ČERNÍK Lubomír 9.10.1924-3.10.1978: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÍK_Lubomír_9.10.1924-3.10.1973)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 9.10.1924
 
| datum narození = 9.10.1924
| místo narození =  
+
| místo narození = Brno
| datum úmrtí = 3.10.1973
+
| datum úmrtí = 3.10.1978
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Brno
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Lubomír ČERNÍK
+
}}
 +
'''ČERNÍK, Lubomír''', ''* 9. 10. 1924 Brno, † 3. 10. 1978 Brno, dramatik, prozaik, herec''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny hudebního skladatele, sběratele lidových
 +
písní Josefa Č. (1880–1969), žáka Leoše Janáčka. Matka byla
 +
učitelkou. Její bratr, hudební a divadelní kritik prof. Dr. František
 +
Pala, byl ředitelem dívčího gymnázia v Praze a spolupracovníkem
 +
deníku ''České slovo''. Jeho syn, bratranec Č., Dušan
 +
Pala (1924–1945) byl básníkem.
 +
 
 +
Navštěvoval III. reálné gymnázium v Brně, kde 1943 maturoval.
 +
Na divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických
 +
umění si zapsal obor herectví a režie. 1945 byla provedena
 +
jeho úspěšná hra ''Volá země''. Po absolutoriu 1950 působil jako
 +
herec a režisér v Těšínském divadle, Horáckém divadle, Divadle
 +
J. Fučíka v Brně. 1950, jak sám uvedl, založil scénu Večerní
 +
Brno, kde působil i jako kmenový autor následujících dvacet
 +
let do 1970. Tam také byl až do uvedení svého dramatu
 +
''Akce „H“ aneb Město má žízeň'' (1963) s V. Fuxem autorským
 +
i dramaturgickým upravovatelem všech her. 1970–73 pracoval
 +
jako dramaturg pro Československou televizi Brno a pro
 +
Okresní kulturní a vzdělávací středisko Brno. 1973–75 byl ředitelem
 +
kabaretu, 1975–76 dramaturgem brněnské poetické
 +
kavárny Múza. Pak se rozhodl pro svobodné povolání: působil
 +
externě jako autor a dopisovatel Československé televize (ČT)
 +
a rozhlasu v Praze i Brně. Tam se do 1978 věnoval již jen
 +
herectví a scenáristické práci. 1976–78 byl hercem pražských
 +
barrandovských atelierů. Po řadu let spolupracoval i jako konferenciér
 +
s orchestrem Gustava Broma. Tehdy vydal knížku
 +
''Něco na zub! Konferenciérův slabikář pro každou příležitost'' ze
 +
svého působení ve Večerním Brně. Vytvořil řadu rozhlasových
 +
hříček a rozhlasových i mimorozhlasových estrád. Byl dramaturgem
 +
zábavných pořadů v ČT studio Brno.
 +
 
 +
Od studentských let na gymnáziu psal verše, povídky, humorné
 +
a satirické fejetony do různých časopisů, také do ''Lidových novin'',
 +
od 1945 hry pro divadla. Pro televizi a rozhlas tvořil scénky
 +
a hry, přispíval verši a fejetony do brněnského deníku ''Rovnost''.
 +
Povídku ''Chobotnice'' vydalo Severočeské nakladatelství posmrtně
 +
1980. Rozsáhlejší novela ''Trochu strachu'' zůstala v rukopise.
 +
 
 +
'''L:''' J. Uher, Návrat L. Č., in: Divadelní a filmové noviny 16. 12. 1965; Kunc,
 +
s. 21; SČL, s. 56; EJ, s. 87; M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006,
 +
s. 170.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
  
 
[[Kategorie:1924]]
 
[[Kategorie:1924]]
[[Kategorie:1973]]
+
[[Kategorie:Brno]]
 +
[[Kategorie:1978]]
 +
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 2. 12. 2016, 11:15

Lubomír ČERNÍK
Narození 9.10.1924
Místo narození Brno
Úmrtí 3.10.1978
Místo úmrtí Brno
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44794

ČERNÍK, Lubomír, * 9. 10. 1924 Brno, † 3. 10. 1978 Brno, dramatik, prozaik, herec

Pocházel z rodiny hudebního skladatele, sběratele lidových písní Josefa Č. (1880–1969), žáka Leoše Janáčka. Matka byla učitelkou. Její bratr, hudební a divadelní kritik prof. Dr. František Pala, byl ředitelem dívčího gymnázia v Praze a spolupracovníkem deníku České slovo. Jeho syn, bratranec Č., Dušan Pala (1924–1945) byl básníkem.

Navštěvoval III. reálné gymnázium v Brně, kde 1943 maturoval. Na divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění si zapsal obor herectví a režie. 1945 byla provedena jeho úspěšná hra Volá země. Po absolutoriu 1950 působil jako herec a režisér v Těšínském divadle, Horáckém divadle, Divadle J. Fučíka v Brně. 1950, jak sám uvedl, založil scénu Večerní Brno, kde působil i jako kmenový autor následujících dvacet let do 1970. Tam také byl až do uvedení svého dramatu Akce „H“ aneb Město má žízeň (1963) s V. Fuxem autorským i dramaturgickým upravovatelem všech her. 1970–73 pracoval jako dramaturg pro Československou televizi Brno a pro Okresní kulturní a vzdělávací středisko Brno. 1973–75 byl ředitelem kabaretu, 1975–76 dramaturgem brněnské poetické kavárny Múza. Pak se rozhodl pro svobodné povolání: působil externě jako autor a dopisovatel Československé televize (ČT) a rozhlasu v Praze i Brně. Tam se do 1978 věnoval již jen herectví a scenáristické práci. 1976–78 byl hercem pražských barrandovských atelierů. Po řadu let spolupracoval i jako konferenciér s orchestrem Gustava Broma. Tehdy vydal knížku Něco na zub! Konferenciérův slabikář pro každou příležitost ze svého působení ve Večerním Brně. Vytvořil řadu rozhlasových hříček a rozhlasových i mimorozhlasových estrád. Byl dramaturgem zábavných pořadů v ČT studio Brno.

Od studentských let na gymnáziu psal verše, povídky, humorné a satirické fejetony do různých časopisů, také do Lidových novin, od 1945 hry pro divadla. Pro televizi a rozhlas tvořil scénky a hry, přispíval verši a fejetony do brněnského deníku Rovnost. Povídku Chobotnice vydalo Severočeské nakladatelství posmrtně 1980. Rozsáhlejší novela Trochu strachu zůstala v rukopise.

L: J. Uher, Návrat L. Č., in: Divadelní a filmové noviny 16. 12. 1965; Kunc, s. 21; SČL, s. 56; EJ, s. 87; M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006, s. 170.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová