ČERNÍK Lev František 24.2.1878-7.1.1943: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 7.1.1943
 
| datum úmrtí = 7.1.1943
 
| místo úmrtí = Olomouc
 
| místo úmrtí = Olomouc
| povolání = 15- Lékaři
+
| povolání = 15- Lékaři<br />6- Botanik
6- Botanik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 6-7
 
}}
 
}}
 
'''ČERNÍK, Lev František''' ''(též ČERNIK, Leo Franz), * 24. 2. 1878 Langenzersdorf u Vídně (Rakousko), † 7. 1. 1943 Olomouc, lékař-dermatolog, fytopatolog, odborný spisovatel''
 
'''ČERNÍK, Lev František''' ''(též ČERNIK, Leo Franz), * 24. 2. 1878 Langenzersdorf u Vídně (Rakousko), † 7. 1. 1943 Olomouc, lékař-dermatolog, fytopatolog, odborný spisovatel''

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 13:45

Lev František ČERNÍK
Narození 24.2.1878
Místo narození Langenzersdorf u Vídně (Rakousko)
Úmrtí 7.1.1943
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 15- Lékaři
6- Botanik
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 6-7
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44793

ČERNÍK, Lev František (též ČERNIK, Leo Franz), * 24. 2. 1878 Langenzersdorf u Vídně (Rakousko), † 7. 1. 1943 Olomouc, lékař-dermatolog, fytopatolog, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny Františka Č., rodáka z Bojkovic, středoškolského učitele, pozdějšího školního inspektora a znalce dolnorakouské květeny. Po obecné škole v Klosterneuburgu maturoval 1897 na chlapeckém gymnáziu ve Vídni, vystudoval medicínu na univerzitě (patrně 1906–14) a 1915 byl promován titulem MUDr. Na lékařské fakultě ho ovlivnili hlavně profesoři Heinrich Albrecht, patologický anatom, a Carl Toldt, anatom a histolog, jemuž pomáhal ilustrovat jedno z několika vydání slavného anatomického atlasu (Anatomischer Atlas für Studierende und Ärzte). K všeobecnému lékařství připojil i důkladné studium biologie a rostlinné fyziologie u profesora Julia Wiesnera. Na počátku první světové války, která zhatila jeho vědeckou kariéru na vídeňské univerzitě, nastoupil lékařskou zeměbraneckou službu. Podléhal velení vrchního komanda v Krakově, avšak působil jako lékař ve Frenštátě pod Radhoštěm a již 1915 byl propuštěn z vojenské služby jako invalida. Pak pracoval do 1917 na infekčním oddělení pro děti při interně Moravské zemské nemocnice v Olomouci, jako vedoucí dermatologického oddělení a od ledna 1918 na dětském chirurgickém oddělení. Tam působil od 1920 jako odborný kožní lékař. 1922–28 léčil také pohlavní nemoci ve věznici Krajského soudu. Československé státní občanství mu bylo uděleno 1921.

Vedle své profese se věnoval též archeologii, kulturní historii, etnografii, cestování, fytopatologii a zkoumal moravské rostlinné hálky. Již v dětství chodil na botanické exkurse s otcem. O prázdninách býval v Bojkovicích, kde žil jeho děd Vincenc, který se živil soukenictvím, a Č. seznamoval se starými památkami a zvyky. Za vysokoškolských studií konal archeologické vykopávky (mj. v okolí Klosterneuburgu a Bojkovic) a o jejich výsledcích odbornou veřejnost informoval ve dvou pojednáních Frühmittelalterliche Töpferstempel a Römische Münzenfunde v časopise Mittheilungen der k. k. Central-Commission für Kunst- und historischen Denkmale in Wien (1910 a 1911). Tehdy podnikl cesty do údolí Alp a Karpat, rovin Banátu, do Rumunska, Ruska, na Balkán a do Egypta, kde pronikl podél Nilu až do Fajjúmu. Na výpravách sbíral kulturní památky a přírodniny. Část etnografických sbírek získaných v Africe, kterou navštívil několikrát, fytopatologický herbář a odbornou knihovnu věnoval Městskému muzeu (dnes Vlastivědné muzeum) v Olomouci, jiné sbírkové předměty z cest a knihy daroval tehdejšímu Regionálnímu muzeu v Bojkovicích (dnes Muzeum Bojkovska), některé nálezy z vykopávek národopisnému muzeu ve Vídni. Výsledky unikátních a dlouhodobých fytopatologických výzkumů týkajících se květeny v Olomouci a na Olomoucku otiskoval od 1925 hlavně v Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a ve Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn. Řada zpráv o chorobách rostlin zůstala v rukopise. Psal však i články s folkloristickou a kulturněhistorickou tematikou či o ochraně přírody, jež uložil mj. do Pozoru a do Mährisches Tagblatt. Popularizoval biologii přednáškami v odborných sdruženích a na školách. Jeho ostatky byly počátkem 90. let 20. století uloženy v urnovém háji na bojkovickém hřbitově.

D: J. Otruba, K šedesátce MUDra L. F. Č., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 51, 1938, s. 183n. (kde neúplný soupis prací); výběr: Houby nižší župy olomoucké. Členovci pavoukovití, in: Přírodní památky střední a severní Moravy, 1930, s. 149n., 391n.; Choroby a znetvořeniny vyskytující se na rostlinách olomoucké květeny 1, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 36, 1925, s. 124n., 2, in: tamtéž 38, 1927, s. 14n. (též zvl. otisk); Rostlinstvo na dlažbách městských ulic a zdech olomouckých, in: tamtéž 39, 1927, s. 60n.; Fytopathologické zprávy o rostlinách širšího okolí olomouckého 1, in: tamtéž 51, 1938, s. 144n., 2, in: tamtéž 52, 1939, s. 164n., 3, in: tamtéž 53, 1940, s. 156n.; Fytopathologické zprávy o rostlinách okolí prostějovského, in: Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově 26, 1940, s. 11n.; Krankheiten und teratologische Missbildungen (auch typische Verletzungen) an Pflanzen der Olmützer Flora, in: Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 62, 1930 až 74, 1942 (čtrnáct částí na pokračování); Olmützer Pflaster- und Mauerflora, in: Mährisches Tagblatt 30. 10. 1926; Die Rillensteine bei St. Mauritz in Olmütz, in: tamtéž 3. 12. 1932; Der Vampir-Glaube in Olmütz, in: tamtéž 31. 1. a 6. 2. 1935.

L: J. Otruba, c. d., s. 183n.; K. Schirmeisen, Dr. Leo Franz Č., in: Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 74, 1942/43, s. 15n.; J. Otruba, † MUDr. L. F. Č., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 55, 1946, s. 78n.; M. Slavětínský, Friedrich Marquart a L. F. Č. – dva někdejší olomoučtí lékaři a jejich přínos naší mykologii, in: Mykologický zpravodaj 17, 1973, s. 98n.; Vzpomínka na olomouckého přírodovědce (MUDr. L. F. Č., 24. 2. 1878–7. 1. 1943), in: Kdy-kde-co v Olomouci, 1978, únor, s. 15; J. Svátek, Z dějin přírodovědeckých výzkumů v okrese Kroměříž, in: Zpravodaj Muzea Kroměřížska 1984, č. 1, s. 25; M. Slavětínský, Olomoučtí lékaři, in: Roš chodeš 54, 1992, č. 7, s. 14.

P: Vlastivědné muzeum Olomouc (část pozůstalosti 1922–42, čtyři kartony, korespondence, rukopisné poznámky, tisky, fotografie, s inventárním soupisem); SOkA Uherské Hradiště (část pozůstalosti 1910–42, čtyři kartony, osobní doklady, korespondence rodinná, s přáteli, odborná s různými institucemi a spolky, rukopisy a separáty, poznámky a výpisky, materiály Spolku pro ochranu zvířat, fotografie, s inventářem).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný