Biografický slovník
ČERNÍK Bořivoj 21.12.1890-19.2.1977: Porovnání verzí
(ČERNÍK_Bořivoj_21.12.1890-19.2.1977) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.12.1890 | | datum narození = 21.12.1890 | ||
| − | | místo narození = Dubno | + | | místo narození = Dubno u Příbrami |
| datum úmrtí = 19.2.1977 | | datum úmrtí = 19.2.1977 | ||
| místo úmrtí = Příbram | | místo úmrtí = Příbram | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČERNÍK, Bořivoj''', ''* 21. 12. 1890 Dubno u Příbrami, † 19. 2. 1977 Příbram, báňský odborník, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | V Příbrami navštěvoval gymnázium, poté Vysokou školu báňskou | ||
| + | (VŠB). Během první světové války pracoval jako inženýr | ||
| + | v uhelných dolech v jihotyrolské Carpaně. 1919 se vrátil | ||
| + | do Příbrami na VŠB, kde se později stal profesorem fyziky. Zabýval | ||
| + | se problémy hlubokých dolů (vysoké teploty, důlní otřesy, | ||
| + | prašnost, vlhkost důlního ovzduší), geotermikou, vztahem | ||
| + | mezi větráním a teplotou v dole. Ve dvacátých letech provedl | ||
| + | gravimetrická měření na ložisku soli v Solotvině na Podkarpatské | ||
| + | Rusi a spolu s prof. V. Láskou na ložisku ropy v Gbelích | ||
| + | na Slovensku. Po přestěhování VŠB do Ostravy 1945 | ||
| + | odešel do výslužby, poté pracoval jako expert pro Rudné doly | ||
| + | Příbram, n. p., a jako soudní znalec pro obor důlní provoz. | ||
| + | Zkonstruoval tlačný ventilátor, 1958 inhalační přístroj elektroaerolátor, | ||
| + | vynalezl metodu milisekundového odstřelu (zamezuje | ||
| + | rozpukání horninového masivu mimo požadovaný profil | ||
| + | ražby). Zdokumentoval důlní otřesy v březohorském revíru | ||
| + | u Příbrami v období 1910–61 (publikováno ve sborníku ''Horské'' | ||
| + | ''tlaky a mechanika pohoří'', 1966). Od 1964 spolupracoval | ||
| + | s Výzkumným ústavem experimentální terapie v Praze-Krči. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Geologické poměry dolu Vilhelmína u Žďárek, in: Hornický věstník 4, | ||
| + | 1922, s. 68n. (s R. Kettnerem); Methody geofysikálních měření, in: tamtéž | ||
| + | 6, 1924, s. 177n.; Vliv vlhkosti důlních děl na teplotu vzduchu, 1930; | ||
| + | Bekämpfung hoher Grubentemperaturen, Berlin 1931 (s B. Stočesem); Katathometr | ||
| + | a jeho význam pro doly, 1931; Milisekundový odstřel, 1955. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, s. 143; V. Trantina | ||
| + | a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, | ||
| + | s. 46n. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | [[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | ||
Verze z 2. 12. 2016, 11:44
| Bořivoj ČERNÍK | |
 | |
| Narození | 21.12.1890 |
|---|---|
| Místo narození | Dubno u Příbrami |
| Úmrtí | 19.2.1977 |
| Místo úmrtí | Příbram |
| Povolání |
26- Bánský odborník nebo energetik 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136690 |
ČERNÍK, Bořivoj, * 21. 12. 1890 Dubno u Příbrami, † 19. 2. 1977 Příbram, báňský odborník, pedagog
V Příbrami navštěvoval gymnázium, poté Vysokou školu báňskou (VŠB). Během první světové války pracoval jako inženýr v uhelných dolech v jihotyrolské Carpaně. 1919 se vrátil do Příbrami na VŠB, kde se později stal profesorem fyziky. Zabýval se problémy hlubokých dolů (vysoké teploty, důlní otřesy, prašnost, vlhkost důlního ovzduší), geotermikou, vztahem mezi větráním a teplotou v dole. Ve dvacátých letech provedl gravimetrická měření na ložisku soli v Solotvině na Podkarpatské Rusi a spolu s prof. V. Láskou na ložisku ropy v Gbelích na Slovensku. Po přestěhování VŠB do Ostravy 1945 odešel do výslužby, poté pracoval jako expert pro Rudné doly Příbram, n. p., a jako soudní znalec pro obor důlní provoz. Zkonstruoval tlačný ventilátor, 1958 inhalační přístroj elektroaerolátor, vynalezl metodu milisekundového odstřelu (zamezuje rozpukání horninového masivu mimo požadovaný profil ražby). Zdokumentoval důlní otřesy v březohorském revíru u Příbrami v období 1910–61 (publikováno ve sborníku Horské tlaky a mechanika pohoří, 1966). Od 1964 spolupracoval s Výzkumným ústavem experimentální terapie v Praze-Krči.
D: Geologické poměry dolu Vilhelmína u Žďárek, in: Hornický věstník 4, 1922, s. 68n. (s R. Kettnerem); Methody geofysikálních měření, in: tamtéž 6, 1924, s. 177n.; Vliv vlhkosti důlních děl na teplotu vzduchu, 1930; Bekämpfung hoher Grubentemperaturen, Berlin 1931 (s B. Stočesem); Katathometr a jeho význam pro doly, 1931; Milisekundový odstřel, 1955.
L: J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, s. 143; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 46n.
Pavel Vlašímský
