ČERNÍK Lubomír 9.10.1924-3.10.1978: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Lubomír ČERNÍK
 
| jméno = Lubomír ČERNÍK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cernik Lubomir portret.jpg
 
| datum narození = 9.10.1924
 
| datum narození = 9.10.1924
 
| místo narození = Brno
 
| místo narození = Brno

Aktuální verze z 16. 10. 2019, 18:25

Lubomír ČERNÍK
Narození 9.10.1924
Místo narození Brno
Úmrtí 3.10.1978
Místo úmrtí Brno
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 7

ČERNÍK, Lubomír, * 9. 10. 1924 Brno, † 3. 10. 1978 Brno, dramatik, prozaik, herec

Pocházel z rodiny hudebního skladatele, sběratele lidových písní Josefa Č. (1880–1969), žáka Leoše Janáčka. Matka byla učitelkou. Její bratr, hudební a divadelní kritik prof. Dr. František Pala, byl ředitelem dívčího gymnázia v Praze a spolupracovníkem deníku České slovo. Jeho syn, bratranec Č., Dušan Pala (1924–1945) byl básníkem.

Navštěvoval III. reálné gymnázium v Brně, kde 1943 maturoval. Na divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění si zapsal obor herectví a režie. 1945 byla provedena jeho úspěšná hra Volá země. Po absolutoriu 1950 působil jako herec a režisér v Těšínském divadle, Horáckém divadle, Divadle J. Fučíka v Brně. 1950, jak sám uvedl, založil scénu Večerní Brno, kde působil i jako kmenový autor následujících dvacet let do 1970. Tam také byl až do uvedení svého dramatu Akce „H“ aneb Město má žízeň (1963) s V. Fuxem autorským i dramaturgickým upravovatelem všech her. 1970–73 pracoval jako dramaturg pro Československou televizi Brno a pro Okresní kulturní a vzdělávací středisko Brno. 1973–75 byl ředitelem kabaretu, 1975–76 dramaturgem brněnské poetické kavárny Múza. Pak se rozhodl pro svobodné povolání: působil externě jako autor a dopisovatel Československé televize (ČT) a rozhlasu v Praze i Brně. Tam se do 1978 věnoval již jen herectví a scenáristické práci. 1976–78 byl hercem pražských barrandovských atelierů. Po řadu let spolupracoval i jako konferenciér s orchestrem Gustava Broma. Tehdy vydal knížku Něco na zub! Konferenciérův slabikář pro každou příležitost ze svého působení ve Večerním Brně. Vytvořil řadu rozhlasových hříček a rozhlasových i mimorozhlasových estrád. Byl dramaturgem zábavných pořadů v ČT studio Brno.

Od studentských let na gymnáziu psal verše, povídky, humorné a satirické fejetony do různých časopisů, také do Lidových novin, od 1945 hry pro divadla. Pro televizi a rozhlas tvořil scénky a hry, přispíval verši a fejetony do brněnského deníku Rovnost. Povídku Chobotnice vydalo Severočeské nakladatelství posmrtně 1980. Rozsáhlejší novela Trochu strachu zůstala v rukopise.

L: J. Uher, Návrat L. Č., in: Divadelní a filmové noviny 16. 12. 1965; Kunc, s. 21; SČL, s. 56; EJ, s. 87; M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006, s. 170.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová