ČERMÁK Vladimír 5.7.1920-4.1.1980: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 4.1.1980
 
| datum úmrtí = 4.1.1980
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista
+
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista<br />2- Fyzik
2- Fyzik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 604-605
 
}}
 
}}
 
'''ČERMÁK, Vladimír''', ''* 5. 7. 1920 České Budějovice, † 4. 1. 1980 Praha, fyzikální chemik''
 
'''ČERMÁK, Vladimír''', ''* 5. 7. 1920 České Budějovice, † 4. 1. 1980 Praha, fyzikální chemik''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:14

Vladimír ČERMÁK
Narození 5.7.1920
Místo narození České Budějovice
Úmrtí 4.1.1980
Místo úmrtí Praha
Povolání 3- Chemik nebo alchymista
2- Fyzik
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 604-605
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44756

ČERMÁK, Vladimír, * 5. 7. 1920 České Budějovice, † 4. 1. 1980 Praha, fyzikální chemik

Narodil se v rodině úředníka, spolu se starším bratrem Ludvíkem vyrůstal v Třeboni a v Praze. Absolvoval reálné gymnázium v Praze 1939. Studia přerušilo zavření českých vysokých škol v období okupace. Po dvouletém chemickém abiturientském kursu pracoval během válečných let v chemickém průmyslu, byl i několik měsíců vězněn. Po válce studoval na Přírodovědecké fakultě UK, kde získal 1949 doktorát (RNDr.) za práci v oblasti elektrochemie u prof. J. Heyrovského. Nastoupil do nově založené Laboratoře fyzikální chemie ČSAV, byl členem skupiny aspirantů, kteří postavili první hmotnostní spektrometr v Československu. Za tuto průkopnickou práci získal (spolu s V. Hanušem, Č. Jechem a J. Cabicarem) 1954 státní cenu. V následujících letech se věnoval s V. Hanušem rozvoji hmotnostní spektrometrie a aplikaci tohoto nového oboru pro analýzu plynných směsí a organických látek. Od konce 50. let se zaměřil na výzkum elementárních srážkových procesů pomocí metod hmotnostní spektrometrie. Za práci v oblasti kinetiky chemických reakcí mezi ionty a molekulami, procesů přenosu náboje mezi ionty a molekulami, a ionizačních procesů mezi elektronicky vzbuzenými částicemi a molekulami (asociativní a Pennigova ionizace) získal Č. uznání odborníků nejen doma, ale i v zahraničí. Od 1966 se systematicky zabýval Penningovou ionizací (elementární proces, kdy ve srážce elektronicky vzbuzené částice s terčovou molekulou dochází k ionizaci molekuly a uvolnění elektronu s charakteristickou energií), která jej dovedla k optimálnímu stanovení metody elektronové spektroskopie Penningovy ionizace (PIES), analogie fotoelektronové spektroskopie. Stal se zakladatelem oboru využívaného ve výzkumu plynné, kapalné i pevné fáze. Tomuto výzkumu věnoval zbytek života jako vedoucí vědecký pracovník (v prověrkách 1972 zbaven vedení oddělení) v Ústavu fyzikální chemie ČSAV v Praze. 1969 získal titul doktora věd (DrSc.) a 1977 mu byla udělena medaile Jana Marka Marci Československé spektroskopické společnosti. Působil také v USA (1964–65 a 1969, v prestižním postavení Visiting Fellow, Joint Institut for Laboratory Astrophysics, University of Colorado, Boulder) a ve Francii (1969–70 hostující profesor na Université Paris-Sud v Orsay). Byl autorem a spoluautorem 63 vědeckých prací a řady příspěvků do odborných titulů. Zemřel po dlouhé nemoci, kterou způsobilo věznění za války. O světovém ohlasu Č. práce svědčí, že jeho památce věnoval mezinárodní časopis Journal of Electron Spectroscopy zvláštní číslo s příspěvky kolegů z mnoha zemí.

L: Journal of Electron Spectroscopy and Related Phenomena, sv. 23, č. 4, 1981; Z. Herman, V. Č. (1920-1980), in: Vesmír 74, 1995, s. 448; PSN 1, s. 371; ČBS 1, s. 93; Tomeš 1, s. 198.

Zdeněk Herman