ČERMÁK Kliment 1.4.1852-19.1.1917: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERMÁK_Kliment_1.4.1852-17.1.1917)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1.4.1852
 
| datum narození = 1.4.1852
| místo narození = Čáslav (okr. Kutná Hora)
+
| místo narození = Čáslav
| datum úmrtí = 17.1.1917
+
| datum úmrtí = 19.1.1917
| místo úmrtí = Čáslav (okr. Kutná Hora)
+
| místo úmrtí = Čáslav
 
| povolání = 53- Historik
 
| povolání = 53- Historik
 
52- Archeolog
 
52- Archeolog
Řádka 12: Řádka 12:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Kliment ČERMÁK
+
}}
 +
'''ČERMÁK, Kliment''' ''(pseud. Klementič, Klimentič), * 1. 4. 1852 Čáslav, † 19. 1. 1917 Čáslav, pedagog, archeolog, historik, numismatik, muzejník, spisovatel''
 +
 
 +
Syn knihaře získal v rodinném prostředí lásku k historii a zájem
 +
o veřejné dění, v dětství překonal těžké onemocnění.
 +
1868–71 studoval na učitelském ústavu v Praze a už tehdy
 +
se zajímal o geologii a paleontologii jako pomocník prof.
 +
A. Friče v Národním muzeu (NM) i v terénu; nakonec rozhodl
 +
vliv tamního archeologa F. Beneše. Č. začal učit v Poličce,
 +
ale 1873 se natrvalo přestěhoval zpět do Čáslavi, kde
 +
působil jako učitel na nižší reálce, pak na měšťanské škole; od
 +
1896 do smrti byl ředitelem dívčí obecné a měšťanské školy.
 +
Zájem o historii rodného města ho 1875 přivedl do funkce
 +
městského letopisce. Při obnovení činnosti archeologického
 +
a muzejního spolku Včela čáslavská (prvního aktivního
 +
spolku tohoto typu v Čechách) se 1877 stal jeho jednatelem,
 +
1891–1917 byl předsedou. Vybudoval sbírky spolku i expozici
 +
v nové budově muzea (1885), z něhož vytvořil středisko
 +
českého regionálního muzejnictví, venkovskou obdobu pražského
 +
NM.
 +
 
 +
Jako samouk se vypracoval na dobrého znalce v několika
 +
oborech a navázal rozsáhlé odborné styky doma i v zahraničí.
 +
Od 1872 byl dopisujícím členem Archeologického sboru
 +
NM a přispíval do ''Památek archeologických'', po neshodách
 +
s jejich redaktorem J. Smolíkem do berlínských časopisů.
 +
Doma vedle výročních zpráv Včely čáslavské (1880–1901)
 +
založil 1883 i samostatnou edici ''Archaeologické příspěvky''
 +
''z Čáslavska'' (7 svazků). Prováděl záchranné i systematické archeologické
 +
výzkumy v kraji (mohyly u Chedrb 1882, pak
 +
další od neolitických sídlišť u Čáslavi či Drobovic až po středověkou
 +
Čáslav, hrady a tvrze – Vilémov, Chlum, komenda
 +
Drobovice, Lichnice, Paběnice aj.), především ale na čáslavském
 +
Hrádku (1876–93, hlavně 1883–87) s ranými stratigrafickými pozorováními.
 +
 
