ČERMÁK Ota 10.4.1919-21.8.1963: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Ota ČERMÁK
 
| jméno = Ota ČERMÁK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cermak Ota portret.jpg
 
| datum narození = 10.4.1919
 
| datum narození = 10.4.1919
 
| místo narození = Kročehlavy (Kladno)
 
| místo narození = Kročehlavy (Kladno)

Verze z 9. 10. 2019, 18:17

Ota ČERMÁK
Narození 10.4.1919
Místo narození Kročehlavy (Kladno)
Úmrtí 21.8.1963
Místo úmrtí Čáslav
Povolání 78- Hudební interpret

ČERMÁK, Ota (též Otta), * 10. 4. 1919 Kročehlavy (Kladno), † 21. 8. 1963 Čáslav, varhaník, skladatel

Pocházel z rodiny hudebníka, jeho otec byl dirigentem Kladenské filharmonie. Studoval nižší gymnázium v Praze a učitelský ústav na Kladně, hudbu nejprve doma, pak na pražské konzervatoři (varhany u prof. Bedřicha A. Wiedermanna, skladbu u Jaroslava Řídkého 1938–44). Už během studia spolupracoval s kladenským divadlem, příležitostně dirigoval a psal scénickou hudbu. Od konce války byl ředitelem kůru v Karlových Varech a vystupoval jako pianista a varhaník na oblíbených varhanních koncertech v karlovarském hotelu Moskva-Pupp. Stal se kladenským hudebním referentem Českého slova. 1951 spolupracoval v tehdejším národním podniku Tesla na vývoji elektrofonických varhan, jejichž tón se získával pomocí otáčejícího se kola a elektromagnetu (jednou z prvních nahrávek z 1951 byla píseň Jaroslava Ježka Častokrát jsem se tázala, kterou zpívala Míla Spazierová-Hezká). Nástroj měl řadu počátečních technických omezení a vážil 300 kg, ale disponoval nezvyklým a zajímavým charakterem tónu a velkými rejstříkovými možnostmi. V tehdejším hudebním provozu byl unikátem, známým i v zahraničí (koncerty v tehdejším SSSR, Bulharsku, Německu, Maďarsku, Anglii). Č. pořádal koncertní cesty po Československu, včetně představení v přírodě. Při jedné z cest zahynul při autonehodě.

V jeho pozůstalosti zůstaly vlastní rukopisné skladby pro varhany, klavír, písně, scénické hudby (vydáno bylo velmi málo, např. valčík Rampouchy v repertoáru Univerzálního orchestru 1953, známá byla skladba Tatranské pastorále, jež se stala načas televizní znělkou). Velkou část Č. repertoáru, určeného přímo pro elektrofonické varhany a jejich technické možnosti, tvořily úpravy hudby autorů všech dob (zvl. úspěšné melodie Jaroslava Ježka, známé šlágry, ale i klasické skladby ad.). Při úpravě využíval i klasickou nástrojovou techniku. Natočil četné gramofonové snímky u firmy Supraphon.

L: HS 1, s. 188; EJ, s. 86; V. Petrovický, Historie varhan Petrof Pastorale B50 a Z70, internet: czechkeys.blog.cz; J. Kotek, Dějiny české populární hudby a zpěvu 1918–1938, 1998, s. 67.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová