ČERNÁ-ŠLAPÁKOVÁ Ludmila Marie 7.6.1897-14.11.1970: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÁ_Marie_Ludmila_7.6.1897-14.11.1970)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Marie Ludmila ČERNÁ
+
| jméno = Ludmila Marie ČERNÁ-ŠLAPÁKOVÁ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 7.6.1897
 
| datum narození = 7.6.1897
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Turnov
 
| datum úmrtí = 14.11.1970
 
| datum úmrtí = 14.11.1970
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 53- Historik
 
| povolání = 53- Historik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Marie Ludmila ČERNÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 2-3
 +
}}
 +
'''ČERNÁ-ŠLAPÁKOVÁ, Ludmila Marie''', ''* 7. 6. 1897 Turnov, † 14. 11. 1970 Praha, knihovnice, bibliografka''
 +
 
 +
Pocházela z rodiny učitele dějepisu, který po první světové
 +
válce odešel s rodinou pracovat na Slovensko. 1916 maturovala
 +
na gymnáziu v Čáslavi, 1917–23 studovala na pražské
 +
filozofické fakultě historii a zeměpis; od 1920 navštěvovala
 +
současně i Státní archivní školu. 1923 získala doktorát filozofie
 +
a vrátila se za rodinou na Slovensko. Začala pracovat
 +
v bratislavské Univerzitní knihovně pod vedením českého
 +
knihovníka Jana Emlera. 1930 a 1932 si prohloubila vzdělání
 +
ještě na pařížské Sorbonně a École des Chartes. Od 1937
 +
působila zároveň jako lektorka knihovnictví na Filozofické
 +
fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde se stala
 +
Emlerovou nástupkyní. Přednášela knihovnictví, bibliografii,
 +
dějiny písma a knihy. Po rozpadu republiky se musela vrátit
 +
do Prahy, kde 1939–58 působila v pražské Národní knihovně
 +
jako bibliografka a knihovnice, později se věnovala vzdělávání
 +
a doškolování knihovníků. 1951–60 se vrátila k pedagogické
 +
činnosti na bratislavskou univerzitu a stala se klíčovou osobností
 +
česko-slovenských meziknihovních kontaktů. Po válce
 +
několik let současně vyučovala i na pražské UK ve dvouletých
 +
knihovnických kursech, pořádaných filozofickou fakultou,
 +
a na Státní knihovní škole. Po odchodu na odpočinek žila
 +
v Praze. Byla manželkou generálporučíka JUDr. Františka Šlapáka
 +
(1896–1965).
 +
 
 +
V době působení na Slovensku se zasloužila o budování,
 +
rozšíření a akvizici fondů Univerzitní knihovny v Bratislavě,
 +
především o vybudování samostatného slovenského oddělení.
 +
Spoluzakládala slovenskou a českou knihovědu a pomáhala
 +
ji prosadit jako studijní obor na vysoké školy. Po návratu
 +
do Prahy začala zpracovávat českou národní bibliografii a jako
 +
konzultantka spolupracovala s V. Pražákem na ''Bibliografickém''
 +
''katalogu ČSR''. Zabývala se knihovědou, otázkami českých
 +
a slovenských kulturních dějin a umění, ženským hnutím,
 +
dějinami knihtisku a knihoven a bibliografií. Pravidelně přispívala
 +
do odborných domácích i zahraničních periodik a napsala
 +
několik knih. Významně se zasloužila o zkvalitnění výuky
 +
knihovnictví v Čechách i na Slovensku a o rozvoj vzájemné
 +
kulturní spolupráce. Za celoživotní úsilí byla na sklonku života
 +
oceněna dvěma státními vyznamenáními.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Výstava starého umění na Slovensku, 1937; Stručné dějiny knihtisku,
 +
1948; Národné bibliografie, Martin 1955; Soupis české a slovenské
 +
knihovnické literatury z let 1945–1955, 1956; Základy bibliografie, Bratislava
 +
1957; Vývoj písma, knihy a tisku, 1966; Vzácné staré knihy ve Státní
 +
technické knihovně v Praze, 1971; Bibliografia kníh vhodných pre vzdelané
 +
ženy, in: Žena novej doby, Bratislava 1938, s. 589n.; Apponyiovská knihovna
 +
v Oponicích, in: Marginalie. Věstník Spolku českých bibliofilů v Praze 12,
 +
1938, č. 7, s. 97n.; Comeniana Knihovny Slovenské university v Bratislavě,
 +
in: Z bratislavských knižníc, Bratislava 1950, s. 65n.; Sources bibliographiques
 +
de Tchécoslovaquie, in: L. N. Malclés, Les sources du travail bibliographique
 +
1–2, Genève – Lille 1950–52, 1, s. 291n.; 2, s. 770n; Pregled
 +
na bibliografijata v Čechoslovakija, in: Bibliografijata v SR a stranite s narodna
 +
demokracija, Sofija 1954, s. 46n.
 +
 
 +
'''L:''' J. Lehký – M. Štefanovičová, Významná knihovnícka pracovníčka jubiluje,
 +
in: Knižnica 9, 1957, s. 123n.; M. Štefanovičová, Dr. Marie Ľ. Č. šesťdesiatročná,
 +
in: Čitateľ 6, 1957, č. 5, s. 206n.; J. Hušková – J. Kuzmík, Štúdium
 +
knihovedy na Filozofickej fakulte Slovenskej univerzity, in: Knižnica, 3–4,
 +
1951–52, s. 211n.; F. Mestitz, Univerzitná knižnica v rokoch 1919–1939, in:
 +
Univerzitná knižnica v Bratislave 1914–1919–1959, Martin 1959, s. 15n.;
 +
V. Jirkovská, K bibliografické činnosti dr. Marie L. Č.-Š., in: Česká bibliografie
 +
1972. Sborník statí a materiálů, sv. 10, 1973, s. 393n.; J. Ecker, Univerzitná
 +
knižnica v Bratislave 1561–1980, Bratislava 1981, s. 446n.; SBS 1, s. 416
 +
(se soupisem díla a literatury); Kutnar, s. 925; J. Haliena, Č.-Š., Marie L., in:
 +
Osobnosti slovenského knihovníctva 1945–1990, Martin 1991, s. 19; BLS
 +
2, s. 137 (se soupisem díla a literatury).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/183110 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Alena Táborecká, Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
  
 
[[Kategorie:1897]]
 
[[Kategorie:1897]]
 +
[[Kategorie:Turnov]]
 
[[Kategorie:1970]]
 
[[Kategorie:1970]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 14:40

Ludmila Marie ČERNÁ-ŠLAPÁKOVÁ
Narození 7.6.1897
Místo narození Turnov
Úmrtí 14.11.1970
Místo úmrtí Praha
Povolání 53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 2-3
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44774

ČERNÁ-ŠLAPÁKOVÁ, Ludmila Marie, * 7. 6. 1897 Turnov, † 14. 11. 1970 Praha, knihovnice, bibliografka

Pocházela z rodiny učitele dějepisu, který po první světové válce odešel s rodinou pracovat na Slovensko. 1916 maturovala na gymnáziu v Čáslavi, 1917–23 studovala na pražské filozofické fakultě historii a zeměpis; od 1920 navštěvovala současně i Státní archivní školu. 1923 získala doktorát filozofie a vrátila se za rodinou na Slovensko. Začala pracovat v bratislavské Univerzitní knihovně pod vedením českého knihovníka Jana Emlera. 1930 a 1932 si prohloubila vzdělání ještě na pařížské Sorbonně a École des Chartes. Od 1937 působila zároveň jako lektorka knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde se stala Emlerovou nástupkyní. Přednášela knihovnictví, bibliografii, dějiny písma a knihy. Po rozpadu republiky se musela vrátit do Prahy, kde 1939–58 působila v pražské Národní knihovně jako bibliografka a knihovnice, později se věnovala vzdělávání a doškolování knihovníků. 1951–60 se vrátila k pedagogické činnosti na bratislavskou univerzitu a stala se klíčovou osobností česko-slovenských meziknihovních kontaktů. Po válce několik let současně vyučovala i na pražské UK ve dvouletých knihovnických kursech, pořádaných filozofickou fakultou, a na Státní knihovní škole. Po odchodu na odpočinek žila v Praze. Byla manželkou generálporučíka JUDr. Františka Šlapáka (1896–1965).

