ČERNÝ Arnošt Julius 23.11.1857-16.8.1921: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 16.8.1921
 
| datum úmrtí = 16.8.1921
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 77- Hudební skladatel
+
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret
78- Hudební interpret
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 25-26
 
}}
 
}}
 
'''ČERNÝ, Arnošt Julius''', ''* 23. 11. 1857 Praha, † 16. 8. 1921 Praha, hudební pedagog, skladatel''
 
'''ČERNÝ, Arnošt Julius''', ''* 23. 11. 1857 Praha, † 16. 8. 1921 Praha, hudební pedagog, skladatel''

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 14:06

Arnošt Julius ČERNÝ
Narození 23.11.1857
Místo narození Praha
Úmrtí 16.8.1921
Místo úmrtí Praha
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 25-26

ČERNÝ, Arnošt Julius, * 23. 11. 1857 Praha, † 16. 8. 1921 Praha, hudební pedagog, skladatel

Studoval v Praze nižší gymnázium (1869–72), hudbu pak soukromě. 1880 vykonal státní zkoušku na pražské konzervatoři a otevřel hudební školu, která od 1884 sídlila na Královských Vinohradech a patřila k největším v Praze. Vyučoval též hře na varhany (od 1885), v devadesátých letech pořádal letní kursy pro učitele. Pro školu napsal značný počet instruktivních skladeb, jež tisklo nakladatelství Kotrba, Česká hudba v Kutné Hoře, později firma Urbánek, vzácněji Barvitius. Vycházely v různých verzích i posmrtně. Mezi skladbami vydanými tiskem měly největší rozsah šestidílná Škola pro piano (1906) a třídílná Neue Harmoniumschule, publikovaná 1904 v Hannoveru. Žákům sloužila cvičení ryze technická (Houslová cvičení polohová, 1918; Metodická cvičení technická pro housle, 1918, přetisk 1938), editovaná také posmrtně v různých výběrech (Slabikář malých houslistů, 1930). Vícekrát vycházely i úpravy známých skladeb (Smetanovy opery pro sólové housle, pro housle a klavír, pro dvoje housle a klavír, vše 1919, přetisk 1938; České tance pro piano na dvě ruce, 1932; České perly, 120 národních písní pro jedny nebo dvoje housle, b. d.). Vedle instruktivních skladeb komponoval hudbu pro společenské příležitosti (např. sbor Sokolská na slova A. Czecha z Czechenherzů, 1912) nebo pro domácí muzicírování (Štědrý večer, tónomalba pro housle a klavír nebo varhany, b. d.). Některé z jeho drobností se objevily jako hudební přílohy v časopisech (např. Nálada pro housle na G struně, in: Česká hudba 8, 1902, kde také písně). Napsal asi 150 skladeb pro klavír, housle (rkp. koncert 1893), pro varhany (rkp. koncert 1887) a pro různé obsazení a účel. Kompozičně byly nestejně vyspělé, po stylové stránce vesměs konzervativní.

Asi 1881 vydalo nakladatelství Mikuláš a Knap jeho hudební slovník, jeden z prvních českých osobních lexikonů. Pro své žáky psal učebnice dějin hudby, pomůcky pro studium hudební teorie a další praktické příručky. Zabýval se vyučováním hudby i teoreticky. Od 1902 téměř do smrti patřil k přispěvatelům hudebního listu Dalibor, 1906/07 vedl pedagogickou rubriku v učitelském časopisu Posel z Budče (nakladatel Skrejšovský). 1908–13 vydával v Kotrbově nakladatelství Hudební listy pro mládež, které přinášely i jeho instruktivní drobnosti. Náležel ke svědomitým učitelům, kteří se na přelomu 19. a 20. století snažili udržet v populaci hudebnost. Č. skladby kolovaly v opisech, některé tisky jsou uloženy v hudebním oddělení Národní knihovny v Praze.

D: Kapesní almanach českoslovanských hudebníků, [1881]; Stručný nástin dějin hudby, 1902; Slovníček názvů v nauce o tvarech hudebních obsažený a jich význam, 1903; Kapesní hudební slovník, 1913; Náčrtek reformy hudebních škol, in: Dalibor 24, 1901/02, s. 62, 71.

L: Nad starým klavírem a houslemi [vzpomínkové črty Č. bývalých žáků], 1946; Pazdírek, s. 166; HS 1, s. 194.

P: LA PNP Praha, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová