ČERNÍN z Chudenic Jan Rudolf 9.6.1757-23.4.1845: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÍN_Jan_Rudolf_9.6.1757-23.4.1845)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan Rudolf ČERNÍN
+
| jméno = Jan Rudolf ČERNÍN z Chudenic
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 9.6.1757
 
| datum narození = 9.6.1757
| místo narození =  
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 23.4.1845
 
| datum úmrtí = 23.4.1845
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
84- Mecenáš div. umění
 
84- Mecenáš div. umění
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Rudolf ČERNÍN
+
}}
 +
'''ČERNÍN z Chudenic, Jan Rudolf''', ''* 9. 6. 1757 Vídeň (Rakousko), † 23. 4. 1845 Vídeň (Rakousko), zemský a dvorský úředník, mecenáš''
 +
 
 +
Pocházel z nedrahovické linie rodu Č. z Chudenic, založil její
 +
jindřichohradeckou větev. Byl synem hraběte Prokopa Vojtěcha
 +
Č. (1726/29–1777), zemského patriota, mecenáše a patrona
 +
pražského divadla v Kotcích, a Gundakary Antonie Colloredové
 +
(1728–1757). Studoval práva v Salcburku (pod dohledem
 +
knížete-arcibiskupa Hieronyma Colloreda), současně se věnoval
 +
dějinám umění. Procestoval Itálii, Švýcarsko, Francii,
 +
Severní i Rakouské Nizozemí, Velkou Británii a Německo.
 +
1781 se oženil s hraběnkou Marií Terezií Josefou Schönborn-
 +
Heussenstammovou (1758–1838), s níž měl pět dětí.
 +
 
 +
Po smrti otce se Č. ujal správy rodových statků. Dal přestavět
 +
zámky Jemčina u Třeboně (založil tradici tamních honů)
 +
a Krásný Dvůr na Žatecku, u nějž zbudoval rozsáhlý anglický
 +
park. Ekonomická prosperita dominia mu umožnila velkorysé
 +
nákupy vynikajících uměleckých děl a během dvou desetiletí
 +
se jeho sbírka zařadila mezi nejrozsáhlejší a nejhodnotnější
 +
v celé habsbursko-lotrinské monarchii. Nechal provést
 +
novou vnitřní výzdobu Černínského paláce na Hradčanech
 +
(I. F. Platzer, A. Schmidt ad.). Stal se zakladatelem, spoluzakladatelem,
 +
členem a štědrým donátorem řady vlasteneckých
 +
vzdělávacích, vědeckých a dobročinných zemských institucí
 +
v Království českém. Podporoval stavovskou malířskou školu,
 +
polytechniku, společnost přátel hudby aj. Jako zemský patriot
 +
a mecenáš se podílel na organizaci českých královských korunovací
 +
Leopolda II. (1791) a Františka II. (1792). Za napoleonských
 +
válek poskytl třikrát svůj pražský palác jako lazaret.
 +
1818 patřil mezi spoluzakladatele Vlasteneckého (Národního)
 +
muzea. Nedaleko chudenického zámku dal vystavět jednopatrovou
 +
lázeňskou budovu. V ní on a jeho nástupci hostili
 +
významné osobnosti vědy a kultury (J. Dobrovský aj.).
 +
1823–27 byl prezidentem vídeňské akademie výtvarných
 +
umění. 1823 se stal rytířem Řádu zlatého rouna, 1824 dosáhl
 +
hodnosti tajného rady, od téhož roku byl nejvyšším komořím
 +
a 1828–34 vykonával úřad nejvyššího hofmistra. Jako komoří
 +
pečoval o císařský kabinet přírodnin, sbírku umění a galerii
 +
obrazů a držel patronát nad vídeňským dvorským divadlem,
 +
které se pod vedením dramatika Josefa Schreyvogela povzneslo
 +
na světovou úroveň. Panství a statky zdědil jeho jediný syn
 +
Evžen Karel Č. (1796–1868).
 +
 
 +
'''L:''' ÖBL 1, s. 161; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 53; Wurzbach 3, s. 101;
 +
OSN 4, s. 696; MSN 1, s. 999; Gothaisches Genealogisches Taschenbuch
 +
der Gräflichen Häuser, Gotha 1913, s. 218; J. Kuthan, Aristokratická sídla
 +
období klasicismu, 2003, s. 24, 123; P. Koblasa, Czerninové z Chudenic.
 +
Stručné dějiny rodu a schematismus rodových panství, 2000, s. 6, 8; J. Wenig,
 +
Prahou za hudbou, 2. vyd., 1974, s. 38; J. Halada, Lexikon české šlechty,
 +
1999, s. 117; http://genealogy.euweb.cz/bohemia/czernin1.html.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, fond Rodinný archiv Černínové;
 +
fond Velkostatek Jindřichův Hradec.
 +
 
