ČERMÁK Josef 11.11.1900-13.6.1979: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERMÁK_Josef_11.11.1900-13.6.1979)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Písek
 
| místo narození = Písek
 
| datum úmrtí = 13.6.1979
 
| datum úmrtí = 13.6.1979
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Ivančice
 
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik
 
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef ČERMÁK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 600
 +
}}
 +
'''ČERMÁK, Josef''', ''* 11. 11. 1900 Písek, † 13. 6. 1979 Ivančice, strojírenský odborník, pedagog''
  
== Literatura ==
+
Po absolvování obecné a měšťanské školy studoval na Vyšší
 +
průmyslové škole strojnické v Pardubicích, kde 1922 maturoval.
 +
Pak se zapsal na Fakultu strojního a elektrotechnického
 +
inženýrství ČVUT. Během studií působil rok jako asistent
 +
v Ústavu parních motorů a kompresorů. Po absolvování
 +
roční vojenské služby nastoupil v dubnu 1930 do oddělení
 +
výroby kotlů Škodových závodů v Hradci Králové nejprve
 +
jako výpočtář (zaváděl nové způsoby výpočtu příslušných
 +
parametrů), později se stal konstruktérem a vrchním technickým
 +
inspektorem. 1932 byl vyslán zaměstnavatelem do
 +
Číny, kde působil do 1936. Následně podnikl první studijní
 +
cestu (šestitýdenní) do USA a Anglie, 1937 strávil v USA tři
 +
měsíce. Studoval mj. stavbu kotlů s tavnou komorou, zauhlování,
 +
mletí uhlí, odprašování plynů a samočinnou regulaci.
 +
Na základě získaných zkušeností konstrukci kotle s tavící komorou
 +
zdokonalil. Na tyto úspěšně doma i v zahraničí prodávané
 +
kotle mu bylo uděleno několik patentů. Stal se předním
 +
odborníkem a posunul úroveň tohoto strojírenského
 +
oboru na světovou úroveň. Kariéru ve Škodových závodech
 +
ukončil jako přednosta (vedoucí) kotelního oddělení. 1946
 +
byl jmenován profesorem pro teorii a stavbu parních generátorů
 +
a nauky o vytápění a větrání na ČVUT. V následujících
 +
letech působil jako vedoucí Střediska pro vývoj kotlů a Vědeckovýzkumného
 +
ústavu spalovacích zařízení a kotlů. 1936
 +
se oženil s Annou, roz. Karmazínovou, s níž měl dvě dcery
 +
Jitku a Annu. Pedagogickou dráhu na ČVUT ukončil 1960.
 +
 
 +
'''D:''' Spalovací motory a kotle, 1964.
 +
 
 +
'''L:''' Tomeš 1, s. 197; ČBS, s. 93.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv ČVUT Praha, osobní složka.
 +
 
 +
Miloš Hořejš
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 54:
 
[[Kategorie:Písek]]
 
[[Kategorie:Písek]]
 
[[Kategorie:1979]]
 
[[Kategorie:1979]]
 +
[[Kategorie:Ivančice]]

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:09

Josef ČERMÁK
Narození 11.11.1900
Místo narození Písek
Úmrtí 13.6.1979
Místo úmrtí Ivančice
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 600
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53045

ČERMÁK, Josef, * 11. 11. 1900 Písek, † 13. 6. 1979 Ivančice, strojírenský odborník, pedagog

Po absolvování obecné a měšťanské školy studoval na Vyšší průmyslové škole strojnické v Pardubicích, kde 1922 maturoval. Pak se zapsal na Fakultu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Během studií působil rok jako asistent v Ústavu parních motorů a kompresorů. Po absolvování roční vojenské služby nastoupil v dubnu 1930 do oddělení výroby kotlů Škodových závodů v Hradci Králové nejprve jako výpočtář (zaváděl nové způsoby výpočtu příslušných parametrů), později se stal konstruktérem a vrchním technickým inspektorem. 1932 byl vyslán zaměstnavatelem do Číny, kde působil do 1936. Následně podnikl první studijní cestu (šestitýdenní) do USA a Anglie, 1937 strávil v USA tři měsíce. Studoval mj. stavbu kotlů s tavnou komorou, zauhlování, mletí uhlí, odprašování plynů a samočinnou regulaci. Na základě získaných zkušeností konstrukci kotle s tavící komorou zdokonalil. Na tyto úspěšně doma i v zahraničí prodávané kotle mu bylo uděleno několik patentů. Stal se předním odborníkem a posunul úroveň tohoto strojírenského oboru na světovou úroveň. Kariéru ve Škodových závodech ukončil jako přednosta (vedoucí) kotelního oddělení. 1946 byl jmenován profesorem pro teorii a stavbu parních generátorů a nauky o vytápění a větrání na ČVUT. V následujících letech působil jako vedoucí Střediska pro vývoj kotlů a Vědeckovýzkumného ústavu spalovacích zařízení a kotlů. 1936 se oženil s Annou, roz. Karmazínovou, s níž měl dvě dcery Jitku a Annu. Pedagogickou dráhu na ČVUT ukončil 1960.

D: Spalovací motory a kotle, 1964.

L: Tomeš 1, s. 197; ČBS, s. 93.

P: Archiv ČVUT Praha, osobní složka.

Miloš Hořejš