ČERNÍN z Chudenic Humprecht Jan 14.2.1628-13.3.1682: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 13.3.1682
 
| datum úmrtí = 13.3.1682
 
| místo úmrtí = Kosmonosy u Mladé Boleslavi
 
| místo úmrtí = Kosmonosy u Mladé Boleslavi
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />84- Mecenáš div. umění
84- Mecenáš div. umění
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 11
 
}}
 
}}
 
'''ČERNÍN z Chudenic, Humprecht Jan''', ''* 14. 2. 1628 Choustník u Tábora, † 13. 3. 1682 Kosmonosy u Mladé Boleslavi, politik, diplomat''
 
'''ČERNÍN z Chudenic, Humprecht Jan''', ''* 14. 2. 1628 Choustník u Tábora, † 13. 3. 1682 Kosmonosy u Mladé Boleslavi, politik, diplomat''

Verze z 14. 10. 2019, 13:50

Humprecht Jan ČERNÍN z Chudenic
Narození 14.2.1628
Místo narození Choustník u Tábora
Úmrtí 13.3.1682
Místo úmrtí Kosmonosy u Mladé Boleslavi
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
84- Mecenáš div. umění
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 11

ČERNÍN z Chudenic, Humprecht Jan, * 14. 2. 1628 Choustník u Tábora, † 13. 3. 1682 Kosmonosy u Mladé Boleslavi, politik, diplomat

Syn Jana Č. z Chudenic a Zuzany, roz. z Harasova, pocházel z chudší rytířské větve rodu. Od devíti let studoval u jezuitů na Novém Městě pražském, 1645–50 podnikl dvě kavalírské cesty po jižní a západní Evropě, po návratu nastoupil u vídeňského dvora jako komorník mladšího císařova syna Leopolda Ignáce, budoucího císaře Leopolda I. Po bezdětném prastrýci Heřmanovi (?1579–1651) zdědil Č. velký majetek a hraběcí titul. 1652 se oženil s italskou aristokratkou Dianou Marií, markýzou Hippoliti da Gazoldo, dvorní dámou císařovny Eleonory. 1660–62 Č. působil jako císařský vyslanec v Benátkách. Jeho pokusy o politickou kariéru na vídeňském dvoře ztroskotaly dílem kvůli intrikám, dílem v důsledku jeho neschopnosti systematicky takovou kariéru budovat. V polovině 60. let 17. století se Č. definitivně usadil v Čechách. Aktivně se účastnil politického života české stavovské obce, udržoval přátelské styky s císařem Leopoldem I., na jeho přímluvu obdržel od španělského krále Řád zlatého rouna.

Vedle politické činnosti se věnoval svým kulturním zájmům. Podporoval italské literáty, stal se sběratelem umění, vybudoval velkou výtvarnou galerii s obrazy italských, nizozemských i domácích mistrů. Kromě toho měl zájem o astrologii i alchymii a především o stavitelství. Mj. nechal vybudovat pražský Černínský palác na Hradčanech, největší palácovou stavbu své doby v Čechách.

Jeho manželství, z něhož vzešli synové Heřman Jakub a Tomáš Zachaeus, v 70. letech 17. století ztroskotalo a bylo – na svou dobu poměrně neobvykle – rozvedeno. Stárnoucí hrabě dožil v Čechách, pohřben byl v Černínské kapli v katedrále sv. Víta v Praze.

D: F. Dvorský (ed.), Zuzana Černínová z Harasova. Dopisy české šlechtičny z polovice 17. století, 1886; Z. Kalista (ed.), Korespondence Zuzany Černínové z Harasova s jejím synem H. J. Č. z Chudenic, 1941; týž (ed.), Korespondence císaře Leopolda I. s H. J. Č. z Chudenic, 1 (duben 1660–září 1663), 1936.

L: J. Pekař, Kniha o Kosti. Kus české historie 1, 2, 1909–11, passim; Z. Kalista, H. J. Č. z Chudenic jako mecenáš a podporovatel výtvarného umění v době své benátské ambasády 1660–1663, in: PA 36, 1929–30, s. 53–74; týž, Mládí H. J. Č. z Chudenic. Zrození barokního kavalíra, 1932; týž, Čechové, kteří tvořili dějiny světa, 1939, s. 201–212.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Mikulec