ČERNÝ František 4.10.1888-23.5.1970: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÝ_František_4.10.1899-25.3.1970)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = František ČERNÝ
 
| jméno = František ČERNÝ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.10.1899
+
| datum narození = 4.10.1888
| místo narození =  
+
| místo narození = Liberec
| datum úmrtí = 25.3.1970
+
| datum úmrtí = 23.5.1970
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Paříž (Francie)
 
| povolání = 44- Právník
 
| povolání = 44- Právník
 
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František ČERNÝ
+
}}
 +
'''ČERNÝ, František''', ''* 4. 10. 1888 Liberec, † 23. 5. 1970 Paříž (Francie), diplomat''
 +
 
 +
Po maturitě na gymnáziu vystudoval práva na české univerzitě
 +
v Praze (JUDr. 26. 6. 1915). Ještě před dokončením studií
 +
nastoupil jako praktikant v kanceláři známého pražského
 +
advokáta a politika K. Baxy. Za první světové války sloužil
 +
1915–18 v rakousko-uherské armádě. 1918–20 pracoval jako
 +
tajemník a tlumočník u nově zřízeného francouzského vyslanectví
 +
v Praze; v dubnu 1920 se stal legačním tajemníkem
 +
na československém vyslanectví v Bělehradě. Později působil
 +
na vyslanectvích v Sofii, Budapešti a Paříži; během své mise
 +
ve Francii dosáhl hodnosti legačního rady.
 +
 
 +
Po obsazení českých zemí nacistickým Německem v březnu
 +
1939 zůstal ve Francii na československém vyslanectví,
 +
na podzim 1939 se stal úředníkem Československého národního
 +
výboru v Paříži. V červnu 1940 přesídlil do Londýna,
 +
kde vstoupil do služeb československého exilového ministerstva
 +
zahraničních věcí. 19. 4. 1941 mu exilová vláda udělila
 +
titul mimořádného vyslance a 27. 8. 1943 byl pověřen jejím
 +
zastupováním u Francouzského výboru Národního osvobození
 +
v Alžíru, v jehož čele stáli generálové H. Giraud a Ch. de
 +
Gaulle. Úkolu se ujal 1. 10. 1943.
 +
 
 +
V listopadu 1944 se vrátil na ministerstvo zahraničních věcí
 +
v Londýně a stal se přednostou prezidia tohoto úřadu. Ve stejné
 +
funkci zůstal od května 1945 do léta 1947 i na ministerstvu
 +
zahraničních věcí v Praze. V prosinci 1947 byl jmenován
 +
československým vyslancem v Budapešti. Po únoru 1948 odešel
 +
do exilu: žil nejprve ve Francii, později v USA a na závěr
 +
života se vrátil do Francie. Ve vlasti proti němu bylo zahájeno
 +
trestní stíhání a byl mu zabaven veškerý majetek.
 +
 
 +
'''L:''' Pejskar 1, s. 105n.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv Ministerstva zahraničních věcí ČR Praha, fond OSO 1945–1992;
 +
osobní spis JUDr. F. Č. (* 1888).
 +
 
 +
Roman Vondra
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
  
[[Kategorie:1899]]
+
[[Kategorie:1888]]
 +
[[Kategorie:Liberec]]
 
[[Kategorie:1970]]
 
[[Kategorie:1970]]
 +
[[Kategorie:Paříž]]

Verze z 3. 12. 2016, 17:51

František ČERNÝ
Narození 4.10.1888
Místo narození Liberec
Úmrtí 23.5.1970
Místo úmrtí Paříž (Francie)
Povolání

44- Právník

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44897

ČERNÝ, František, * 4. 10. 1888 Liberec, † 23. 5. 1970 Paříž (Francie), diplomat

Po maturitě na gymnáziu vystudoval práva na české univerzitě v Praze (JUDr. 26. 6. 1915). Ještě před dokončením studií nastoupil jako praktikant v kanceláři známého pražského advokáta a politika K. Baxy. Za první světové války sloužil 1915–18 v rakousko-uherské armádě. 1918–20 pracoval jako tajemník a tlumočník u nově zřízeného francouzského vyslanectví v Praze; v dubnu 1920 se stal legačním tajemníkem na československém vyslanectví v Bělehradě. Později působil na vyslanectvích v Sofii, Budapešti a Paříži; během své mise ve Francii dosáhl hodnosti legačního rady.

Po obsazení českých zemí nacistickým Německem v březnu 1939 zůstal ve Francii na československém vyslanectví, na podzim 1939 se stal úředníkem Československého národního výboru v Paříži. V červnu 1940 přesídlil do Londýna, kde vstoupil do služeb československého exilového ministerstva zahraničních věcí. 19. 4. 1941 mu exilová vláda udělila titul mimořádného vyslance a 27. 8. 1943 byl pověřen jejím zastupováním u Francouzského výboru Národního osvobození v Alžíru, v jehož čele stáli generálové H. Giraud a Ch. de Gaulle. Úkolu se ujal 1. 10. 1943.

V listopadu 1944 se vrátil na ministerstvo zahraničních věcí v Londýně a stal se přednostou prezidia tohoto úřadu. Ve stejné funkci zůstal od května 1945 do léta 1947 i na ministerstvu zahraničních věcí v Praze. V prosinci 1947 byl jmenován československým vyslancem v Budapešti. Po únoru 1948 odešel do exilu: žil nejprve ve Francii, později v USA a na závěr života se vrátil do Francie. Ve vlasti proti němu bylo zahájeno trestní stíhání a byl mu zabaven veškerý majetek.

L: Pejskar 1, s. 105n.

P: Archiv Ministerstva zahraničních věcí ČR Praha, fond OSO 1945–1992; osobní spis JUDr. F. Č. (* 1888).

Roman Vondra