 +
Podnikl řadu cest zaměřených převážně archeologicky, zejména
 +
v 70. letech (Lublaňská blata, švýcarská nákolí, Rusko,
 +
Dánsko aj.). Později se věnoval i numismatice, vytvořil
 +
základní a ještě dlouho užívané příručky. Nejvýraznějším
 +
průkopníkem se však stal na poli muzejnictví a muzeologie
 +
(tento pojem poprvé použil). Od praxe jako první u nás
 +
přešel k otázkám teorie a metody a mnoha myšlenkami
 +
předběhl svoji dobu; prakticky se věnoval zvyšování kvality
 +
a organizaci muzejní práce v Čechách. V Čáslavi založil,
 +
vydával a řídil náš první a ve světě druhý muzeologický časopis,
 +
''Věstník českoslovanských museí a spolků archaeologických''
 +
(1895–1901). V archeologické a historické osvětě vynikl jako
 +
zkušený i teoreticky myslící pedagog svými popularizačními
 +
spisy a více než stovkou povídek pro mládež v časopisech,
 +
čítankách, zčásti postupně sesbíraných do dvanácti knížek.
 +
Č. se stal klasikem tzv. archeologické povídky, předchůdcem
 +
E. Štorcha. Podobně popularizoval i význam ochrany numismatických
 +
nálezů, historických či národopisných památek.
 +
Jeho činnost však trpěla přílišným zájmovým rozptylem, který
 +
mu nedovolil dosáhnout v určitém oboru plně vědecké
 +
úrovně. Vzděláním i duchem byl Č. především pedagogem,
 +
vědomě věnoval svůj talent odborné osvětě a – nehledě na
 +
významné odborné výsledky – došel už za života uznání jako
 +
nejvýznamnější popularizátor archeologie a ochrany památek
 +
v Čechách 19. století.
 +
 
 +
'''D:''' Člověk pravěký a prvotiny jeho práce, in: Vesmír 6, 1877, s. 219n.; Cesta
 +
z Čáslavě do hor Železných, 1879; Krátké dějiny české vzdělanosti národní,
 +
1883; O musejích městských a okresních, 1886; Pravěk lidstva evropského.
 +
Doba kamene, 1887; Bitva u Chotusic, 1887; Výzkumy na Hrádku v Čáslavi,
 +
1888; O českých penězích do r. 1526, 1888; O rázech dob praehistorických
 +
v naší vlasti, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci
 +
6, 1889, s. 133; Vývoj nejobyčejnějších nástrojů, 1891; Mince království
 +
českého za panování rodu habsburského od roku 1526, 1–3 (spolu s B. Skrbkem,
 +
v sešitech od 1891, knižně 1913); Hrnčíři v Čáslavi a jejich památky,
 +
in: PA 17, 1896, s. 213n.; Methoda ve zkoumání o předhistorii, in: Věstník
 +
českoslovanských museí 1, 1896, s. 49n.; Osídlení krajiny čáslavské, in: tamtéž
 +
2, 1897, s. 67n.; Starožitnosti dob kovů v Evropě, 1898; Archaeologická
 +
cesta do Dalmacie, na Černou Horu a do Řecka r. 1900, 1901; O čáslavských
 +
kancionálech, 1908; Zemské cesty z Moravy do Čech, in: Musejník čáslavský
 +
1, 1913, s. 14n.; Hrnčířství na Ledečsku, 1914; beletrie pro mládež:
 +
Z časů dávných, 1889; Povídky o starožitnostech, 1889; Povídky pro mladé
 +
starožitníky, 1890; Památky našich předků, 1891; Výpravy mladých starožitníků,
 +
1891; Besedy o starožitnostech, 1891; Chraňte památky praotců,
 +
1892; O starých knihách a krojích českých, 1892; Strážce starožitností 1895;
 +
Šepoty starých lip, 1896; Z pouti po vlasti, 1896; Od Doubravky a z Polabí,
 +
1896; Staré obrázky čáslavské, 1898; Staří a mladí vlastenci, 1903; Ze slovenských
 +
hor a chat, 1904; Z hlubin věků dávných, 1906.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 6, s. 600; OSND 1/2, s. 1029; K. Č., Z mých vzpomínek a styků,
 +
in: Pravěk 8, 1912, s. 108n. (s bibliografií); L. Niederle, K. Č., in: PA 29,
 +
1917, s. 300; J. Žantovský, Skizza k dobové podobizně K. Č., in: Oslavy
 +
stých narozenin vlastivědného českého badatele K. Č., 1952; J. Špét, Muzeologické
 +
názory K. Č., in: Muzejní a vlastivědná práce 15/ČSPSČ 85,
 +
1977, s. 213n.; F. Šebek, Jubileum K. Č., in: Numismatické listy 32, 1977,
 +
s. 180n.; V. Schwarzová, Muzeolog K. Č., in: Muzeologické sešity 7, 1979,
 +
104n.; LČL 1, s. 441n. (s bibliografickým soupisem); Kutnar, s. 588, 592;
 +
J. Špét, K. Č. a vlastivědné muzejnictví, in: ČNM 163, 1994, s. 90n.; Z. Petráň
 +
– P. Radoměrský (ed.), Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské
 +
numismatiky, 2001, s. 49; K. Sklenář, Bohové, hroby a učitelé, 2003,
 +
s. 102n.; Sklenář, s. 112n.; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech,
 +
Moravy a Slezska. Biografická část, 2007, s. 39.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP Praha; Městské muzeum a knihovna Čáslav; SOkA Kutná Hora
 +
(pobočka Čáslav).
 +
 
 +
Karel Sklenář
  
== Literatura ==
 
MSN I, 996; OSN 6, 600; LČL 1, 441-3; PDČSD II, 172, 175; KSN II, 452; Doubek F. Dvě výročí čásl. rodáka. Úder, 28, 1967. s. 28, 3; Pozůstalost v LAPNP 10; Numismatika, 49;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]

Verze z 1. 12. 2016, 11:59

Kliment ČERMÁK
Narození 1.4.1852
Místo narození Čáslav
Úmrtí 19.1.1917
Místo úmrtí Čáslav
Povolání

53- Historik 52- Archeolog 63- Spisovatel

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44743

ČERMÁK, Kliment (pseud. Klementič, Klimentič), * 1. 4. 1852 Čáslav, † 19. 1. 1917 Čáslav, pedagog, archeolog, historik, numismatik, muzejník, spisovatel

Syn knihaře získal v rodinném prostředí lásku k historii a zájem o veřejné dění, v dětství překonal těžké onemocnění. 1868–71 studoval na učitelském ústavu v Praze a už tehdy se zajímal o geologii a paleontologii jako pomocník prof. A. Friče v Národním muzeu (NM) i v terénu; nakonec rozhodl vliv tamního archeologa F. Beneše. Č. začal učit v Poličce, ale 1873 se natrvalo přestěhoval zpět do Čáslavi, kde působil jako učitel na nižší reálce, pak na měšťanské škole; od 1896 do smrti byl ředitelem dívčí obecné a měšťanské školy. Zájem o historii rodného města ho 1875 přivedl do funkce městského letopisce. Při obnovení činnosti archeologického a muzejního spolku Včela čáslavská (prvního aktivního spolku tohoto typu v Čechách) se 1877 stal jeho jednatelem, 1891–1917 byl předsedou. Vybudoval sbírky spolku i expozici v nové budově muzea (1885), z něhož vytvořil středisko českého regionálního muzejnictví, venkovskou obdobu pražského NM.

Jako samouk se vypracoval na dobrého znalce v několika oborech a navázal rozsáhlé odborné styky doma i v zahraničí. Od 1872 byl dopisujícím členem Archeologického sboru NM a přispíval do Památek archeologických, po neshodách s jejich redaktorem J. Smolíkem do berlínských časopisů. Doma vedle výročních zpráv Včely čáslavské (1880–1901) založil 1883 i samostatnou edici Archaeologické příspěvky z Čáslavska (7 svazků). Prováděl záchranné i systematické archeologické výzkumy v kraji (mohyly u Chedrb 1882, pak další od neolitických sídlišť u Čáslavi či Drobovic až po středověkou Čáslav, hrady a tvrze – Vilémov, Chlum, komenda Drobovice, Lichnice, Paběnice aj.), především ale na čáslavském Hrádku (1876–93, hlavně 1883–87) s ranými stratigrafickými pozorováními.

Podnikl řadu cest zaměřených převážně archeologicky, zejména v 70. letech (Lublaňská blata, švýcarská nákolí, Rusko, Dánsko aj.). Později se věnoval i numismatice, vytvořil základní a ještě dlouho užívané příručky. Nejvýraznějším průkopníkem se však stal na poli muzejnictví a muzeologie (tento pojem poprvé použil). Od praxe jako první u nás přešel k otázkám teorie a metody a mnoha myšlenkami předběhl svoji dobu; prakticky se věnoval zvyšování kvality a organizaci muzejní práce v Čechách. V Čáslavi založil, vydával a řídil náš první a ve světě druhý muzeologický časopis, Věstník českoslovanských museí a spolků archaeologických (1895–1901). V archeologické a historické osvětě vynikl jako zkušený i teoreticky myslící pedagog svými popularizačními spisy a více než stovkou povídek pro mládež v časopisech, čítankách, zčásti postupně sesbíraných do dvanácti knížek. Č. se stal klasikem tzv. archeologické povídky, předchůdcem E. Štorcha. Podobně popularizoval i význam ochrany numismatických nálezů, historických či národopisných památek. Jeho činnost však trpěla přílišným zájmovým rozptylem, který mu nedovolil dosáhnout v určitém oboru plně vědecké úrovně. Vzděláním i duchem byl Č. především pedagogem, vědomě věnoval svůj talent odborné osvětě a – nehledě na významné odborné výsledky – došel už za života uznání jako nejvýznamnější popularizátor archeologie a ochrany památek v Čechách 19. století.

