ČERMÁK Josef 25.11.1825-23.7.1872: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 599-600
 
}}
 
}}
 
'''ČERMÁK, Josef''' ''(též CZERMAK), * 25. 11. 1825 Praha, † 23. 7. 1872 Štýrský Hradec (Rakousko), lékař-psychiatr''
 
'''ČERMÁK, Josef''' ''(též CZERMAK), * 25. 11. 1825 Praha, † 23. 7. 1872 Štýrský Hradec (Rakousko), lékař-psychiatr''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:08

Josef ČERMÁK
Narození 25.11.1825
Místo narození Praha
Úmrtí 23.7.1872
Místo úmrtí Štýrský Hradec (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 599-600

ČERMÁK, Josef (též CZERMAK), * 25. 11. 1825 Praha, † 23. 7. 1872 Štýrský Hradec (Rakousko), lékař-psychiatr

Pocházel z proslulé pražské lékařské rodiny. Už jeho děd Josef Č. (asi 1767–1822) vystudoval medicínu. Otec Jan Nepomuk Č. (1797–1843) patřil k nejlepším pražským lékařům, matka Josefina, roz. Veselá, pocházela z rodiny hospodářského úředníka hraběte Thuna. Bratr Jan Nepomuk Č. (1828–1873) byl lékařem a fyziologem, druhý bratr Jaroslav Č. (1830–1878) proslul jako malíř, sestra Marie Č. (1835–1916) byla provdána za Jiřího Konstantina Czartoryského, poslance haličského sněmu a člena vídeňské říšské rady. Strýc Josef Julius Č. (1799–1851) se stal profesorem fyziologie ve Vídni.

Gymnaziální i vysokoškolská studia absolvoval v Praze, 4. 10. 1848 získal na pražské lékařské fakultě doktorský titul, téhož roku magistr porodnictví a 27. 7. 1849 doktor chirurgie. Po první promoci začal pracovat v pražské všeobecné nemocnici, od října 1850 v ústavu choromyslných. 1855 se stal primářem ústavu choromyslných v Brně, kde současně působil jako soudní lékař u zemského soudu a domácí lékař v sirotčinci. Byl pověřen vypracováním plánů nového zemského ústavu choromyslných (1861), který byl otevřen v říjnu 1863. Připravil plány pro kolonie choromyslných v Dolních Rakousích, v Brně a ve Štýrském Hradci. K realizaci svých návrhů byl povolán 1869 do Štýrského Hradce, kde se 1870 stal rovněž profesorem psychiatrie. Za péči o raněné ve válce 1866 byl vyznamenán Zlatým křížem za zásluhy a titulem zdravotního rady. Přispíval studiemi hlavně statistického zaměření do Allgemeine Zeitschrift für Psychiatrie a Oesterreichische Zeitschrift für Heilkunde.

D: Die maehrische Irrenanstalt bei Brünn, 1866.

L: Wurzbach 11, s. 389; AČL, s. 35; OSN 6, s. 598; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Aerzte aller Zeiten und Voelker, Wien – Leipzig 2, 1885, s. 120; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Aerzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 366; Wiener medizinische Wochenschrift 22, 1872, s. 843; Wiener medizinische Presse 13, 1872, s. 690.

P: Archiv hl. města Prahy, matriky narozených 1793–1805, JIL N 7, fol 112 a 1823–1831, JIL N 11, fol. 68, 158, 236; matriky zemřelých 1817–1834, JIL Z 7, fol 137 a listopad 1825–1853, VO Z 8, fol. 278.

Ludmila Hlaváčková