Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky ČERNÝ František 2.7.1904-18.1.1963

{{Infobox - osoba
| jméno = František ČERNÝ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.7.1904
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 18.1.1963
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
78- Hudební interpret

| jiná jména = 
}}
'''ČERNÝ, František''', ''* 2. 7. 1904 Praha, † 18. 1. 1963 Praha, herec''

Původním povoláním elektromontér, učil se v pražských Křižíkových
závodech. Současně začínal hrát jako statista v Tylově
divadle v Nuslích. Zkušenosti, které postupně získával
u kočovných společností, uplatnil od 1922 profesionálně.
Ve druhé polovině dvacátých let vystřídal několik činoherních
a operetních scén (Komedia, Uranie, Na Slupi, Švandovo divadlo).
Přelom v Č. kariéře znamenalo angažmá v Osvobozeném
divadle Jana Wericha a Jiřího Voskovce (1932–35),
kde byl obsazen ve hrách ''Balada z hadrů'', ''Těžká Barbora'',
''Osel a stín'', a poté v Novém divadle (1935). Za druhé světové
války hrál v Divadle U Nováků a ve Švandově divadle,
1948–62 v Hudebním divadle v Karlíně. Externě spolupracoval
i s rozhlasem.

Nejvíce příležitostí mu však přinesl film. Od poloviny dvacátých
let hrál zpočátku ještě v němém filmu a od 1931,
kdy se v roli vězně v komedii ''To neznáte Hadimršku'' objevil
ve svém prvním zvukovém filmu, patřil až do konce kariéry
(''Hry a sny'', 1958) k nejobsazovanějším představitelům epizodních
komediálních rolí. Hrál ve více než 80 filmech. Režiséři
využívali především jeho komického vzhledu, protože Č.
dokázal skvěle těžit ze své obézní, kulaté, zároveň však velmi
mrštné postavy, temperamentu, dobráckého výrazu i nepatetického
civilního hereckého projevu. Ztělesňoval rázovité
lidové figurky nejčastěji číšníků, hostinských, kuchařů a hotelových
hostů (''Pobočník Jeho Výsosti''; ''Hej rup''!; ''Holka nebo kluk'';
''Revizor''; ''Nezlobte dědečka''; ''Poslušně hlásím''; ''Přítelkyně pana ministra'';
''Parohy''; ''Děvčátko neříkej ne''; ''Svět kde se žebrá''; ''Její hřích'';
''Hostinec U kamenného stolu'' ad.). Početné kreace tvořily také
postavičky bohatých podnikatelů, bankéřů a úředníků (''Dokud''
''máš maminku''; ''Vy neznáte Alberta''; ''Ve dvou se to lépe táhne'';
''Peníze nebo život''; ''U nás v Kocourkově''; ''Řeka čaruje''; ''Divotvorný''
''klobouk''). Ve dvou filmech si zahrál i strážníka (''Uličnice''; ''Přednosta''
''stanice'') a v několika muzikanta (U svatého Matěje; To
byl český muzikant). K jeho významnějším úlohám patřila role
dělníka Bidona ve filmu ''Svět patří nám'' (1937) natočeného
podle stejnojmenné hry Voskovce a Wericha. Do povědomí
několika generací diváků se pak zapsal jako kuchař v pohádce
B. Zemana ''Byl jednou jeden král'' (1954) a zejména rolí alchymisty
Scotty alias Skotáka ve dvoudílné komedii M. Friče
''Císařův pekař a Pekařův císař'' (1951) po boku J. Wericha.

'''D:''' výběr: To neznáte Hadimršku; Pobočník Jeho Výsosti, 1931; Peníze nebo
život, 1932; Revizor; Její lékař; Srdce za písničku, 1933; Zlatá Kateřina; Dokud
máš maminku; Hej rup!; U nás v Kocourkově; Polská krev; Nezlobte
dědečka, 1934; Ať žije nebožtík; Hrdina jedné noci, 1935; Tři muži ve sněhu;
Uličnice, 1936; Harmonika, Děvčátko z venkova, 1937; Slávko, nedej
se!; Holka nebo kluk?, 1938; Hvězda z poslední štace; Svátek věřitelů, 1939;
Přítelkyně pana ministra; Prosím, pane profesore, 1940; Přednosta stanice,
1941; Městečko na dlani, 1942; Parohy, 1947; Hostinec u Kamenného stolu,
1948; Soudný den; Revoluční rok 1848, 1949; Císařův pekař a Pekařův císař,
1951; Cirkus bude!; Byl jednou jeden král, 1954; Hrátky s čertem; Dobrý
voják Švejk, 1956; Poslušně hlásím, 1957; Hry a sny, 1958.

'''L:''' FPH 1, s. 70; HS 1, s. 196, 2, s. 1034; DČD 4, s. 310; Tomeš 1, s. 202;
M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006, s. 171n.; www.cfn.cz.

Marie Makariusová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

[[Kategorie:1904]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1963]]
[[Kategorie:Praha]]