Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky ČERMÁK Ota 10.4.1919-21.8.1963

{{Infobox - osoba
| jméno = Ota ČERMÁK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 10.4.1919
| místo narození = Kročehlavy (Kladno)
| datum úmrtí = 21.8.1963
| místo úmrtí = Čáslav
| povolání = 78- Hudební interpret

| jiná jména = 
}}
'''ČERMÁK, Ota''' ''(též Otta), * 10. 4. 1919 Kročehlavy (Kladno), † 21. 8. 1963 Čáslav, varhaník, skladatel''

Pocházel z rodiny hudebníka, jeho otec byl dirigentem Kladenské
filharmonie. Studoval nižší gymnázium v Praze a učitelský
ústav na Kladně, hudbu nejprve doma, pak na pražské
konzervatoři (varhany u prof. Bedřicha A. Wiedermanna,
skladbu u Jaroslava Řídkého 1938–44). Už během studia
spolupracoval s kladenským divadlem, příležitostně dirigoval
a psal scénickou hudbu. Od konce války byl ředitelem kůru
v Karlových Varech a vystupoval jako pianista a varhaník na
oblíbených varhanních koncertech v karlovarském hotelu
Moskva-Pupp. Stal se kladenským hudebním referentem
''Českého slova''. 1951 spolupracoval v tehdejším národním
podniku Tesla na vývoji elektrofonických varhan, jejichž
tón se získával pomocí otáčejícího se kola a elektromagnetu
(jednou z prvních nahrávek z 1951 byla píseň Jaroslava Ježka
''Častokrát jsem se tázala'', kterou zpívala Míla Spazierová-Hezká). Nástroj měl řadu počátečních technických omezení a vážil 300 kg, ale disponoval nezvyklým a zajímavým charakterem
tónu a velkými rejstříkovými možnostmi. V tehdejším
hudebním provozu byl unikátem, známým i v zahraničí
(koncerty v tehdejším SSSR, Bulharsku, Německu, Maďarsku,
Anglii). Č. pořádal koncertní cesty po Československu,
včetně představení v přírodě. Při jedné z cest zahynul při autonehodě.

V jeho pozůstalosti zůstaly vlastní rukopisné skladby pro varhany,
klavír, písně, scénické hudby (vydáno bylo velmi málo,
např. valčík ''Rampouchy'' v repertoáru Univerzálního orchestru 1953, známá byla skladba ''Tatranské pastorále'', jež se stala načas televizní znělkou). Velkou část Č. repertoáru, určeného
přímo pro elektrofonické varhany a jejich technické možnosti,
tvořily úpravy hudby autorů všech dob (zvl. úspěšné melodie
Jaroslava Ježka, známé šlágry, ale i klasické skladby ad.).
Při úpravě využíval i klasickou nástrojovou techniku. Natočil
četné gramofonové snímky u firmy Supraphon.

'''L:''' HS 1, s. 188; EJ, s. 86; V. Petrovický, Historie varhan Petrof Pastorale B50
a Z70, internet: czechkeys.blog.cz; J. Kotek, Dějiny české populární hudby
a zpěvu 1918–1938, 1998, s. 67.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/93842 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jitka Ludvová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

[[Kategorie:1919]]
[[Kategorie:Kročehlavy]]
[[Kategorie:1963]]
[[Kategorie:Čáslav]]