ČERMÁK Vratislav 11.1.1888-9.8.1964: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERMÁK_Vratislav_11.1.1888-9.8.1964)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 11.1.1888
 
| datum narození = 11.1.1888
| místo narození =  
+
| místo narození = Klatovy
 
| datum úmrtí = 9.8.1964
 
| datum úmrtí = 9.8.1964
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Kolín
 
| povolání = 53- Historik
 
| povolání = 53- Historik
 
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
 
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vratislav ČERMÁK
+
}}
 +
'''ČERMÁK, Vratislav''', ''* 11. 1. 1888 Klatovy, † 9. 8. 1964 Kolín, pedagog, regionální literární historik, odborný spisovatel''
 +
 
 +
Pocházel ze známé klatovské tiskařské rodiny, jeho otec
 +
Maxmilián Č. (1843–1892) byl zakladatelem první české
 +
tiskárny v Pošumaví a časopisu ''Šumavan''. Č. 1899–1907 studoval
 +
na reálném a vyšším gymnáziu v Klatovech. Po maturitě
 +
odešel do Prahy na filozofickou fakultu české univerzity.
 +
Studia zeměpisu a dějepisu ukončil 1911, titul PhDr. získal
 +
1914. Pak se vrátil do rodiště a začal působit jako redaktor
 +
časopisu ''Šumavan'' a přispíval do ''Klatovských listů''. Na podzim
 +
1914 nastoupil jako suplující učitel na c. k. reálné klatovské
 +
gymnázium, kde dva roky vyučoval. 1916 se oženil
 +
s Josefou Kubátovou († 1938), s níž měl dvě děti, Miroslavu,
 +
provdanou Tichou (* 1917), a Vratislava (* 1921), který se
 +
stal úředníkem. 1916 vykonal zkoušku způsobilosti výuky
 +
zeměpisu a dějepisu na středních školách. Přestěhoval se do
 +
Kolína a 1920–34 učil na městské obchodní akademii. 1930
 +
získal aprobaci pro výuku zeměpisu na obchodní akademii.
 +
Od 1934–37 žil a působil v Mělníku jako státní ředitel veřejné
 +
obchodní školy, pak přesídlil do Českých Budějovic a byl
 +
tam 1937–41 ředitelem obchodní akademie, ve stejné funkci
 +
působil i 1941–43 na obchodní akademii v Plzni. 1943 složil
 +
zkoušku způsobilosti výuky psaní strojem na hlavních školách,
 +
3. 12. 1943 odešel na penzi do Klatov. V květnu 1945
 +
byl zvolen prvním předsedou klatovského okresního národního
 +
výboru. Od července do října 1945 byl profesorem
 +
s ředitelskou penzí a příplatkem na obchodní akademii dr.
 +
E. Beneše v Českých Budějovicích, do konce 1945 ředitelem
 +
obchodní akademie v Berouně. Druhý sňatek uzavřel 1947
 +
s Libuší Adámkovou. Trvale do penze, kterou trávil v Kolíně,
 +
odešel 1948. V tomto městě byl i pohřben.
 +
 
 +
Vedle pedagogické činnosti se zaměřil na regionální literární
 +
historii. Věnoval se popisu pobytů významných, zejména
 +
literárních, osobností v regionech, kde sám působil. Z objemných
 +
studií, které napsal v Klatovech (o F. Palackém,
 +
J. Dobrovském), knižně vydal nejzdařilejší z nich ''Z návštěv''
 +
''Tylových v Klatovech'' (1919). V době kolínského pobytu zpracoval
 +
vztah básníka Karla Legera ke Klatovům a přispíval do
 +
tamních regionálních listů ''Polabská stráž'' a ''V boj''. Za práci
 +
''Křest sv. Vladimíra a jeho rukopisy'' (1925) získal ocenění České
 +
akademie věd a umění (jednalo se o osudy Havlíčkova rukopisu,
 +
který jeho dcera Zdenka Havlíčková darovala Poláku
 +
O. Battagliovi a který byl v majetku Maxmiliána Č.). 1932
 +
vydal práci ''Masaryk a Tyrš'', v rukopise zůstal spis ''Vrchlický''
 +
''a Kolínsko''. Z odborných děl uveřejnil spolu s K. Matouškem
 +
''Hospodářský zeměpis pro veřejné školy obchodní'' (1937, 2. vyd.
 +
1938). K význačnějším Č. počinům patřilo uspořádání sbírky
 +
''K. Leger: Sokolské písně a básně'' (1931, s J. Zachem). Koncem
 +
30. let se více méně literárně odmlčel a věnoval se již jen
 +
pedagogické činnosti.
 +
 
 +
'''L:''' Kulturní adresář ČSR, 1936; J. F. Urban, Úvodím Mže, 1946, s. 210;
 +
V. Palivec, Literární místopis Berounska, 1957, s. 30; zpráva o úmrtí in:
 +
Literární noviny 26. 9. 1964; KSN 2, s. 452; F. Hampl, Křest svatého Vladimíra,
 +
in: Lidová demokracie 3. 2. 1973; LČL 1, s. 443; M. Tyč, Literáti
 +
Kolínska, 2004, rejstřík.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv ministerstva školství Praha; Biografický archiv ÚČL Praha.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
Řádka 16: Řádka 78:
  
 
[[Kategorie:1888]]
 
[[Kategorie:1888]]
 +
[[Kategorie:Klatovy]]
 
[[Kategorie:1964]]
 
[[Kategorie:1964]]
 +
[[Kategorie:Kolín]]

Verze z 1. 12. 2016, 15:38

Vratislav ČERMÁK
Narození 11.1.1888
Místo narození Klatovy
Úmrtí 9.8.1964
Místo úmrtí Kolín
Povolání

53- Historik

65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44757

ČERMÁK, Vratislav, * 11. 1. 1888 Klatovy, † 9. 8. 1964 Kolín, pedagog, regionální literární historik, odborný spisovatel

Pocházel ze známé klatovské tiskařské rodiny, jeho otec Maxmilián Č. (1843–1892) byl zakladatelem první české tiskárny v Pošumaví a časopisu Šumavan. Č. 1899–1907 studoval na reálném a vyšším gymnáziu v Klatovech. Po maturitě odešel do Prahy na filozofickou fakultu české univerzity. Studia zeměpisu a dějepisu ukončil 1911, titul PhDr. získal 1914. Pak se vrátil do rodiště a začal působit jako redaktor časopisu Šumavan a přispíval do Klatovských listů. Na podzim 1914 nastoupil jako suplující učitel na c. k. reálné klatovské gymnázium, kde dva roky vyučoval. 1916 se oženil s Josefou Kubátovou († 1938), s níž měl dvě děti, Miroslavu, provdanou Tichou (* 1917), a Vratislava (* 1921), který se stal úředníkem. 1916 vykonal zkoušku způsobilosti výuky zeměpisu a dějepisu na středních školách. Přestěhoval se do Kolína a 1920–34 učil na městské obchodní akademii. 1930 získal aprobaci pro výuku zeměpisu na obchodní akademii. Od 1934–37 žil a působil v Mělníku jako státní ředitel veřejné obchodní školy, pak přesídlil do Českých Budějovic a byl tam 1937–41 ředitelem obchodní akademie, ve stejné funkci působil i 1941–43 na obchodní akademii v Plzni. 1943 složil zkoušku způsobilosti výuky psaní strojem na hlavních školách, 3. 12. 1943 odešel na penzi do Klatov. V květnu 1945 byl zvolen prvním předsedou klatovského okresního národního výboru. Od července do října 1945 byl profesorem s ředitelskou penzí a příplatkem na obchodní akademii dr. E. Beneše v Českých Budějovicích, do konce 1945 ředitelem obchodní akademie v Berouně. Druhý sňatek uzavřel 1947 s Libuší Adámkovou. Trvale do penze, kterou trávil v Kolíně, odešel 1948. V tomto městě byl i pohřben.

Vedle pedagogické činnosti se zaměřil na regionální literární historii. Věnoval se popisu pobytů významných, zejména literárních, osobností v regionech, kde sám působil. Z objemných studií, které napsal v Klatovech (o F. Palackém, J. Dobrovském), knižně vydal nejzdařilejší z nich Z návštěv Tylových v Klatovech (1919). V době kolínského pobytu zpracoval vztah básníka Karla Legera ke Klatovům a přispíval do tamních regionálních listů Polabská stráž a V boj. Za práci Křest sv. Vladimíra a jeho rukopisy (1925) získal ocenění České akademie věd a umění (jednalo se o osudy Havlíčkova rukopisu, který jeho dcera Zdenka Havlíčková darovala Poláku O. Battagliovi a který byl v majetku Maxmiliána Č.). 1932 vydal práci Masaryk a Tyrš, v rukopise zůstal spis Vrchlický a Kolínsko. Z odborných děl uveřejnil spolu s K. Matouškem Hospodářský zeměpis pro veřejné školy obchodní (1937, 2. vyd. 1938). K význačnějším Č. počinům patřilo uspořádání sbírky K. Leger: Sokolské písně a básně (1931, s J. Zachem). Koncem 30. let se více méně literárně odmlčel a věnoval se již jen pedagogické činnosti.

L: Kulturní adresář ČSR, 1936; J. F. Urban, Úvodím Mže, 1946, s. 210; V. Palivec, Literární místopis Berounska, 1957, s. 30; zpráva o úmrtí in: Literární noviny 26. 9. 1964; KSN 2, s. 452; F. Hampl, Křest svatého Vladimíra, in: Lidová demokracie 3. 2. 1973; LČL 1, s. 443; M. Tyč, Literáti Kolínska, 2004, rejstřík.

P: Archiv ministerstva školství Praha; Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová