ČERNÝ Antonín 15.4.1896-31.7.1976: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÝ_Antonín_15.4.1896-31.7.1976)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 15.4.1896
 
| datum narození = 15.4.1896
| místo narození = Vítkovice
+
| místo narození = Vítkovice (Ostrava)
 
| datum úmrtí = 31.7.1976
 
| datum úmrtí = 31.7.1976
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín ČERNÝ
+
}}
 +
'''ČERNÝ, Antonín''', ''* 15. 4. 1896 Vítkovice (Ostrava), † 31. 7. 1976 Praha, architekt, pedagog''
 +
 
 +
Studoval 1914–22 na pražské technice (u J. Fanty, J. Kouly
 +
a A. Engela), doktorát technických věd získal až 1933 (disertační
 +
práce ''Krematorium jako výraz světového názoru''). 1922 až
 +
1932 působil v ateliéru O. Tyla, poté projektoval samostatně,
 +
1935–39 vyučoval na vyšší škole architektury a pozemního
 +
stavitelství, za druhé světové války byl profesorem na vyšší
 +
průmyslové škole v Praze. 1945 byl jmenován profesorem architektury
 +
a pozemního stavitelství ČVUT. 1950–53 byl prorektorem
 +
ČVUT, 1960/61 děkanem její stavební fakulty. Jeho
 +
odborná, ale i společensky angažovaná činnost byla oceněna
 +
řadou titulů (1972 zasloužilý umělec) a vyznamenání (1957
 +
Za vynikající práci, 1961 Řád práce).
 +
 
 +
Již 1921 se účastnil soutěže o vzorový typ malých hospodářských
 +
statků, za který získal jedno ze druhých míst, o dva roky
 +
později zpracoval ideový projekt stadionu na Bílé hoře v puristickém
 +
stylu. 1925 se přihlásil do soutěže na stavbu státního
 +
obchodního paláce v Bratislavě (Slovensko), v níž obdržel
 +
II. cenu, III. místo získal za návrh nového pražského krematoria
 +
(1927). Z té doby pochází i jeho první realizace, kino
 +
Victoria v Celetné ulici v Praze. I nadále se účastnil četných
 +
soutěží (1930 získal jednu ze čtyř hlavních cen, udělených
 +
v soutěži na nejmenší byty ústřední sociální pojišťovny
 +
na Pankráci, II. místo v obdobné soutěži na výstavbu malých
 +
bytů na území někdejší plynárny v Holešovicích, spolu
 +
A. Benšem, a stejné umístění v soutěži o budovu obchodní
 +
akademie v Trenčíně). 1932 provedl obytné domy a ústřední
 +
prádelnu na Pankráci v Praze, 1932–37 projektoval nájemní
 +
domy v ulici U Nových domů III v Krči, stavěl i na dalších
 +
místech v Praze (Břevnov, Vršovice, Karlín).
 +
 
 +
Skutečně velkou stavbou, kterou Č. navrhl, byly ale až peněžní
 +
ústavy Assicurazioni Generali a také Moldavia Generali
 +
(později palác Sevastopol, nyní Broadway) v bloku mezi
 +
ulicemi Na Příkopě a Celetnou, který patří k nejrozsáhlejším
 +
funkcionalistickým stavbám v Praze; na zpracování plánů
 +
se 1936–38 podílel spolu s B. Kozákem. 1939–40 si postavil
 +
vlastní dům v Matějské ulici čp. 1986/9 v Praze-Dejvicích
 +
(v kolonii Na Babě). Po druhé světové válce se účastnil několika
 +
soutěží (domov mládeže ve Vysočanech – 1947, 1961
 +
se dostal do užšího výběru o vstupní areál ČVUT v Dejvicích),
 +
ale prosadil se spíše jako teoretik, mj. v otázkách architektury
 +
školních budov.
 +
 
 +
'''D:''' Úvod do konstrukcí ze dřeva, 1930; Typologie školních budov a jeslí,
 +
1963; Typologie kulturních domů, 1965.
 +
 
 +
'''L:''' J. E. Koula, Nová česká architektura a její vývoj ve 20. století, 1940, s. 114,
 +
118, 143, 144, 168, 192, obr. 112, 113, 116, 117; Toman 1, s. 145; Kdo je
 +
kdo v Československu 1, 1969, s. 132; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu,
 +
1994, rejstřík; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město
 +
a Josefov, 1996, s. 517; Praha 1919–1940. Kapitoly z meziválečné architektury,
 +
2000, rejstřík; Tomeš 1, s. 202; P. Vorlík, Areál ČVUT v Dejvicích v šedesátých
 +
letech, 2006, s. 120.
 +
 
 +
Pavel Vlček
  
== Literatura ==
 
  Kunc 21; KK I, 132; archiv ČVUT; ČBS, 95; SČSVU, 310; Praha 2004; s. 124n
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]

Verze z 3. 12. 2016, 14:30

Antonín ČERNÝ
Narození 15.4.1896
Místo narození Vítkovice (Ostrava)
Úmrtí 31.7.1976
Místo úmrtí Praha
Povolání

74- Architekt

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44874

ČERNÝ, Antonín, * 15. 4. 1896 Vítkovice (Ostrava), † 31. 7. 1976 Praha, architekt, pedagog

Studoval 1914–22 na pražské technice (u J. Fanty, J. Kouly a A. Engela), doktorát technických věd získal až 1933 (disertační práce Krematorium jako výraz světového názoru). 1922 až 1932 působil v ateliéru O. Tyla, poté projektoval samostatně, 1935–39 vyučoval na vyšší škole architektury a pozemního stavitelství, za druhé světové války byl profesorem na vyšší průmyslové škole v Praze. 1945 byl jmenován profesorem architektury a pozemního stavitelství ČVUT. 1950–53 byl prorektorem ČVUT, 1960/61 děkanem její stavební fakulty. Jeho odborná, ale i společensky angažovaná činnost byla oceněna řadou titulů (1972 zasloužilý umělec) a vyznamenání (1957 Za vynikající práci, 1961 Řád práce).

Již 1921 se účastnil soutěže o vzorový typ malých hospodářských statků, za který získal jedno ze druhých míst, o dva roky později zpracoval ideový projekt stadionu na Bílé hoře v puristickém stylu. 1925 se přihlásil do soutěže na stavbu státního obchodního paláce v Bratislavě (Slovensko), v níž obdržel II. cenu, III. místo získal za návrh nového pražského krematoria (1927). Z té doby pochází i jeho první realizace, kino Victoria v Celetné ulici v Praze. I nadále se účastnil četných soutěží (1930 získal jednu ze čtyř hlavních cen, udělených v soutěži na nejmenší byty ústřední sociální pojišťovny na Pankráci, II. místo v obdobné soutěži na výstavbu malých bytů na území někdejší plynárny v Holešovicích, spolu A. Benšem, a stejné umístění v soutěži o budovu obchodní akademie v Trenčíně). 1932 provedl obytné domy a ústřední prádelnu na Pankráci v Praze, 1932–37 projektoval nájemní domy v ulici U Nových domů III v Krči, stavěl i na dalších místech v Praze (Břevnov, Vršovice, Karlín).

Skutečně velkou stavbou, kterou Č. navrhl, byly ale až peněžní ústavy Assicurazioni Generali a také Moldavia Generali (později palác Sevastopol, nyní Broadway) v bloku mezi ulicemi Na Příkopě a Celetnou, který patří k nejrozsáhlejším funkcionalistickým stavbám v Praze; na zpracování plánů se 1936–38 podílel spolu s B. Kozákem. 1939–40 si postavil vlastní dům v Matějské ulici čp. 1986/9 v Praze-Dejvicích (v kolonii Na Babě). Po druhé světové válce se účastnil několika soutěží (domov mládeže ve Vysočanech – 1947, 1961 se dostal do užšího výběru o vstupní areál ČVUT v Dejvicích), ale prosadil se spíše jako teoretik, mj. v otázkách architektury školních budov.

D: Úvod do konstrukcí ze dřeva, 1930; Typologie školních budov a jeslí, 1963; Typologie kulturních domů, 1965.

L: J. E. Koula, Nová česká architektura a její vývoj ve 20. století, 1940, s. 114, 118, 143, 144, 168, 192, obr. 112, 113, 116, 117; Toman 1, s. 145; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 132; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1994, rejstřík; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov, 1996, s. 517; Praha 1919–1940. Kapitoly z meziválečné architektury, 2000, rejstřík; Tomeš 1, s. 202; P. Vorlík, Areál ČVUT v Dejvicích v šedesátých letech, 2006, s. 120.

Pavel Vlček