ČERNÍK Artuš 26.7.1900-25.12.1953

Z Personal
Artuš ČERNÍK
Narození 26.7.1900
Místo narození Vyšehněvice u Pardubic
Úmrtí 25.12.1953
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 3-4
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44786

ČERNÍK, Artuš, * 26. 7. 1900 Vyšehněvice u Pardubic, † 25. 12. 1953 Praha, umělecký kritik a teoretik, překladatel, básník

Pocházel z rodiny se selskou tradicí. Reálné gymnázium začal navštěvovat v Pardubicích, odkud pro kázeňský přestupek přešel 1916 do Hradce Králové, maturitu složil 1919 v Kolíně. 1919–21 studoval na Právnické fakultě UK v Praze, 1924 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. 1921–29 byl členem KSČ a 1921–22 pracoval při studiu jako odpovědný redaktor brněnského komunistického deníku Rovnost. 1922–23 navštěvoval dvouletou Státní železniční školu, 1923–26 byl zaměstnán jako železniční výpravčí ve Slatině u Brna a v Rájci nad Svitavou. Od 1926 působil jako redaktor Československé tiskové kanceláře v Praze, 1932–45 vedoucí redaktor její ilustrační služby. Z komunistické strany vystoupil 1929, na podzim 1945 byl do ní znovu přijat. Bezprostředně po osvobození měl kádrové řízení za aktivní činnost v protektorátním Filmovém klubu, 1945–47 pracoval jako dramaturg Československého státního filmu, 1947–51 jako předseda Filmové dovozní komise. 1951 byl politicky kritizován a donucen odejít z vedení státního filmu, 1951–53 řídil studijní oddělení Československého filmového ústavu.

Spoluzaložil umělecké sdružení Devětsil (1920). Z jeho pověření odjel organizovat levou uměleckou avantgardu do Brna, v prosinci 1923 dal podnět k založení brněnské pobočky Devětsilu. S Františkem Halasem a Bedřichem Václavkem redigoval její orgán Pásmo a vedle Jaroslava Seiferta, Jaromíra Krejcara a Karla Teigeho také revue Disk. Literárními, výtvarnými, filmovými, fotografickými, divadelními i rozhlasovými kritikami, básněmi a překlady unanimistů z francouzštiny, expresionistů z němčiny a sociální prózy z angličtiny přispíval do řady levicových periodik (Červen, Kmen, Proletkult, Tvorba, Bytová kultura, ReD, Index), v některých oblastech umělecké kritiky byl průkopníkem. Jeho přátelé ho respektovali jako pronikavého uměleckého teoretika, s Karlem Teigem a Vítězslavem Nezvalem vypracoval program poetismu. Výjimečný byl jeho přínos na poli propagace české avantgardy v zahraničí, korespondoval se západními avantgardními tvůrci, zval je do Československa, přispíval kritikami a propagačními články do zahraničních revuí. V první polovině dvacátých let se intenzivně věnoval poezii. Jeho básnická kniha Severní zář, jediná sbírka české kubistické poezie, však zůstala nevydána. Od druhé poloviny dvacátých let se soustředil především na kritiku filmu a fotografie a na organizační činnost ve prospěch zvýšení kvality obou disciplín v ČSR. Založil časopisy Český filmový svět, Horizont a přílohu Tribuny Filmová Tribuna, po osvobození Výroční zprávy čs. filmovnictví, Klub za nový film a Film-klub (Filmový klub). Po 1930 psal převážně do oficiálních periodik (Lidové noviny, Sobota, Čin, České slovo). Za protektorátu patřil k čelným filmovým kritikům, spojeným s Lucernafilmem a Pragfilmem. Jeho rozsáhlé kritické, teoretické a literární dílo zůstalo rozptýleno na stránkách časopisů a novin.

L: OSND 1/2, s. 1032; Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 68; Š. Vlašín, Literární rubrika Rovnosti v letech 1918–1928. Bibliografie, 1971; KSN 1, s. 455; MČE 1, s. 776; M. Jankovič, A. Č., 1972; J. Seifert, Všecky krásy světa, 1982, s. 228n.; LČL 1, s. 445.

P: LA PNP Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera