ČERMÁK Ota 10.4.1919-21.8.1963: Porovnání verzí
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ota ČERMÁK | | jméno = Ota ČERMÁK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Cermak Ota portret.jpg |
| datum narození = 10.4.1919 | | datum narození = 10.4.1919 | ||
| místo narození = Kročehlavy (Kladno) | | místo narození = Kročehlavy (Kladno) | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 603-604 | ||
}} | }} | ||
'''ČERMÁK, Ota''' ''(též Otta), * 10. 4. 1919 Kročehlavy (Kladno), † 21. 8. 1963 Čáslav, varhaník, skladatel'' | '''ČERMÁK, Ota''' ''(též Otta), * 10. 4. 1919 Kročehlavy (Kladno), † 21. 8. 1963 Čáslav, varhaník, skladatel'' |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:12
Ota ČERMÁK | |
Narození | 10.4.1919 |
---|---|
Místo narození | Kročehlavy (Kladno) |
Úmrtí | 21.8.1963 |
Místo úmrtí | Čáslav |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 603-604 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44747 |
ČERMÁK, Ota (též Otta), * 10. 4. 1919 Kročehlavy (Kladno), † 21. 8. 1963 Čáslav, varhaník, skladatel
Pocházel z rodiny hudebníka, jeho otec byl dirigentem Kladenské filharmonie. Studoval nižší gymnázium v Praze a učitelský ústav na Kladně, hudbu nejprve doma, pak na pražské konzervatoři (varhany u prof. Bedřicha A. Wiedermanna, skladbu u Jaroslava Řídkého 1938–44). Už během studia spolupracoval s kladenským divadlem, příležitostně dirigoval a psal scénickou hudbu. Od konce války byl ředitelem kůru v Karlových Varech a vystupoval jako pianista a varhaník na oblíbených varhanních koncertech v karlovarském hotelu Moskva-Pupp. Stal se kladenským hudebním referentem Českého slova. 1951 spolupracoval v tehdejším národním podniku Tesla na vývoji elektrofonických varhan, jejichž tón se získával pomocí otáčejícího se kola a elektromagnetu (jednou z prvních nahrávek z 1951 byla píseň Jaroslava Ježka Častokrát jsem se tázala, kterou zpívala Míla Spazierová-Hezká). Nástroj měl řadu počátečních technických omezení a vážil 300 kg, ale disponoval nezvyklým a zajímavým charakterem tónu a velkými rejstříkovými možnostmi. V tehdejším hudebním provozu byl unikátem, známým i v zahraničí (koncerty v tehdejším SSSR, Bulharsku, Německu, Maďarsku, Anglii). Č. pořádal koncertní cesty po Československu, včetně představení v přírodě. Při jedné z cest zahynul při autonehodě.
V jeho pozůstalosti zůstaly vlastní rukopisné skladby pro varhany, klavír, písně, scénické hudby (vydáno bylo velmi málo, např. valčík Rampouchy v repertoáru Univerzálního orchestru 1953, známá byla skladba Tatranské pastorále, jež se stala načas televizní znělkou). Velkou část Č. repertoáru, určeného přímo pro elektrofonické varhany a jejich technické možnosti, tvořily úpravy hudby autorů všech dob (zvl. úspěšné melodie Jaroslava Ježka, známé šlágry, ale i klasické skladby ad.). Při úpravě využíval i klasickou nástrojovou techniku. Natočil četné gramofonové snímky u firmy Supraphon.
L: HS 1, s. 188; EJ, s. 86; V. Petrovický, Historie varhan Petrof Pastorale B50 a Z70, internet: czechkeys.blog.cz; J. Kotek, Dějiny české populární hudby a zpěvu 1918–1938, 1998, s. 67.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jitka Ludvová