotlů. 1936 | ||
+ | se oženil s Annou, roz. Karmazínovou, s níž měl dvě dcery | ||
+ | Jitku a Annu. Pedagogickou dráhu na ČVUT ukončil 1960. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Spalovací motory a kotle, 1964. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Tomeš 1, s. 197; ČBS, s. 93. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv ČVUT Praha, osobní složka. | ||
+ | |||
+ | Miloš Hořejš | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 19: | Řádka 54: | ||
[[Kategorie:Písek]] | [[Kategorie:Písek]] | ||
[[Kategorie:1979]] | [[Kategorie:1979]] | ||
+ | [[Kategorie:Ivančice]] |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:09
Josef ČERMÁK | |
Narození | 11.11.1900 |
---|---|
Místo narození | Písek |
Úmrtí | 13.6.1979 |
Místo úmrtí | Ivančice |
Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 600 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53045 |
ČERMÁK, Josef, * 11. 11. 1900 Písek, † 13. 6. 1979 Ivančice, strojírenský odborník, pedagog
Po absolvování obecné a měšťanské školy studoval na Vyšší průmyslové škole strojnické v Pardubicích, kde 1922 maturoval. Pak se zapsal na Fakultu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Během studií působil rok jako asistent v Ústavu parních motorů a kompresorů. Po absolvování roční vojenské služby nastoupil v dubnu 1930 do oddělení výroby kotlů Škodových závodů v Hradci Králové nejprve jako výpočtář (zaváděl nové způsoby výpočtu příslušných parametrů), později se stal konstruktérem a vrchním technickým inspektorem. 1932 byl vyslán zaměstnavatelem do Číny, kde působil do 1936. Následně podnikl první studijní cestu (šestitýdenní) do USA a Anglie, 1937 strávil v USA tři měsíce. Studoval mj. stavbu kotlů s tavnou komorou, zauhlování, mletí uhlí, odprašování plynů a samočinnou regulaci. Na základě získaných zkušeností konstrukci kotle s tavící komorou zdokonalil. Na tyto úspěšně doma i v zahraničí prodávané kotle mu bylo uděleno několik patentů. Stal se předním odborníkem a posunul úroveň tohoto strojírenského oboru na světovou úroveň. Kariéru ve Škodových závodech ukončil jako přednosta (vedoucí) kotelního oddělení. 1946 byl jmenován profesorem pro teorii a stavbu parních generátorů a nauky o vytápění a větrání na ČVUT. V následujících letech působil jako vedoucí Střediska pro vývoj kotlů a Vědeckovýzkumného ústavu spalovacích zařízení a kotlů. 1936 se oženil s Annou, roz. Karmazínovou, s níž měl dvě dcery Jitku a Annu. Pedagogickou dráhu na ČVUT ukončil 1960.
D: Spalovací motory a kotle, 1964.
L: Tomeš 1, s. 197; ČBS, s. 93.
P: Archiv ČVUT Praha, osobní složka.
Miloš Hořejš