V době působení na Slovensku se zasloužila o budování, rozšíření a akvizici fondů Univerzitní knihovny v Bratislavě, především o vybudování samostatného slovenského oddělení. Spoluzakládala slovenskou a českou knihovědu a pomáhala ji prosadit jako studijní obor na vysoké školy. Po návratu do Prahy začala zpracovávat českou národní bibliografii a jako konzultantka spolupracovala s V. Pražákem na Bibliografickém katalogu ČSR. Zabývala se knihovědou, otázkami českých a slovenských kulturních dějin a umění, ženským hnutím, dějinami knihtisku a knihoven a bibliografií. Pravidelně přispívala do odborných domácích i zahraničních periodik a napsala několik knih. Významně se zasloužila o zkvalitnění výuky knihovnictví v Čechách i na Slovensku a o rozvoj vzájemné kulturní spolupráce. Za celoživotní úsilí byla na sklonku života oceněna dvěma státními vyznamenáními.

D: výběr: Výstava starého umění na Slovensku, 1937; Stručné dějiny knihtisku, 1948; Národné bibliografie, Martin 1955; Soupis české a slovenské knihovnické literatury z let 1945–1955, 1956; Základy bibliografie, Bratislava 1957; Vývoj písma, knihy a tisku, 1966; Vzácné staré knihy ve Státní technické knihovně v Praze, 1971; Bibliografia kníh vhodných pre vzdelané ženy, in: Žena novej doby, Bratislava 1938, s. 589n.; Apponyiovská knihovna v Oponicích, in: Marginalie. Věstník Spolku českých bibliofilů v Praze 12, 1938, č. 7, s. 97n.; Comeniana Knihovny Slovenské university v Bratislavě, in: Z bratislavských knižníc, Bratislava 1950, s. 65n.; Sources bibliographiques de Tchécoslovaquie, in: L. N. Malclés, Les sources du travail bibliographique 1–2, Genève – Lille 1950–52, 1, s. 291n.; 2, s. 770n; Pregled na bibliografijata v Čechoslovakija, in: Bibliografijata v SR a stranite s narodna demokracija, Sofija 1954, s. 46n.

L: J. Lehký – M. Štefanovičová, Významná knihovnícka pracovníčka jubiluje, in: Knižnica 9, 1957, s. 123n.; M. Štefanovičová, Dr. Marie Ľ. Č. šesťdesiatročná, in: Čitateľ 6, 1957, č. 5, s. 206n.; J. Hušková – J. Kuzmík, Štúdium knihovedy na Filozofickej fakulte Slovenskej univerzity, in: Knižnica, 3–4, 1951–52, s. 211n.; F. Mestitz, Univerzitná knižnica v rokoch 1919–1939, in: Univerzitná knižnica v Bratislave 1914–1919–1959, Martin 1959, s. 15n.; V. Jirkovská, K bibliografické činnosti dr. Marie L. Č.-Š., in: Česká bibliografie 1972. Sborník statí a materiálů, sv. 10, 1973, s. 393n.; J. Ecker, Univerzitná knižnica v Bratislave 1561–1980, Bratislava 1981, s. 446n.; SBS 1, s. 416 (se soupisem díla a literatury); Kutnar, s. 925; J. Haliena, Č.-Š., Marie L., in: Osobnosti slovenského knihovníctva 1945–1990, Martin 1991, s. 19; BLS 2, s. 137 (se soupisem díla a literatury).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Alena Táborecká, Marie Makariusová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=ČERNÁ-ŠLAPÁKOVÁ_Ludmila_Marie_7.6.1897-14.11.1970&oldid=111984“