D: Člověk pravěký a prvotiny jeho práce, in: Vesmír 6, 1877, s. 219n.; Cesta z Čáslavě do hor Železných, 1879; Krátké dějiny české vzdělanosti národní, 1883; O musejích městských a okresních, 1886; Pravěk lidstva evropského. Doba kamene, 1887; Bitva u Chotusic, 1887; Výzkumy na Hrádku v Čáslavi, 1888; O českých penězích do r. 1526, 1888; O rázech dob praehistorických v naší vlasti, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 6, 1889, s. 133; Vývoj nejobyčejnějších nástrojů, 1891; Mince království českého za panování rodu habsburského od roku 1526, 1–3 (spolu s B. Skrbkem, v sešitech od 1891, knižně 1913); Hrnčíři v Čáslavi a jejich památky, in: PA 17, 1896, s. 213n.; Methoda ve zkoumání o předhistorii, in: Věstník českoslovanských museí 1, 1896, s. 49n.; Osídlení krajiny čáslavské, in: tamtéž 2, 1897, s. 67n.; Starožitnosti dob kovů v Evropě, 1898; Archaeologická cesta do Dalmacie, na Černou Horu a do Řecka r. 1900, 1901; O čáslavských kancionálech, 1908; Zemské cesty z Moravy do Čech, in: Musejník čáslavský 1, 1913, s. 14n.; Hrnčířství na Ledečsku, 1914; beletrie pro mládež: Z časů dávných, 1889; Povídky o starožitnostech, 1889; Povídky pro mladé starožitníky, 1890; Památky našich předků, 1891; Výpravy mladých starožitníků, 1891; Besedy o starožitnostech, 1891; Chraňte památky praotců, 1892; O starých knihách a krojích českých, 1892; Strážce starožitností 1895; Šepoty starých lip, 1896; Z pouti po vlasti, 1896; Od Doubravky a z Polabí, 1896; Staré obrázky čáslavské, 1898; Staří a mladí vlastenci, 1903; Ze slovenských hor a chat, 1904; Z hlubin věků dávných, 1906.

L: OSN 6, s. 600; OSND 1/2, s. 1029; K. Č., Z mých vzpomínek a styků, in: Pravěk 8, 1912, s. 108n. (s bibliografií); L. Niederle, K. Č., in: PA 29, 1917, s. 300; J. Žantovský, Skizza k dobové podobizně K. Č., in: Oslavy stých narozenin vlastivědného českého badatele K. Č., 1952; J. Špét, Muzeologické názory K. Č., in: Muzejní a vlastivědná práce 15/ČSPSČ 85, 1977, s. 213n.; F. Šebek, Jubileum K. Č., in: Numismatické listy 32, 1977, s. 180n.; V. Schwarzová, Muzeolog K. Č., in: Muzeologické sešity 7, 1979, 104n.; LČL 1, s. 441n. (s bibliografickým soupisem); Kutnar, s. 588, 592; J. Špét, K. Č. a vlastivědné muzejnictví, in: ČNM 163, 1994, s. 90n.; Z. Petráň – P. Radoměrský (ed.), Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky, 2001, s. 49; K. Sklenář, Bohové, hroby a učitelé, 2003, s. 102n.; Sklenář, s. 112n.; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část, 2007, s. 39.

P: LA PNP Praha; Městské muzeum a knihovna Čáslav; SOkA Kutná Hora (pobočka Čáslav).

Karel Sklenář