ČERNÁ Aloisie 24.2.1888-9.5.1972: Porovnání verzí
(ČERNÁ_Luisa_1888-9.5.1972) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Aloisie ČERNÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1888 | + | | datum narození = 24.2.1888 |
| místo narození = Plzeň | | místo narození = Plzeň | ||
| datum úmrtí = 9.5.1972 | | datum úmrtí = 9.5.1972 | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 1 |
+ | }} | ||
+ | '''ČERNÁ, Aloisie''' ''(též Louisa, Luisa, Lojza, Loisa, provd. Vráblíková), * 24. 2. 1888 Plzeň, † 9. 5. 1972 Praha, tanečnice'' | ||
− | + | Začínala v plzeňském divadle v dětských rolích a jako elévka | |
+ | ve sboru operet a revuí, které připravovala (1902–06) choreografka | ||
+ | Jana Freisingerová. V pražském Národním divadle | ||
+ | (1906–29) ji pověřovali sólovými úkoly již jako sborovou tanečnici. | ||
+ | Od 1918 byla, vedle Růženy Janečkové, Anny Havlíčkové | ||
+ | a Štěpánky Klimešové, sólistkou baletních mistrů Augustina | ||
+ | Bergera, Achille Viscusiho, Remislava Remislavského | ||
+ | a Jaroslava Hladíka. Po konci aktivní interpretační dráhy | ||
+ | pracovala 1929–42 v ND jako členka hledištního personálu. | ||
+ | Č. byla při nedostatku mužských tanečníků především | ||
+ | obsazována do travesti rolí, tančila prince (P. I. Čajkovskij, | ||
+ | ''Labutí jezero'', L. Delibes ''Sylvie'' a tituly O. Nedbala), osvědčila | ||
+ | se i v charakterních rolích, jako např. Stanislav [Franz] | ||
+ | v ''Coppélii'' L. Delibese, Polichinelle ve ''Zmatku'' D. Milhauda, | ||
+ | titulní roli ''Petrušky'' I. Stravinského. Všestrannost potvrdila | ||
+ | v baletech, kde alternovala s Jelizavetou Nikolskou, Helenou | ||
+ | Štěpánkovou a Zdeňkou Zabylovou (např. Zobeida v ''Šeherezádě'' | ||
+ | N. Rimského-Korsakova). K rolím prvního oboru | ||
+ | patřily i Víla v Nedbalově ''Pohádce o Honzovi'', Šeříková víla | ||
+ | v Čajkovského ''Spící krasavici'', Anděl míru v Angerově ''Štědrovečerním'' | ||
+ | ''snu'' nebo Milostnice ve Škvorově ''Doktoru Faustovi''. | ||
+ | Choreografové využili její temperament, pružnost i artistní | ||
+ | techniku v exotických a španělských tancích vkládaných | ||
+ | do baletů i oper (Cikánka z Biscaye, O. Nedbal: ''Princezna'' | ||
+ | ''Hyacinta''; Mečová tanečnice, J. K. Tyl: ''Strakonický dudák''; | ||
+ | Perský tanec v Delibesově ''Lakmé''; Odaliska, L. Różycki: ''Pan Twardowski''). Vzhledem k malé repertoárové nabídce moderních titulů nebyly uplatněny její schopnosti dynamické interpretace | ||
+ | (Kašpárek, C. Debussy: ''Hračková skříňka''; Myší princ, | ||
+ | B. Martinů: ''Kdo je na světě nejmocnější'' a několik rolí v ''Istar''). | ||
+ | Hereckou příležitost dostala v dílech R. Strausse (Putifarova | ||
+ | žena, ''Legenda o Josefovi''; v opeře ''Salome'' tanečně dublovala | ||
+ | part pěvecké představitelky G. Horváthové) a v malých činoherních | ||
+ | rolích (Angelika, L. N. Andrejev: ''Ten, který dostává'' | ||
+ | ''políčky''; Komorná u Virgilie, W. Shakespeare: ''Coriolanus''; Paní | ||
+ | z Cambesù, G. A. Caillavet – R. Flers – E. Rey: ''Rozkošná příhoda''; | ||
+ | Brněnská paní, A. Jirásek: ''Jan Žižka''). | ||
+ | |||
+ | Za třiadvacet let tančila v ND ve více než 70 titulech, naposledy | ||
+ | vystoupila 1929 v Nedbalově ''Z pohádky do pohádky''. | ||
+ | Jako choreografka spolupracovala pouze na Auberově opeře | ||
+ | ''Němá z Portici'' (1927). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Borecký, in: Národní listy 27. 4. 1909 (Egyptská noc); týž, in: tamtéž | ||
+ | 29. 6. 1907 (Labutí jezero); O. Nebuška, in: Hudební revue 2. 11. 1909, | ||
+ | s. 476 (Na záletech); J. Loewenbach, in: Dalibor 9. 9. 1911 (Princezna | ||
+ | Hyacinta); O. Nebuška, in: Hudební revue 4, č. 10, listopad 1911, s. 547 | ||
+ | (Princezna Hyacinta); Kapitoly o baletu, in: Komedia: sborník pro divadlo, | ||
+ | film a život společenský, 1925, č. 2, s. 39n., č. 4–5, s. 110; S. Kamilov, | ||
+ | Taneční umění v Československu, in: Taneční revue 9, 1932, s. 50, 52; | ||
+ | Z. Nejedlý, Dějiny opery Národního divadla 2, 1949, s. 232; F. Pala, Opera | ||
+ | ND v období Otakara Ostrčila 1, 1962, s. 38, 84n., 148, 152, 249, 262; 2, | ||
+ | 1964, s. 61, 124, 161, 230, 321; 3, 1965, passim; 4, 1967, s. 10, 27, 109; | ||
+ | B. Brodská, Balet v ND 1912–22, 1981, foto, č. 3, příloha; H. Kazárová, Balet | ||
+ | ND za R. Remislavského, in: Taneční listy 20, 1982, č. 3, příloha (foto); | ||
+ | táž, R. Remislavský v ND 1924–25, in: tamtéž, č. 4, příloha; L. Schmidová, | ||
+ | R. Remislavský v ND 1925–27, in: tamtéž, č. 5, příloha; táž, Československý | ||
+ | balet, 1962, s. 19; E. Jaczová, Balet Slovenského národného divadla, Bratislava | ||
+ | 1971, s. 22 (chybná data); B. Brodská, Dějiny českého baletu do roku | ||
+ | 1918 (skripta AMU) 5, 1983, s. 120, 125, 133, 138; Soupis repertoáru ND | ||
+ | Praha 1881–1983. Národní divadlo v Praze, 1983; V. Vašut, Saša Machov, | ||
+ | 1986, s. 27; ND a jeho předchůdci, s. 66; Český taneční slovník, 2001, s. 43. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv města Plzně; Archiv ND Praha. | ||
+ | |||
+ | Jana Holeňová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Aktuální verze z 14. 10. 2019, 13:36
Aloisie ČERNÁ | |
Narození | 24.2.1888 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | 9.5.1972 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 1 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44771 |
ČERNÁ, Aloisie (též Louisa, Luisa, Lojza, Loisa, provd. Vráblíková), * 24. 2. 1888 Plzeň, † 9. 5. 1972 Praha, tanečnice
Začínala v plzeňském divadle v dětských rolích a jako elévka ve sboru operet a revuí, které připravovala (1902–06) choreografka Jana Freisingerová. V pražském Národním divadle (1906–29) ji pověřovali sólovými úkoly již jako sborovou tanečnici. Od 1918 byla, vedle Růženy Janečkové, Anny Havlíčkové a Štěpánky Klimešové, sólistkou baletních mistrů Augustina Bergera, Achille Viscusiho, Remislava Remislavského a Jaroslava Hladíka. Po konci aktivní interpretační dráhy pracovala 1929–42 v ND jako členka hledištního personálu. Č. byla při nedostatku mužských tanečníků především obsazována do travesti rolí, tančila prince (P. I. Čajkovskij, Labutí jezero, L. Delibes Sylvie a tituly O. Nedbala), osvědčila se i v charakterních rolích, jako např. Stanislav [Franz] v Coppélii L. Delibese, Polichinelle ve Zmatku D. Milhauda, titulní roli Petrušky I. Stravinského. Všestrannost potvrdila v baletech, kde alternovala s Jelizavetou Nikolskou, Helenou Štěpánkovou a Zdeňkou Zabylovou (např. Zobeida v Šeherezádě N. Rimského-Korsakova). K rolím prvního oboru patřily i Víla v Nedbalově Pohádce o Honzovi, Šeříková víla v Čajkovského Spící krasavici, Anděl míru v Angerově Štědrovečerním snu nebo Milostnice ve Škvorově Doktoru Faustovi. Choreografové využili její temperament, pružnost i artistní techniku v exotických a španělských tancích vkládaných do baletů i oper (Cikánka z Biscaye, O. Nedbal: Princezna Hyacinta; Mečová tanečnice, J. K. Tyl: Strakonický dudák; Perský tanec v Delibesově Lakmé; Odaliska, L. Różycki: Pan Twardowski). Vzhledem k malé repertoárové nabídce moderních titulů nebyly uplatněny její schopnosti dynamické interpretace (Kašpárek, C. Debussy: Hračková skříňka; Myší princ, B. Martinů: Kdo je na světě nejmocnější a několik rolí v Istar). Hereckou příležitost dostala v dílech R. Strausse (Putifarova žena, Legenda o Josefovi; v opeře Salome tanečně dublovala part pěvecké představitelky G. Horváthové) a v malých činoherních rolích (Angelika, L. N. Andrejev: Ten, který dostává políčky; Komorná u Virgilie, W. Shakespeare: Coriolanus; Paní z Cambesù, G. A. Caillavet – R. Flers – E. Rey: Rozkošná příhoda; Brněnská paní, A. Jirásek: Jan Žižka).
Za třiadvacet let tančila v ND ve více než 70 titulech, naposledy vystoupila 1929 v Nedbalově Z pohádky do pohádky. Jako choreografka spolupracovala pouze na Auberově opeře Němá z Portici (1927).
L: J. Borecký, in: Národní listy 27. 4. 1909 (Egyptská noc); týž, in: tamtéž 29. 6. 1907 (Labutí jezero); O. Nebuška, in: Hudební revue 2. 11. 1909, s. 476 (Na záletech); J. Loewenbach, in: Dalibor 9. 9. 1911 (Princezna Hyacinta); O. Nebuška, in: Hudební revue 4, č. 10, listopad 1911, s. 547 (Princezna Hyacinta); Kapitoly o baletu, in: Komedia: sborník pro divadlo, film a život společenský, 1925, č. 2, s. 39n., č. 4–5, s. 110; S. Kamilov, Taneční umění v Československu, in: Taneční revue 9, 1932, s. 50, 52; Z. Nejedlý, Dějiny opery Národního divadla 2, 1949, s. 232; F. Pala, Opera ND v období Otakara Ostrčila 1, 1962, s. 38, 84n., 148, 152, 249, 262; 2, 1964, s. 61, 124, 161, 230, 321; 3, 1965, passim; 4, 1967, s. 10, 27, 109; B. Brodská, Balet v ND 1912–22, 1981, foto, č. 3, příloha; H. Kazárová, Balet ND za R. Remislavského, in: Taneční listy 20, 1982, č. 3, příloha (foto); táž, R. Remislavský v ND 1924–25, in: tamtéž, č. 4, příloha; L. Schmidová, R. Remislavský v ND 1925–27, in: tamtéž, č. 5, příloha; táž, Československý balet, 1962, s. 19; E. Jaczová, Balet Slovenského národného divadla, Bratislava 1971, s. 22 (chybná data); B. Brodská, Dějiny českého baletu do roku 1918 (skripta AMU) 5, 1983, s. 120, 125, 133, 138; Soupis repertoáru ND Praha 1881–1983. Národní divadlo v Praze, 1983; V. Vašut, Saša Machov, 1986, s. 27; ND a jeho předchůdci, s. 66; Český taneční slovník, 2001, s. 43.
P: Archiv města Plzně; Archiv ND Praha.
Jana Holeňová