ČERNÝ Adalbert 25.3.1863-3.10.1941: Porovnání verzí
(ČERNÝ_(Czerny)_Adalbert_25.3.1863-3.10.1941) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Adalbert ČERNÝ | + | | jméno = Adalbert ČERNÝ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.3.1863 | | datum narození = 25.3.1863 | ||
− | | místo narození = Jaworzno | + | | místo narození = Szczakowa (č. o. Jaworzno, Polsko) |
| datum úmrtí = 3.10.1941 | | datum úmrtí = 3.10.1941 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Berlín (Německo) |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČERNÝ, Adalbert''' ''(též CZERNY), * 25. 3. 1863 Szczakowa (č. o. Jaworzno, Polsko), † 3. 10. 1941 Berlín (Německo), dětský lékař'' | ||
+ | |||
+ | V německém prostředí užíval německou formu jména. Narodil | ||
+ | se v Haliči jako syn železničního inženýra Adalberta Czernyho | ||
+ | (1824–1882), původem z Plzně. Gymnázium studoval | ||
+ | ve Vídni-Leopoldstadtu a 1878–81 v Plzni, kde maturoval. | ||
+ | Poté přešel na pražskou (od 1882 německou) lékařskou fakultu | ||
+ | (MUDr. 1888), přitom absolvoval vojenskou službu | ||
+ | a 1886–88 byl asistentem v histologickém ústavu. 1888–94 | ||
+ | pracoval jako asistent u A. Epsteina v Zemském nalezinci | ||
+ | v Praze a 1893 se habilitoval z dětského lékařství. Na doporučení | ||
+ | berlínského profesora O. Heubnera byl 1894 povolán | ||
+ | jako mimořádný, od 1906 řádný profesor do Vratislavi, kde | ||
+ | vybudoval moderní dětskou kliniku a vytvořil vlastní pediatrickou | ||
+ | školu, zaměřenou na fyziologii výživy a patologii | ||
+ | látkové přeměny kojenců. 1910–13 byl řádným profesorem | ||
+ | ve Štrasburku, 1913 se stal (jako obecně uznávaný nejlepší | ||
+ | pediatr v Německu) řádným profesorem a přednostou dětské | ||
+ | kliniky v Berlíně. 1932 odešel do penze, ale 1935–37 opět | ||
+ | působil jako přednosta dětské a infekční kliniky na lékařské | ||
+ | akademii v Düsseldorfu. Od 1937 žil na odpočinku v Berlíně, | ||
+ | kde i zemřel, pochován však byl 15. 10. 1941 do rodinné | ||
+ | hrobky v Plzni. | ||
+ | |||
+ | V díle zasáhl do všech oblastí oboru dětského lékařství, byl | ||
+ | zaměřen především na problémy fyziologie výživy, zejména | ||
+ | kojenců. 1903 zavedl pojem exsudativní diatézy a založil výzkum | ||
+ | konstitučních anomálií dětí. Zároveň pochopil, že výchova | ||
+ | dítěte je důležitým lékařským problémem, a vybudoval | ||
+ | lékařskou dětskou psychologii. Byl též spoluvydavatelem | ||
+ | ''Jahrbuch für Kinderheilkunde'' a autorem opakovaně vydávaného | ||
+ | a překládaného základního díla oboru ''Der Arzt als Erzieher'' | ||
+ | ''des Kindes''. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Die exsudative Diathese, in: Jahrbuch für Kinderheilkunde, Bd. 61, 1903; | ||
+ | Des Kindes Ernährung, Ernährungsstörungen und Ernährungstherapie, | ||
+ | Leipzig | ||
+ | 1906–1918, 2. vyd. Leipzig 1925–1928 (s A. Kellerem); Der Arzt | ||
+ | als Erzieher des Kindes, Leipzig – Wien 1908, 7. vyd. 1926; Die Erziehung | ||
+ | zur Schule, Leipzig – Berlin 1916; Die Pädiatrie meiner Zeit, Berlin 1939. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, | ||
+ | Berlin – Wien 1901, s. 368; I. Fischer, Biographisches Lexikon der | ||
+ | hervorragenden Ärzte in den letzten 50 Jahren, Berlin – Wien 1932, Bd. 1, | ||
+ | s. 286; Festschrift für A. C., Saint Louis 1933; H. Hartmann, Gesunde Kinder, | ||
+ | das Lebenswerk A. C., Berlin 1938; W. Bayer, A. C. zum Gedenken, in: | ||
+ | Die medizinische Welt 15, 1941, s. 1171; G. Bessau, A. C. †, in: Monatschrift | ||
+ | für Kinderheilkunde 89, 1941, s. 165n.; W. Birk, A. C. †, in: Münchener | ||
+ | Medizinische Wochenschrift 88 (45), 1941, s. 1215; A. Reuss, A. C. †, in: | ||
+ | Deutsche medizinische Wochenschrift 67 (46), 1941, s. 1268n.; A. Peiper, | ||
+ | Chronik d. Kinderheilkunde, Leipzig 1951; ÖBL 1, s. 162; NDB 3, s. 460; | ||
+ | BL 1, s. 224; P. Grossmann, Vor 125 Jahren wurde A. C. geboren, in: Kinderärztliche | ||
+ | Praxis 56, 1988, s. 139n.; J. Oehme, Universitätskinderklinik | ||
+ | der Charité in Berlin, in: Kinderkrankenschwester 7 (12), 1988, 403n.; | ||
+ | V. Pawlow, In memoriam A. C. (1863–1941), in: Zeitschrift für ärztliche | ||
+ | Fortbildung 85, 1991, 893n.; DBE 2, s. 419. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv UK Praha, osobní spis; Archiv AV ČR Praha, Společnost pro podporu | ||
+ | německé vědy, umění a literatury v Čechách, osobní spis. | ||
+ | |||
+ | Pavel Čech | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1863]] | [[Kategorie:1863]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Szczakowa]] |
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
[[Kategorie:Berlin]] | [[Kategorie:Berlin]] |
Verze z 3. 12. 2016, 15:18
Adalbert ČERNÝ | |
Narození | 25.3.1863 |
---|---|
Místo narození | Szczakowa (č. o. Jaworzno, Polsko) |
Úmrtí | 3.10.1941 |
Místo úmrtí | Berlín (Německo) |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136693 |
ČERNÝ, Adalbert (též CZERNY), * 25. 3. 1863 Szczakowa (č. o. Jaworzno, Polsko), † 3. 10. 1941 Berlín (Německo), dětský lékař
V německém prostředí užíval německou formu jména. Narodil se v Haliči jako syn železničního inženýra Adalberta Czernyho (1824–1882), původem z Plzně. Gymnázium studoval ve Vídni-Leopoldstadtu a 1878–81 v Plzni, kde maturoval. Poté přešel na pražskou (od 1882 německou) lékařskou fakultu (MUDr. 1888), přitom absolvoval vojenskou službu a 1886–88 byl asistentem v histologickém ústavu. 1888–94 pracoval jako asistent u A. Epsteina v Zemském nalezinci v Praze a 1893 se habilitoval z dětského lékařství. Na doporučení berlínského profesora O. Heubnera byl 1894 povolán jako mimořádný, od 1906 řádný profesor do Vratislavi, kde vybudoval moderní dětskou kliniku a vytvořil vlastní pediatrickou školu, zaměřenou na fyziologii výživy a patologii látkové přeměny kojenců. 1910–13 byl řádným profesorem ve Štrasburku, 1913 se stal (jako obecně uznávaný nejlepší pediatr v Německu) řádným profesorem a přednostou dětské kliniky v Berlíně. 1932 odešel do penze, ale 1935–37 opět působil jako přednosta dětské a infekční kliniky na lékařské akademii v Düsseldorfu. Od 1937 žil na odpočinku v Berlíně, kde i zemřel, pochován však byl 15. 10. 1941 do rodinné hrobky v Plzni.
V díle zasáhl do všech oblastí oboru dětského lékařství, byl zaměřen především na problémy fyziologie výživy, zejména kojenců. 1903 zavedl pojem exsudativní diatézy a založil výzkum konstitučních anomálií dětí. Zároveň pochopil, že výchova dítěte je důležitým lékařským problémem, a vybudoval lékařskou dětskou psychologii. Byl též spoluvydavatelem Jahrbuch für Kinderheilkunde a autorem opakovaně vydávaného a překládaného základního díla oboru Der Arzt als Erzieher des Kindes.
D: Die exsudative Diathese, in: Jahrbuch für Kinderheilkunde, Bd. 61, 1903; Des Kindes Ernährung, Ernährungsstörungen und Ernährungstherapie, Leipzig 1906–1918, 2. vyd. Leipzig 1925–1928 (s A. Kellerem); Der Arzt als Erzieher des Kindes, Leipzig – Wien 1908, 7. vyd. 1926; Die Erziehung zur Schule, Leipzig – Berlin 1916; Die Pädiatrie meiner Zeit, Berlin 1939.
L: J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 368; I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte in den letzten 50 Jahren, Berlin – Wien 1932, Bd. 1, s. 286; Festschrift für A. C., Saint Louis 1933; H. Hartmann, Gesunde Kinder, das Lebenswerk A. C., Berlin 1938; W. Bayer, A. C. zum Gedenken, in: Die medizinische Welt 15, 1941, s. 1171; G. Bessau, A. C. †, in: Monatschrift für Kinderheilkunde 89, 1941, s. 165n.; W. Birk, A. C. †, in: Münchener Medizinische Wochenschrift 88 (45), 1941, s. 1215; A. Reuss, A. C. †, in: Deutsche medizinische Wochenschrift 67 (46), 1941, s. 1268n.; A. Peiper, Chronik d. Kinderheilkunde, Leipzig 1951; ÖBL 1, s. 162; NDB 3, s. 460; BL 1, s. 224; P. Grossmann, Vor 125 Jahren wurde A. C. geboren, in: Kinderärztliche Praxis 56, 1988, s. 139n.; J. Oehme, Universitätskinderklinik der Charité in Berlin, in: Kinderkrankenschwester 7 (12), 1988, 403n.; V. Pawlow, In memoriam A. C. (1863–1941), in: Zeitschrift für ärztliche Fortbildung 85, 1991, 893n.; DBE 2, s. 419.
P: Archiv UK Praha, osobní spis; Archiv AV ČR Praha, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, osobní spis.
Pavel Čech