Biografický slovník
ČERMÁK Vladimír 5.7.1920-4.1.1980: Porovnání verzí
(ČERMÁK_Vladimír_5.7.1920-4.1.1980) |
|||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČERMÁK, Vladimír''', ''* 5. 7. 1920 České Budějovice, † 4. 1. 1980 Praha, fyzikální chemik'' | ||
| − | + | Narodil se v rodině úředníka, spolu se starším bratrem Ludvíkem | |
| + | vyrůstal v Třeboni a v Praze. Absolvoval reálné gymnázium | ||
| + | v Praze 1939. Studia přerušilo zavření českých vysokých | ||
| + | škol v období okupace. Po dvouletém chemickém abiturientském | ||
| + | kursu pracoval během válečných let v chemickém | ||
| + | průmyslu, byl i několik měsíců vězněn. Po válce studoval | ||
| + | na Přírodovědecké fakultě UK, kde získal 1949 doktorát | ||
| + | (RNDr.) za práci v oblasti elektrochemie u prof. J. Heyrovského. | ||
| + | Nastoupil do nově založené Laboratoře fyzikální | ||
| + | chemie ČSAV, byl členem skupiny aspirantů, kteří postavili | ||
| + | první hmotnostní spektrometr v Československu. Za tuto | ||
| + | průkopnickou práci získal (spolu s V. Hanušem, Č. Jechem | ||
| + | a J. Cabicarem) 1954 státní cenu. V následujících letech se | ||
| + | věnoval s V. Hanušem rozvoji hmotnostní spektrometrie | ||
| + | a aplikaci tohoto nového oboru pro analýzu plynných směsí | ||
| + | a organických látek. Od konce 50. let se zaměřil na výzkum | ||
| + | elementárních srážkových procesů pomocí metod hmotnostní | ||
| + | spektrometrie. Za práci v oblasti kinetiky chemických reakcí | ||
| + | mezi ionty a molekulami, procesů přenosu náboje mezi | ||
| + | ionty a molekulami, a ionizačních procesů mezi elektronicky | ||
| + | vzbuzenými částicemi a molekulami (asociativní a Pennigova | ||
| + | ionizace) získal Č. uznání odborníků nejen doma, ale i v zahraničí. | ||
| + | Od 1966 se systematicky zabýval Penningovou ionizací | ||
| + | (elementární proces, kdy ve srážce elektronicky vzbuzené | ||
| + | částice s terčovou molekulou dochází k ionizaci molekuly | ||
| + | a uvolnění elektronu s charakteristickou energií), která jej | ||
| + | dovedla k optimálnímu stanovení metody elektronové spektroskopie | ||
| + | Penningovy ionizace (PIES), analogie fotoelektronové | ||
| + | spektroskopie. Stal se zakladatelem oboru využívaného | ||
| + | ve výzkumu plynné, kapalné i pevné fáze. Tomuto výzkumu | ||
| + | věnoval zbytek života jako vedoucí vědecký pracovník | ||
| + | (v prověrkách 1972 zbaven vedení oddělení) v Ústavu fyzikální | ||
| + | chemie ČSAV v Praze. 1969 získal titul doktora věd | ||
| + | (DrSc.) a 1977 mu byla udělena medaile Jana Marka Marci | ||
| + | Československé spektroskopické společnosti. Působil také | ||
| + | v USA (1964–65 a 1969, v prestižním postavení Visiting | ||
| + | Fellow, Joint Institut for Laboratory Astrophysics, University | ||
| + | of Colorado, Boulder) a ve Francii (1969–70 hostující profesor | ||
| + | na Université Paris-Sud v Orsay). Byl autorem a spoluautorem | ||
| + | 63 vědeckých prací a řady příspěvků do odborných | ||
| + | titulů. Zemřel po dlouhé nemoci, kterou způsobilo věznění | ||
| + | za války. O světovém ohlasu Č. práce svědčí, že jeho památce | ||
| + | věnoval mezinárodní časopis ''Journal of Electron Spectroscopy'' | ||
| + | zvláštní číslo s příspěvky kolegů z mnoha zemí. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Journal of Electron Spectroscopy and Related Phenomena, sv. 23, č. 4, | ||
| + | 1981; Z. Herman, V. Č. (1920-1980), in: Vesmír 74, 1995, s. 448; PSN 1, | ||
| + | s. 371; ČBS 1, s. 93; Tomeš 1, s. 198. | ||
| + | |||
| + | Zdeněk Herman | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Verze z 1. 12. 2016, 15:03
| Vladimír ČERMÁK | |
 | |
| Narození | 5.7.1920 |
|---|---|
| Místo narození | České Budějovice |
| Úmrtí | 4.1.1980 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
3- Chemik nebo alchymista 2- Fyzik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44756 |
ČERMÁK, Vladimír, * 5. 7. 1920 České Budějovice, † 4. 1. 1980 Praha, fyzikální chemik
Narodil se v rodině úředníka, spolu se starším bratrem Ludvíkem vyrůstal v Třeboni a v Praze. Absolvoval reálné gymnázium v Praze 1939. Studia přerušilo zavření českých vysokých škol v období okupace. Po dvouletém chemickém abiturientském kursu pracoval během válečných let v chemickém průmyslu, byl i několik měsíců vězněn. Po válce studoval na Přírodovědecké fakultě UK, kde získal 1949 doktorát (RNDr.) za práci v oblasti elektrochemie u prof. J. Heyrovského. Nastoupil do nově založené Laboratoře fyzikální chemie ČSAV, byl členem skupiny aspirantů, kteří postavili první hmotnostní spektrometr v Československu. Za tuto průkopnickou práci získal (spolu s V. Hanušem, Č. Jechem a J. Cabicarem) 1954 státní cenu. V následujících letech se věnoval s V. Hanušem rozvoji hmotnostní spektrometrie a aplikaci tohoto nového oboru pro analýzu plynných směsí a organických látek. Od konce 50. let se zaměřil na výzkum elementárních srážkových procesů pomocí metod hmotnostní spektrometrie. Za práci v oblasti kinetiky chemických reakcí mezi ionty a molekulami, procesů přenosu náboje mezi ionty a molekulami, a ionizačních procesů mezi elektronicky vzbuzenými částicemi a molekulami (asociativní a Pennigova ionizace) získal Č. uznání odborníků nejen doma, ale i v zahraničí. Od 1966 se systematicky zabýval Penningovou ionizací (elementární proces, kdy ve srážce elektronicky vzbuzené částice s terčovou molekulou dochází k ionizaci molekuly a uvolnění elektronu s charakteristickou energií), která jej dovedla k optimálnímu stanovení metody elektronové spektroskopie Penningovy ionizace (PIES), analogie fotoelektronové spektroskopie. Stal se zakladatelem oboru využívaného ve výzkumu plynné, kapalné i pevné fáze. Tomuto výzkumu věnoval zbytek života jako vedoucí vědecký pracovník (v prověrkách 1972 zbaven vedení oddělení) v Ústavu fyzikální chemie ČSAV v Praze. 1969 získal titul doktora věd (DrSc.) a 1977 mu byla udělena medaile Jana Marka Marci Československé spektroskopické společnosti. Působil také v USA (1964–65 a 1969, v prestižním postavení Visiting Fellow, Joint Institut for Laboratory Astrophysics, University of Colorado, Boulder) a ve Francii (1969–70 hostující profesor na Université Paris-Sud v Orsay). Byl autorem a spoluautorem 63 vědeckých prací a řady příspěvků do odborných titulů. Zemřel po dlouhé nemoci, kterou způsobilo věznění za války. O světovém ohlasu Č. práce svědčí, že jeho památce věnoval mezinárodní časopis Journal of Electron Spectroscopy zvláštní číslo s příspěvky kolegů z mnoha zemí.
L: Journal of Electron Spectroscopy and Related Phenomena, sv. 23, č. 4, 1981; Z. Herman, V. Č. (1920-1980), in: Vesmír 74, 1995, s. 448; PSN 1, s. 371; ČBS 1, s. 93; Tomeš 1, s. 198.
Zdeněk Herman
