ČERNÍK Bořivoj 21.12.1890-19.2.1977: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÍK_Bořivoj_21.12.1890-19.2.1977)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 21.12.1890
 
| datum narození = 21.12.1890
| místo narození = Dubno, o. Příbram
+
| místo narození = Dubno u Příbrami
 
| datum úmrtí = 19.2.1977
 
| datum úmrtí = 19.2.1977
 
| místo úmrtí = Příbram
 
| místo úmrtí = Příbram
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
+
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bořivoj ČERNÍK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 4
 +
}}
 +
'''ČERNÍK, Bořivoj''', ''* 21. 12. 1890 Dubno u Příbrami, † 19. 2. 1977 Příbram, báňský odborník, pedagog''
 +
 
 +
V Příbrami navštěvoval gymnázium, poté Vysokou školu báňskou
 +
(VŠB). Během první světové války pracoval jako inženýr
 +
v uhelných dolech v jihotyrolské Carpaně. 1919 se vrátil
 +
do Příbrami na VŠB, kde se později stal profesorem fyziky. Zabýval
 +
se problémy hlubokých dolů (vysoké teploty, důlní otřesy,
 +
prašnost, vlhkost důlního ovzduší), geotermikou, vztahem
 +
mezi větráním a teplotou v dole. Ve dvacátých letech provedl
 +
gravimetrická měření na ložisku soli v Solotvině na Podkarpatské
 +
Rusi a spolu s prof. V. Láskou na ložisku ropy v Gbelích
 +
na Slovensku. Po přestěhování VŠB do Ostravy 1945
 +
odešel do výslužby, poté pracoval jako expert pro Rudné doly
 +
Příbram, n. p., a jako soudní znalec pro obor důlní provoz.
 +
Zkonstruoval tlačný ventilátor, 1958 inhalační přístroj elektroaerolátor,
 +
vynalezl metodu milisekundového odstřelu (zamezuje
 +
rozpukání horninového masivu mimo požadovaný profil
 +
ražby). Zdokumentoval důlní otřesy v březohorském revíru
 +
u Příbrami v období 1910–61 (publikováno ve sborníku ''Horské''
 +
''tlaky a mechanika pohoří'', 1966). Od 1964 spolupracoval
 +
s Výzkumným ústavem experimentální terapie v Praze-Krči.
 +
 
 +
'''D:''' Geologické poměry dolu Vilhelmína u Žďárek, in: Hornický věstník 4,
 +
1922, s. 68n. (s R. Kettnerem); Methody geofysikálních měření, in: tamtéž
 +
6, 1924, s. 177n.; Vliv vlhkosti důlních děl na teplotu vzduchu, 1930;
 +
Bekämpfung hoher Grubentemperaturen, Berlin 1931 (s B. Stočesem); Katathometr
 +
a jeho význam pro doly, 1931; Milisekundový odstřel, 1955.
 +
 
 +
'''L:''' J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, s. 143; V. Trantina
 +
a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001,
 +
s. 46n.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/401439 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 13:43

Bořivoj ČERNÍK
Narození 21.12.1890
Místo narození Dubno u Příbrami
Úmrtí 19.2.1977
Místo úmrtí Příbram
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 4

ČERNÍK, Bořivoj, * 21. 12. 1890 Dubno u Příbrami, † 19. 2. 1977 Příbram, báňský odborník, pedagog

V Příbrami navštěvoval gymnázium, poté Vysokou školu báňskou (VŠB). Během první světové války pracoval jako inženýr v uhelných dolech v jihotyrolské Carpaně. 1919 se vrátil do Příbrami na VŠB, kde se později stal profesorem fyziky. Zabýval se problémy hlubokých dolů (vysoké teploty, důlní otřesy, prašnost, vlhkost důlního ovzduší), geotermikou, vztahem mezi větráním a teplotou v dole. Ve dvacátých letech provedl gravimetrická měření na ložisku soli v Solotvině na Podkarpatské Rusi a spolu s prof. V. Láskou na ložisku ropy v Gbelích na Slovensku. Po přestěhování VŠB do Ostravy 1945 odešel do výslužby, poté pracoval jako expert pro Rudné doly Příbram, n. p., a jako soudní znalec pro obor důlní provoz. Zkonstruoval tlačný ventilátor, 1958 inhalační přístroj elektroaerolátor, vynalezl metodu milisekundového odstřelu (zamezuje rozpukání horninového masivu mimo požadovaný profil ražby). Zdokumentoval důlní otřesy v březohorském revíru u Příbrami v období 1910–61 (publikováno ve sborníku Horské tlaky a mechanika pohoří, 1966). Od 1964 spolupracoval s Výzkumným ústavem experimentální terapie v Praze-Krči.

D: Geologické poměry dolu Vilhelmína u Žďárek, in: Hornický věstník 4, 1922, s. 68n. (s R. Kettnerem); Methody geofysikálních měření, in: tamtéž 6, 1924, s. 177n.; Vliv vlhkosti důlních děl na teplotu vzduchu, 1930; Bekämpfung hoher Grubentemperaturen, Berlin 1931 (s B. Stočesem); Katathometr a jeho význam pro doly, 1931; Milisekundový odstřel, 1955.

L: J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, s. 143; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 46n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský