Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky ČERNÍN z Chudenic Evžen Karel 4.11.1796-11.7.1868

{{Infobox - osoba
| jméno = Evžen Karel ČERNÍN z Chudenic
| obrázek = Cernin z Chudenic Evzen portret.png
| datum narození = 4.11.1796
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
| datum úmrtí = 11.7.1868
| místo úmrtí = Petrohrad u Podbořan
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu<br />84- Mecenáš div. umění

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 9-10
}}
'''ČERNÍN z Chudenic, Evžen Karel''' ''(též CZERNIN, Eugen Karl), * 4. 11. 1796 Vídeň (Rakousko), † 11. 7. 1868 Petrohrad u Podbořan, mecenáš, sběratel''

Pocházel z významného českého šlechtického rodu, jehož historii
lze sledovat už od 12. století. Byl jediným synem hraběte
Jana Rudolfa Č. (1757–1845), milovníka a sběratele umění,
který zastával i významné dvorské a zemské úřady. Č. se vzdělával
převážně soukromě, z domácích učitelů ho nejvíce ovlivnil
mineralog Zelenka. Působily na něj i mnohé zahraniční
cesty, které podnikal zejména v mládí. Po vzoru otce podporoval
české zájmy v jejich zemské podobě a měl pochopení
i pro české národní požadavky. Sympatizoval také s osvícenskými
myšlenkami a byly mu blízké filantropické snahy, což
prokázal zřízením různých sociálních institucí na rodových
statcích.

Patřil do okruhu české šlechty, která podporovala vznik Vlasteneckého
(Národního) muzea v Praze. Byl členem Matice
české a finančně jí přispíval. Významná byla jeho pomoc známým
kulturním představitelům českého národa, zejména P. J.
Šafaříkovi, který i Č. zásluhou nemusel opustit domov a hledat
si existenci v cizině. Jako poučený amatér se Č. zabýval
také historií a topografií Čech. Vedle šlechtických přátel,
ke kterým patřili zejména František a Kašpar Šternberkové,
se stýkal s J. Dobrovským, F. Palackým, J. G. Sommerem.
Jeho hostem býval i J. W. Goethe. Blízký vztah k uvedeným
osobnostem, zejména k J. Dobrovskému, dokládá i bohatá
Č. korespondence. Pro tohoto významného slavistu zajišťoval
i údaje potřebné pro jeho vědeckou práci. Ve vatikánské
knihovně podle jeho pokynů např. hledal starou bohemikální
literaturu, především z darů švédské královny Kristiny.

K zásluhám Č. o historickou vědu patřilo zřízení archivu
v Jindřichově Hradci, ve kterém soustředil rodové archivy
pánů z Hradce, Slavatů z Chlumu a Košumberka i vlastní černínské
dokumenty. Rozsáhlou archeologickou sbírku uložil
na zámku Petršpurk (Petrohrad). Do pozdního věku podporoval
archeologický sbor Vlasteneckého muzea.

Od 1817, kdy převzal od otce správu panství a oženil se s hraběnkou
Marií Terezií Orsini-Rosenbergovou, se věnoval také
organizačním a řídícím povinnostem. Pečoval hlavně o rozvoj
Jindřichova Hradce a okolí, dal mimo jiné vystavět kostel sv.
Jakuba nad Nežárkou. Tam zřídil rodinnou hrobku, ve které
byl pohřben. Měl sedm dětí, z nichž se dospělosti dožila jedna
dcera a čtyři synové.

'''L:''' OSN 6, s. 626n.; MSN 1, s. 999; Genealogisches Handbuch der gräflichen
Häuser, Glücksburg / Ostsee 1952; Národní museum a naše obrození
1, 1921, 2, 1923, rejstřík; P. Mašek, Modrá krev, 1992, s. 53; J. Halada, Lexikon
české šlechty, 1999, s. 117; K. F. Czernin, Kommentierte Stammreihe
des Hauses Czernin von Chudenitz, Enzesfeld 2002; J. Arcimovičová, Černínové
z Chudenic, pánové na Nedrahovicích, in: Sedlčanský kraj, 2004, č. 10,
s. 5; www.novadomus.cz/czerninove.html.

'''P:''' SOA Třeboň, Průvodce po archivních fondech 4, 1959; SOkA Jindřichův
Hradec, rodinný archiv Č.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/232521 Bibliografie dějin Českých zemí]

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
[[Kategorie:84- Mecenáš div. umění]]

[[Kategorie:1796]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:1868]]
[[Kategorie:Petrohrad]]