Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky ČERMÁK Květoň 27.2.1911-30.6.1981

{{Infobox - osoba
| jméno = Květoň ČERMÁK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 27.2.1911
| místo narození = Orlová-Lazy
| datum úmrtí = 30.6.1981
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství<br />61- Pedagog<br />23- Lesník nebo myslivec<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 601-602
}}
'''ČERMÁK, Květoň''', ''* 27. 2. 1911 Orlová-Lazy, † 30. 6. 1981 Praha, lesník, organizátor lesnického výzkumnictví, pedagog, redaktor, odborný spisovatel''

Byl nejstarším synem báňského kresliče a úředníka. Vychodil
obecnou školu v rodišti. 1921–29 studoval na Českém státním
reálném gymnáziu v Orlové, 1929 maturoval. 1929–33
absolvoval lesní inženýrství na Vysoké škole zemědělského
a lesního inženýrství při ČVUT v Praze. Studia ukončil 1936
a byl promován titulem inženýr. Na škole 1935–42 působil
jako vědecký aspirant a odborný asistent v Ústavu lesnické
zoologie. 1938 se v Praze oženil s Vlastou Rácovou, s níž měl
jednu dceru.

Od 1942 působil ve výzkumných ústavech lesnických v Praze-Dejvicích, a to nejprve v Ústavu ochrany lesů. 1943–45
byl totálně nasazen ve školních lesích a na pomocné vědecké
práce v zoologickém ústavu lesnické fakulty v německém
městě Hannoversch Münden. Za Pražského povstání bojoval
na barikádě v Praze-Břevnově. Po osvobození nastoupil do
Ústavu ochrany lesů, od 1946 vedl Ústav pro lesnickou politiku
a spravovědu. Na Vysoké škole zemědělského a lesního
inženýrství při ČVUT obhájil 1950 disertační práci ''Hmyzí''
''škůdci semen našich lesních dřevin'' a byl promován doktorem
technických věd. 1951–59 vedl Státní výzkumný ústav lesnický
pro lesní výrobu v Jílovišti-Strnadech. 1959–61 ho
zaměstnávala ČSAZ v Praze. Pracoval jako ředitel Československého
zemědělského a lesnického muzea v Praze-Holešovicích
a současně byl vědeckým pracovníkem a zástupcem
Ústředí pro studium vývoje v zemědělství.

V lednu 1962 nastoupil jako docent na katedře užitkování
lesa, technologie a mechanizace Lesnické fakulty VŠZ v Brně.
Příchodem na pracoviště zahájil širší výzkum. Téhož roku se
stal vedoucím katedry a mimořádným profesorem pro obor
lesní těžba, 1966 profesorem řádným. Přednášel předměty:
lesní těžba a dopravnictví, základy nauky o práci v lese a od
1966 lesnická ergonomie. Byl koordinátorem celostátního
výzkumu ''Lidský faktor v lesním hospodářství'' a ''Ergonomie v lesním''
''hospodářství''. Do oboru zavedl matematicko-statistické,
lékařské, fyziologické, psychologické a sociologické metody
(v terénu dal vyšetřit na čtyři tisíce lesních dělníků, u nichž
se zajímal i o jejich životní a kulturní úroveň, produktivitu
práce, nemocnost, úrazovost, mzdové aj. otázky). 1976 odešel
do výslužby.

Jako člen Československé matice lesnické byl 1948 jmenován
jejím národním správcem. Vytvořil Lesnické kulturní ústředí
při ČAZ. Angažoval se v Mezinárodním svazu výzkumných
ústavů lesnických (IUFRO), ergonomické sekci Mezinárodní
komise pro zemědělské inženýrství (CIGR), Mezinárodní
ergonomické asociaci (IEA) a Mezinárodní asociaci zemědělských
muzeí (AIMA). 1956 stál u zrodu Československé
vědecké společnosti lesnické. Podílel se na vzniku Institutu
pro tropické lesnictví. Do 1960 předsedal komisi pro nový
lesní zákon (zákon o lesích a lesním hospodářství č. 166 ze
dne 17. 11. 1960), lesnické a dřevařské sekci Komise pro
výzkum rozvojových zemí při ČSAV a ergonomické radě
lesního a vodního hospodářství. Na několika zahraničních
cestách reprezentoval vyspělou československou lesnickou
vědu. Vedl mezinárodní lesnickou studijní cestu a mezinárodní
školení FAO v Československu (1956). Věnoval se poradenské,
expertní, projekční a popularizační činnosti, publikoval
1937–78 na sto padesát prací. Kromě monografií,
např. ''Lesnický a myslivecký atlas'' (1955), se jednalo o články
v odborných sbornících a časopisech. Psal hesla do ''Naučného''
''slovníku přírodních věd'' a ''Naučného slovníku zahradnického'',
redigoval 1947–52 časopis ''Lesnická práce'', založil periodika
''Práce Výzkumných ústavů lesnických ČSR'', ''Zprávy Výzkumného''
''ústavu lesního hospodářství a myslivosti'' (dnes ''Zprávy lesnického''
''výzkumu''. ''Reports of Forestry Research''), sborník ''Communicationes''
''Instituti Forestalis Čechosloveniae'' (dnes ''Communicationes''
''Instituti Forestalis Bohemicae''), a sbírku ''Lesnický průvodce''. Na
přelomu 50. a 60. let zorganizoval poslední klasickou voroplavbu
v Čechách a postaral se o její filmové zachycení.

'''D:''' výběr: Instrukce k zjišťování úrazovosti v lesní těžbě, 1949; Slovenští lesní
dělníci, 1952; Bezpečnost práce v lesnictví, 1953; Lesnický a myslivecký atlas,
1955 (s kol.); Körper- und Gesundheitszustand der Forstarbeiter, Oxford
1956; Ekonomika práce v lese, 1957 (s J. Jindrou); Silviculture of pure and
mixed forest, Roma 1958 (s H. Leibundgutem); Životní a kulturní úroveň
našich lesních dělníků, 1958; Ergonomika (Racionalizace práce v lesním hospodářství),
skriptum VŠZ Praha, 1973.

'''L:''' G. Novotný, Významný slezský rodák K. Č. (1911–1981), in: Časopis
Slezského zemského muzea, B–56, 2007, s. 254n. (s neúplným soupisem
prací, literatury a pramenů).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/274110 Bibliografie dějin Českých zemí]

Gustav Novotný

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]

[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie:Orlová-Lazy]]
[[Kategorie:1981]]
[[Kategorie:Praha]]