Biografický slovník
ČERMÁK Ota 10.4.1919-21.8.1963: Porovnání verzí
(ČERMÁK_Ota_10.4.1919-21.8.1963) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.4.1919 | | datum narození = 10.4.1919 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Kročehlavy (Kladno) |
| datum úmrtí = 21.8.1963 | | datum úmrtí = 21.8.1963 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Čáslav |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČERMÁK, Ota''' ''(též Otta), * 10. 4. 1919 Kročehlavy (Kladno), † 21. 8. 1963 Čáslav, varhaník, skladatel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny hudebníka, jeho otec byl dirigentem Kladenské | ||
| + | filharmonie. Studoval nižší gymnázium v Praze a učitelský | ||
| + | ústav na Kladně, hudbu nejprve doma, pak na pražské | ||
| + | konzervatoři (varhany u prof. Bedřicha A. Wiedermanna, | ||
| + | skladbu u Jaroslava Řídkého 1938–44). Už během studia | ||
| + | spolupracoval s kladenským divadlem, příležitostně dirigoval | ||
| + | a psal scénickou hudbu. Od konce války byl ředitelem kůru | ||
| + | v Karlových Varech a vystupoval jako pianista a varhaník na | ||
| + | oblíbených varhanních koncertech v karlovarském hotelu | ||
| + | Moskva-Pupp. Stal se kladenským hudebním referentem | ||
| + | ''Českého slova''. 1951 spolupracoval v tehdejším národním | ||
| + | podniku Tesla na vývoji elektrofonických varhan, jejichž | ||
| + | tón se získával pomocí otáčejícího se kola a elektromagnetu | ||
| + | (jednou z prvních nahrávek z 1951 byla píseň Jaroslava Ježka | ||
| + | ''Častokrát jsem se tázala'', kterou zpívala Míla Spazierová-Hezká). Nástroj měl řadu počátečních technických omezení a vážil 300 kg, ale disponoval nezvyklým a zajímavým charakterem | ||
| + | tónu a velkými rejstříkovými možnostmi. V tehdejším | ||
| + | hudebním provozu byl unikátem, známým i v zahraničí | ||
| + | (koncerty v tehdejším SSSR, Bulharsku, Německu, Maďarsku, | ||
| + | Anglii). Č. pořádal koncertní cesty po Československu, | ||
| + | včetně představení v přírodě. Při jedné z cest zahynul při autonehodě. | ||
| + | |||
| + | V jeho pozůstalosti zůstaly vlastní rukopisné skladby pro varhany, | ||
| + | klavír, písně, scénické hudby (vydáno bylo velmi málo, | ||
| + | např. valčík ''Rampouchy'' v repertoáru Univerzálního orchestru 1953, známá byla skladba ''Tatranské pastorále'', jež se stala načas televizní znělkou). Velkou část Č. repertoáru, určeného | ||
| + | přímo pro elektrofonické varhany a jejich technické možnosti, | ||
| + | tvořily úpravy hudby autorů všech dob (zvl. úspěšné melodie | ||
| + | Jaroslava Ježka, známé šlágry, ale i klasické skladby ad.). | ||
| + | Při úpravě využíval i klasickou nástrojovou techniku. Natočil | ||
| + | četné gramofonové snímky u firmy Supraphon. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 188; EJ, s. 86; V. Petrovický, Historie varhan Petrof Pastorale B50 | ||
| + | a Z70, internet: czechkeys.blog.cz; J. Kotek, Dějiny české populární hudby | ||
| + | a zpěvu 1918–1938, 1998, s. 67. | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1919]] | [[Kategorie:1919]] | ||
| + | [[Kategorie:Kročehlavy]] | ||
[[Kategorie:1963]] | [[Kategorie:1963]] | ||
| + | [[Kategorie:Čáslav]] | ||
Verze z 1. 12. 2016, 12:27
| Ota ČERMÁK | |
 | |
| Narození | 10.4.1919 |
|---|---|
| Místo narození | Kročehlavy (Kladno) |
| Úmrtí | 21.8.1963 |
| Místo úmrtí | Čáslav |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44747 |
ČERMÁK, Ota (též Otta), * 10. 4. 1919 Kročehlavy (Kladno), † 21. 8. 1963 Čáslav, varhaník, skladatel
Pocházel z rodiny hudebníka, jeho otec byl dirigentem Kladenské filharmonie. Studoval nižší gymnázium v Praze a učitelský ústav na Kladně, hudbu nejprve doma, pak na pražské konzervatoři (varhany u prof. Bedřicha A. Wiedermanna, skladbu u Jaroslava Řídkého 1938–44). Už během studia spolupracoval s kladenským divadlem, příležitostně dirigoval a psal scénickou hudbu. Od konce války byl ředitelem kůru v Karlových Varech a vystupoval jako pianista a varhaník na oblíbených varhanních koncertech v karlovarském hotelu Moskva-Pupp. Stal se kladenským hudebním referentem Českého slova. 1951 spolupracoval v tehdejším národním podniku Tesla na vývoji elektrofonických varhan, jejichž tón se získával pomocí otáčejícího se kola a elektromagnetu (jednou z prvních nahrávek z 1951 byla píseň Jaroslava Ježka Častokrát jsem se tázala, kterou zpívala Míla Spazierová-Hezká). Nástroj měl řadu počátečních technických omezení a vážil 300 kg, ale disponoval nezvyklým a zajímavým charakterem tónu a velkými rejstříkovými možnostmi. V tehdejším hudebním provozu byl unikátem, známým i v zahraničí (koncerty v tehdejším SSSR, Bulharsku, Německu, Maďarsku, Anglii). Č. pořádal koncertní cesty po Československu, včetně představení v přírodě. Při jedné z cest zahynul při autonehodě.
V jeho pozůstalosti zůstaly vlastní rukopisné skladby pro varhany, klavír, písně, scénické hudby (vydáno bylo velmi málo, např. valčík Rampouchy v repertoáru Univerzálního orchestru 1953, známá byla skladba Tatranské pastorále, jež se stala načas televizní znělkou). Velkou část Č. repertoáru, určeného přímo pro elektrofonické varhany a jejich technické možnosti, tvořily úpravy hudby autorů všech dob (zvl. úspěšné melodie Jaroslava Ježka, známé šlágry, ale i klasické skladby ad.). Při úpravě využíval i klasickou nástrojovou techniku. Natočil četné gramofonové snímky u firmy Supraphon.
L: HS 1, s. 188; EJ, s. 86; V. Petrovický, Historie varhan Petrof Pastorale B50 a Z70, internet: czechkeys.blog.cz; J. Kotek, Dějiny české populární hudby a zpěvu 1918–1938, 1998, s. 67.
Jitka Ludvová
