ČERNÝ Adalbert 25.3.1863-3.10.1941: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 23
 
}}
 
}}
 
'''ČERNÝ, Adalbert''' ''(též CZERNY), * 25. 3. 1863 Szczakowa (č. o. Jaworzno, Polsko), † 3. 10. 1941 Berlín (Německo), dětský lékař''
 
'''ČERNÝ, Adalbert''' ''(též CZERNY), * 25. 3. 1863 Szczakowa (č. o. Jaworzno, Polsko), † 3. 10. 1941 Berlín (Německo), dětský lékař''

Verze z 14. 10. 2019, 14:03

Adalbert ČERNÝ
Narození 25.3.1863
Místo narození Szczakowa (č. o. Jaworzno, Polsko)
Úmrtí 3.10.1941
Místo úmrtí Berlín (Německo)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 23

ČERNÝ, Adalbert (též CZERNY), * 25. 3. 1863 Szczakowa (č. o. Jaworzno, Polsko), † 3. 10. 1941 Berlín (Německo), dětský lékař

V německém prostředí užíval německou formu jména. Narodil se v Haliči jako syn železničního inženýra Adalberta Czernyho (1824–1882), původem z Plzně. Gymnázium studoval ve Vídni-Leopoldstadtu a 1878–81 v Plzni, kde maturoval. Poté přešel na pražskou (od 1882 německou) lékařskou fakultu (MUDr. 1888), přitom absolvoval vojenskou službu a 1886–88 byl asistentem v histologickém ústavu. 1888–94 pracoval jako asistent u A. Epsteina v Zemském nalezinci v Praze a 1893 se habilitoval z dětského lékařství. Na doporučení berlínského profesora O. Heubnera byl 1894 povolán jako mimořádný, od 1906 řádný profesor do Vratislavi, kde vybudoval moderní dětskou kliniku a vytvořil vlastní pediatrickou školu, zaměřenou na fyziologii výživy a patologii látkové přeměny kojenců. 1910–13 byl řádným profesorem ve Štrasburku, 1913 se stal (jako obecně uznávaný nejlepší pediatr v Německu) řádným profesorem a přednostou dětské kliniky v Berlíně. 1932 odešel do penze, ale 1935–37 opět působil jako přednosta dětské a infekční kliniky na lékařské akademii v Düsseldorfu. Od 1937 žil na odpočinku v Berlíně, kde i zemřel, pochován však byl 15. 10. 1941 do rodinné hrobky v Plzni.

V díle zasáhl do všech oblastí oboru dětského lékařství, byl zaměřen především na problémy fyziologie výživy, zejména kojenců. 1903 zavedl pojem exsudativní diatézy a založil výzkum konstitučních anomálií dětí. Zároveň pochopil, že výchova dítěte je důležitým lékařským problémem, a vybudoval lékařskou dětskou psychologii. Byl též spoluvydavatelem Jahrbuch für Kinderheilkunde a autorem opakovaně vydávaného a překládaného základního díla oboru Der Arzt als Erzieher des Kindes.

D: Die exsudative Diathese, in: Jahrbuch für Kinderheilkunde, Bd. 61, 1903; Des Kindes Ernährung, Ernährungsstörungen und Ernährungstherapie, Leipzig 1906–1918, 2. vyd. Leipzig 1925–1928 (s A. Kellerem); Der Arzt als Erzieher des Kindes, Leipzig – Wien 1908, 7. vyd. 1926; Die Erziehung zur Schule, Leipzig – Berlin 1916; Die Pädiatrie meiner Zeit, Berlin 1939.

L: J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 368; I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte in den letzten 50 Jahren, Berlin – Wien 1932, Bd. 1, s. 286; Festschrift für A. C., Saint Louis 1933; H. Hartmann, Gesunde Kinder, das Lebenswerk A. C., Berlin 1938; W. Bayer, A. C. zum Gedenken, in: Die medizinische Welt 15, 1941, s. 1171; G. Bessau, A. C. †, in: Monatschrift für Kinderheilkunde 89, 1941, s. 165n.; W. Birk, A. C. †, in: Münchener Medizinische Wochenschrift 88 (45), 1941, s. 1215; A. Reuss, A. C. †, in: Deutsche medizinische Wochenschrift 67 (46), 1941, s. 1268n.; A. Peiper, Chronik d. Kinderheilkunde, Leipzig 1951; ÖBL 1, s. 162; NDB 3, s. 460; BL 1, s. 224; P. Grossmann, Vor 125 Jahren wurde A. C. geboren, in: Kinderärztliche Praxis 56, 1988, s. 139n.; J. Oehme, Universitätskinderklinik der Charité in Berlin, in: Kinderkrankenschwester 7 (12), 1988, 403n.; V. Pawlow, In memoriam A. C. (1863–1941), in: Zeitschrift für ärztliche Fortbildung 85, 1991, 893n.; DBE 2, s. 419.

P: Archiv UK Praha, osobní spis; Archiv AV ČR Praha, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, osobní spis.

Pavel Čech