 +
Roman Vondra
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
Řádka 16: Řádka 72:
  
 
[[Kategorie:1757]]
 
[[Kategorie:1757]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1845]]
 
[[Kategorie:1845]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 2. 12. 2016, 16:44

Jan Rudolf ČERNÍN z Chudenic
Narození 9.6.1757
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 23.4.1845
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

84- Mecenáš div. umění

ČERNÍN z Chudenic, Jan Rudolf, * 9. 6. 1757 Vídeň (Rakousko), † 23. 4. 1845 Vídeň (Rakousko), zemský a dvorský úředník, mecenáš

Pocházel z nedrahovické linie rodu Č. z Chudenic, založil její jindřichohradeckou větev. Byl synem hraběte Prokopa Vojtěcha Č. (1726/29–1777), zemského patriota, mecenáše a patrona pražského divadla v Kotcích, a Gundakary Antonie Colloredové (1728–1757). Studoval práva v Salcburku (pod dohledem knížete-arcibiskupa Hieronyma Colloreda), současně se věnoval dějinám umění. Procestoval Itálii, Švýcarsko, Francii, Severní i Rakouské Nizozemí, Velkou Británii a Německo. 1781 se oženil s hraběnkou Marií Terezií Josefou Schönborn- Heussenstammovou (1758–1838), s níž měl pět dětí.

Po smrti otce se Č. ujal správy rodových statků. Dal přestavět zámky Jemčina u Třeboně (založil tradici tamních honů) a Krásný Dvůr na Žatecku, u nějž zbudoval rozsáhlý anglický park. Ekonomická prosperita dominia mu umožnila velkorysé nákupy vynikajících uměleckých děl a během dvou desetiletí se jeho sbírka zařadila mezi nejrozsáhlejší a nejhodnotnější v celé habsbursko-lotrinské monarchii. Nechal provést novou vnitřní výzdobu Černínského paláce na Hradčanech (I. F. Platzer, A. Schmidt ad.). Stal se zakladatelem, spoluzakladatelem, členem a štědrým donátorem řady vlasteneckých vzdělávacích, vědeckých a dobročinných zemských institucí v Království českém. Podporoval stavovskou malířskou školu, polytechniku, společnost přátel hudby aj. Jako zemský patriot a mecenáš se podílel na organizaci českých královských korunovací Leopolda II. (1791) a Františka II. (1792). Za napoleonských válek poskytl třikrát svůj pražský palác jako lazaret. 1818 patřil mezi spoluzakladatele Vlasteneckého (Národního) muzea. Nedaleko chudenického zámku dal vystavět jednopatrovou lázeňskou budovu. V ní on a jeho nástupci hostili významné osobnosti vědy a kultury (J. Dobrovský aj.). 1823–27 byl prezidentem vídeňské akademie výtvarných umění. 1823 se stal rytířem Řádu zlatého rouna, 1824 dosáhl hodnosti tajného rady, od téhož roku byl nejvyšším komořím a 1828–34 vykonával úřad nejvyššího hofmistra. Jako komoří pečoval o císařský kabinet přírodnin, sbírku umění a galerii obrazů a držel patronát nad vídeňským dvorským divadlem, které se pod vedením dramatika Josefa Schreyvogela povzneslo na světovou úroveň. Panství a statky zdědil jeho jediný syn Evžen Karel Č. (1796–1868).

L: ÖBL 1, s. 161; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 53; Wurzbach 3, s. 101; OSN 4, s. 696; MSN 1, s. 999; Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Gräflichen Häuser, Gotha 1913, s. 218; J. Kuthan, Aristokratická sídla období klasicismu, 2003, s. 24, 123; P. Koblasa, Czerninové z Chudenic. Stručné dějiny rodu a schematismus rodových panství, 2000, s. 6, 8; J. Wenig, Prahou za hudbou, 2. vyd., 1974, s. 38; J. Halada, Lexikon české šlechty, 1999, s. 117; http://genealogy.euweb.cz/bohemia/czernin1.html.

P: SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, fond Rodinný archiv Černínové; fond Velkostatek Jindřichův Hradec.

Roman Vondra