Verze z 13. 10. 2019, 11:14, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČERMÁK Vratislav 11.1.1888-9.8.1964

Z Personal
Vratislav ČERMÁK
Narození 11.1.1888
Místo narození Klatovy
Úmrtí 9.8.1964
Místo úmrtí Kolín
Povolání 53- Historik
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 605
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44757

ČERMÁK, Vratislav, * 11. 1. 1888 Klatovy, † 9. 8. 1964 Kolín, pedagog, regionální literární historik, odborný spisovatel

Pocházel ze známé klatovské tiskařské rodiny, jeho otec Maxmilián Č. (1843–1892) byl zakladatelem první české tiskárny v Pošumaví a časopisu Šumavan. Č. 1899–1907 studoval na reálném a vyšším gymnáziu v Klatovech. Po maturitě odešel do Prahy na filozofickou fakultu české univerzity. Studia zeměpisu a dějepisu ukončil 1911, titul PhDr. získal 1914. Pak se vrátil do rodiště a začal působit jako redaktor časopisu Šumavan a přispíval do Klatovských listů. Na podzim 1914 nastoupil jako suplující učitel na c. k. reálné klatovské gymnázium, kde dva roky vyučoval. 1916 se oženil s Josefou Kubátovou († 1938), s níž měl dvě děti, Miroslavu, provdanou Tichou (* 1917), a Vratislava (* 1921), který se stal úředníkem. 1916 vykonal zkoušku způsobilosti výuky zeměpisu a dějepisu na středních školách. Přestěhoval se do Kolína a 1920–34 učil na městské obchodní akademii. 1930 získal aprobaci pro výuku zeměpisu na obchodní akademii. Od 1934–37 žil a působil v Mělníku jako státní ředitel veřejné obchodní školy, pak přesídlil do Českých Budějovic a byl tam 1937–41 ředitelem obchodní akademie, ve stejné funkci působil i 1941–43 na obchodní akademii v Plzni. 1943 složil zkoušku způsobilosti výuky psaní strojem na hlavních školách, 3. 12. 1943 odešel na penzi do Klatov. V květnu 1945 byl zvolen prvním předsedou klatovského okresního národního výboru. Od července do října 1945 byl profesorem s ředitelskou penzí a příplatkem na obchodní akademii dr. E. Beneše v Českých Budějovicích, do konce 1945 ředitelem obchodní akademie v Berouně. Druhý sňatek uzavřel 1947 s Libuší Adámkovou. Trvale do penze, kterou trávil v Kolíně, odešel 1948. V tomto městě byl i pohřben.

Vedle pedagogické činnosti se zaměřil na regionální literární historii. Věnoval se popisu pobytů významných, zejména literárních, osobností v regionech, kde sám působil. Z objemných studií, které napsal v Klatovech (o F. Palackém, J. Dobrovském), knižně vydal nejzdařilejší z nich Z návštěv Tylových v Klatovech (1919). V době kolínského pobytu zpracoval vztah básníka Karla Legera ke Klatovům a přispíval do tamních regionálních listů Polabská stráž a V boj. Za práci Křest sv. Vladimíra a jeho rukopisy (1925) získal ocenění České akademie věd a umění (jednalo se o osudy Havlíčkova rukopisu, který jeho dcera Zdenka Havlíčková darovala Poláku O. Battagliovi a který byl v majetku Maxmiliána Č.). 1932 vydal práci Masaryk a Tyrš, v rukopise zůstal spis Vrchlický a Kolínsko. Z odborných děl uveřejnil spolu s K. Matouškem Hospodářský zeměpis pro veřejné školy obchodní (1937, 2. vyd. 1938). K význačnějším Č. počinům patřilo uspořádání sbírky K. Leger: Sokolské písně a básně (1931, s J. Zachem). Koncem 30. let se více méně literárně odmlčel a věnoval se již jen pedagogické činnosti.

L: Kulturní adresář ČSR, 1936; J. F. Urban, Úvodím Mže, 1946, s. 210; V. Palivec, Literární místopis Berounska, 1957, s. 30; zpráva o úmrtí in: Literární noviny 26. 9. 1964; KSN 2, s. 452; F. Hampl, Křest svatého Vladimíra, in: Lidová demokracie 3. 2. 1973; LČL 1, s. 443; M. Tyč, Literáti Kolínska, 2004, rejstřík.

P: Archiv ministerstva školství Praha; Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová