ČERNÍN z Chudenic Evžen Karel 4.11.1796-11.7.1868: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÍN_z_Chudenic_Eugen_Karel_4.11.1796-11.7.1868)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Eugen Karel ČERNÍN z Chudenic
+
| jméno = Evžen Karel ČERNÍN z Chudenic
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.11.1796
 
| datum narození = 4.11.1796
| místo narození =  
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 11.7.1868
 
| datum úmrtí = 11.7.1868
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Petrohrad u Podbořan
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
84- Mecenáš div. umění
 
84- Mecenáš div. umění
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Eugen Karel ČERNÍN z Chudenic
+
}}
 +
'''ČERNÍN z Chudenic, Evžen Karel''' ''(též CZERNIN, Eugen Karl), * 4. 11. 1796 Vídeň (Rakousko), † 11. 7. 1868 Petrohrad u Podbořan, mecenáš, sběratel''
 +
 
 +
Pocházel z významného českého šlechtického rodu, jehož historii
 +
lze sledovat už od 12. století. Byl jediným synem hraběte
 +
Jana Rudolfa Č. (1757–1845), milovníka a sběratele umění,
 +
který zastával i významné dvorské a zemské úřady. Č. se vzdělával
 +
převážně soukromě, z domácích učitelů ho nejvíce ovlivnil
 +
mineralog Zelenka. Působily na něj i mnohé zahraniční
 +
cesty, které podnikal zejména v mládí. Po vzoru otce podporoval
 +
české zájmy v jejich zemské podobě a měl pochopení
 +
i pro české národní požadavky. Sympatizoval také s osvícenskými
 +
myšlenkami a byly mu blízké filantropické snahy, což
 +
prokázal zřízením různých sociálních institucí na rodových
 +
statcích.
 +
 
 +
Patřil do okruhu české šlechty, která podporovala vznik Vlasteneckého
 +
(Národního) muzea v Praze. Byl členem Matice
 +
české a finančně jí přispíval. Významná byla jeho pomoc známým
 +
kulturním představitelům českého národa, zejména P. J.
 +
Šafaříkovi, který i Č. zásluhou nemusel opustit domov a hledat
 +
si existenci v cizině. Jako poučený amatér se Č. zabýval
 +
také historií a topografií Čech. Vedle šlechtických přátel,
 +
ke kterým patřili zejména František a Kašpar Šternberkové,
 +
se stýkal s J. Dobrovským, F. Palackým, J. G. Sommerem.
 +
Jeho hostem býval i J. W. Goethe. Blízký vztah k uvedeným
 +
osobnostem, zejména k J. Dobrovskému, dokládá i bohatá
 +
Č. korespondence. Pro tohoto významného slavistu zajišťoval
 +
i údaje potřebné pro jeho vědeckou práci. Ve vatikánské
 +
knihovně podle jeho pokynů např. hledal starou bohemikální
 +
literaturu, především z darů švédské královny Kristiny.
 +
 
 +
K zásluhám Č. o historickou vědu patřilo zřízení archivu
 +
v Jindřichově Hradci, ve kterém soustředil rodové archivy
 +
pánů z Hradce, Slavatů z Chlumu a Košumberka i vlastní černínské
 +
dokumenty. Rozsáhlou archeologickou sbírku uložil
 +
na zámku Petršpurk (Petrohrad). Do pozdního věku podporoval
 +
archeologický sbor Vlasteneckého muzea.
 +
 
 +
Od 1817, kdy převzal od otce správu panství a oženil se s hraběnkou
 +
Marií Terezií Orsini-Rosenbergovou, se věnoval také
 +
organizačním a řídícím povinnostem. Pečoval hlavně o rozvoj
 +
Jindřichova Hradce a okolí, dal mimo jiné vystavět kostel sv.
 +
Jakuba nad Nežárkou. Tam zřídil rodinnou hrobku, ve které
 +
byl pohřben. Měl sedm dětí, z nichž se dospělosti dožila jedna
 +
dcera a čtyři synové.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 6, s. 626n.; MSN 1, s. 999; Genealogisches Handbuch der gräflichen
 +
Häuser, Glücksburg / Ostsee 1952; Národní museum a naše obrození
 +
1, 1921, 2, 1923, rejstřík; P. Mašek, Modrá krev, 1992, s. 53; J. Halada, Lexikon
 +
české šlechty, 1999, s. 117; K. F. Czernin, Kommentierte Stammreihe
 +
des Hauses Czernin von Chudenitz, Enzesfeld 2002; J. Arcimovičová, Černínové
 +
z Chudenic, pánové na Nedrahovicích, in: Sedlčanský kraj, 2004, č. 10,
 +
s. 5; www.novadomus.cz/czerninove.html.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Třeboň, Průvodce po archivních fondech 4, 1959; SOkA Jindřichův
 +
Hradec, rodinný archiv Č.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
Řádka 16: Řádka 75:
  
 
[[Kategorie:1796]]
 
[[Kategorie:1796]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1868]]
 
[[Kategorie:1868]]
 +
[[Kategorie:Petrohrad]]

Verze z 2. 12. 2016, 16:24

Evžen Karel ČERNÍN z Chudenic
Narození 4.11.1796
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 11.7.1868
Místo úmrtí Petrohrad u Podbořan
Povolání

41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

84- Mecenáš div. umění
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44809

ČERNÍN z Chudenic, Evžen Karel (též CZERNIN, Eugen Karl), * 4. 11. 1796 Vídeň (Rakousko), † 11. 7. 1868 Petrohrad u Podbořan, mecenáš, sběratel

Pocházel z významného českého šlechtického rodu, jehož historii lze sledovat už od 12. století. Byl jediným synem hraběte Jana Rudolfa Č. (1757–1845), milovníka a sběratele umění, který zastával i významné dvorské a zemské úřady. Č. se vzdělával převážně soukromě, z domácích učitelů ho nejvíce ovlivnil mineralog Zelenka. Působily na něj i mnohé zahraniční cesty, které podnikal zejména v mládí. Po vzoru otce podporoval české zájmy v jejich zemské podobě a měl pochopení i pro české národní požadavky. Sympatizoval také s osvícenskými myšlenkami a byly mu blízké filantropické snahy, což prokázal zřízením různých sociálních institucí na rodových statcích.

Patřil do okruhu české šlechty, která podporovala vznik Vlasteneckého (Národního) muzea v Praze. Byl členem Matice české a finančně jí přispíval. Významná byla jeho pomoc známým kulturním představitelům českého národa, zejména P. J. Šafaříkovi, který i Č. zásluhou nemusel opustit domov a hledat si existenci v cizině. Jako poučený amatér se Č. zabýval také historií a topografií Čech. Vedle šlechtických přátel, ke kterým patřili zejména František a Kašpar Šternberkové, se stýkal s J. Dobrovským, F. Palackým, J. G. Sommerem. Jeho hostem býval i J. W. Goethe. Blízký vztah k uvedeným osobnostem, zejména k J. Dobrovskému, dokládá i bohatá Č. korespondence. Pro tohoto významného slavistu zajišťoval i údaje potřebné pro jeho vědeckou práci. Ve vatikánské knihovně podle jeho pokynů např. hledal starou bohemikální literaturu, především z darů švédské královny Kristiny.

K zásluhám Č. o historickou vědu patřilo zřízení archivu v Jindřichově Hradci, ve kterém soustředil rodové archivy pánů z Hradce, Slavatů z Chlumu a Košumberka i vlastní černínské dokumenty. Rozsáhlou archeologickou sbírku uložil na zámku Petršpurk (Petrohrad). Do pozdního věku podporoval archeologický sbor Vlasteneckého muzea.

Od 1817, kdy převzal od otce správu panství a oženil se s hraběnkou Marií Terezií Orsini-Rosenbergovou, se věnoval také organizačním a řídícím povinnostem. Pečoval hlavně o rozvoj Jindřichova Hradce a okolí, dal mimo jiné vystavět kostel sv. Jakuba nad Nežárkou. Tam zřídil rodinnou hrobku, ve které byl pohřben. Měl sedm dětí, z nichž se dospělosti dožila jedna dcera a čtyři synové.

L: OSN 6, s. 626n.; MSN 1, s. 999; Genealogisches Handbuch der gräflichen Häuser, Glücksburg / Ostsee 1952; Národní museum a naše obrození 1, 1921, 2, 1923, rejstřík; P. Mašek, Modrá krev, 1992, s. 53; J. Halada, Lexikon české šlechty, 1999, s. 117; K. F. Czernin, Kommentierte Stammreihe des Hauses Czernin von Chudenitz, Enzesfeld 2002; J. Arcimovičová, Černínové z Chudenic, pánové na Nedrahovicích, in: Sedlčanský kraj, 2004, č. 10, s. 5; www.novadomus.cz/czerninove.html.

P: SOA Třeboň, Průvodce po archivních fondech 4, 1959; SOkA Jindřichův Hradec, rodinný archiv Č.

Pavla Vošahlíková