Biografický slovník
ČERNÝ František 5.12.1864-22.12.1928: Porovnání verzí
(ČERNÝ_František_5.12.1864-22.12.1928) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.12.1864 | | datum narození = 5.12.1864 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Jablonná u Neveklova |
| datum úmrtí = 22.12.1928 | | datum úmrtí = 22.12.1928 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 31- Potravinář | | povolání = 31- Potravinář | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 26-27 |
| + | }} | ||
| + | '''ČERNÝ, František''', ''* 5. 12. 1864 Jablonná u Neveklova, † 22. 12. 1928 Brno, odborník sladovnické a pivovarnické technologie'' | ||
| − | + | Byl synem zahradníka. Absolvoval první českou státní reálku | |
| + | v Praze (Ječná ulice). Po maturitě začal studovat odbor chemického | ||
| + | inženýrství na pražské technice a dosáhl titulu inženýr. | ||
| + | 1888 nastoupil jako chemik do pivovaru v Petrovicích | ||
| + | (Praha), kde byl sládkem významný odborník Vojtěch Richter, | ||
| + | s jehož dcerou se Č. později oženil. Záhy se stal na dva | ||
| + | roky technickým redaktorem ''Pivovarských listů'' a zároveň | ||
| + | praktikoval ve výzkumných stanicích, nejdříve ve Vídni | ||
| + | a poté v Praze. Krátce působil jako chemik a druhý nadsladovní | ||
| + | u firmy Schindler & Stein v Újezdě u Brna. 1893 | ||
| + | se ve funkci samostatného sládka vrátil do petrovického pivovaru. | ||
| + | 1898 nastoupil do Pivovarů a sladoven a. s. Moravia | ||
| + | v Brně, 1918 se stal technickým ředitelem všech závodů | ||
| + | společnosti. Zabýval se především vlivem některých anatomických | ||
| + | součástek sladového zrna (pluch, střelek a moučky) | ||
| + | na průběh kvašení a jakost piva, sledoval tzv. skryté vlastnosti | ||
| + | ječmenů, zavedl do praxe kolorimetrické sladové lihové | ||
| + | výtažky a přidávání chlorového vápna do máčecí vody. Publikoval | ||
| + | hlavně v ''Pivovarských listech''. V Pečkách založil továrnu | ||
| + | Perla, která vyráběla chemické přípravky a technické | ||
| + | pomůcky pro potřeby pivovarských provozů. Své znalosti | ||
| + | praktika také uplatňoval v různých odborných organizacích. | ||
| + | Byl členem komise pro výzkum sladovnického ječmene při | ||
| + | českém odboru Zemědělské rady moravské, Spolku pro průmysl | ||
| + | pivovarský, Společnosti na vydržování vědeckých ústavů | ||
| + | pivovarských, Masarykovy akademie práce a místopředsedou | ||
| + | zkušební komise na České vysoké škole technické v Brně. | ||
| + | ČAZ jej zvolila svým skutečným členem pro IV. zemědělsko-průmyslový odbor. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: O vlivu utajené vláhy na klíčivost semene, in: Pivovarské listy 9, | ||
| + | 1891, č. 6, s. 140–141; Vliv délky pírka na jakost a barvu sladu, in: tamtéž | ||
| + | 10, 1892, č. 13, s. 139–141; Větrání mladiny za horka, in: tamtéž 19, 1901, | ||
| + | č. 2, s. 12; Praní kvasnic, in: tamtéž 20, 1902, č. 12, s. 118; Krátké nebo | ||
| + | dlouhé pírko, in: tamtéž 22, 1904, č. 1, s. 2–6, 13–15; O přístrojích ku pěstování | ||
| + | čistých kvasnic a jejich obsluze, in: tamtéž 23, 1905, č. 20, s. 225; Sladová | ||
| + | moučka jako prostředek ku zvýšení stupně kvašení, in: tamtéž 25, 1907, | ||
| + | č. 10, s. 97; Skryté vlastnosti ječmene, projevující se při práci ve sladovně | ||
| + | a v pivovaře, in: tamtéž 27, 1909, č. 20, s. 1; Letní bublinové kvašení, in: | ||
| + | tamtéž 29, 1911, č. 23, s. 244; Ječmeny sklizně 1913, jejich vlastnosti a sladování, | ||
| + | in: tamtéž 32, 1914, č. 2, s. 1; Ječmen ze sklizně 1914 s přiměřeným | ||
| + | zřetelem na válečnou situaci a s doplňkem k roč. 1914, in: tamtéž 33, 1915, | ||
| + | č. 1, s. 1–4; Příspěvek k charakteristice pivovarské práce s cukrovou řepou, | ||
| + | in: tamtéž 37, 1919, č. 1, s. 2. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrolog in: VČAZ 5, 1929, s. 257–258; Chemické listy 23, 1929, s. 153; | ||
| + | KSN 2, s. 461; MSB 1, s. 93; Pivo – Slad – Chmel od A do Z. České, moravské | ||
| + | a slovenské osobnosti, 2004, s. 27. | ||
| + | |||
| + | Jana Brabencová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 67: | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
| + | [[Kategorie:Jablonná]] | ||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Aktuální verze z 14. 10. 2019, 15:09
| František ČERNÝ | |
 | |
| Narození | 5.12.1864 |
|---|---|
| Místo narození | Jablonná u Neveklova |
| Úmrtí | 22.12.1928 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 31- Potravinář |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 26-27 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44892 |
ČERNÝ, František, * 5. 12. 1864 Jablonná u Neveklova, † 22. 12. 1928 Brno, odborník sladovnické a pivovarnické technologie
Byl synem zahradníka. Absolvoval první českou státní reálku v Praze (Ječná ulice). Po maturitě začal studovat odbor chemického inženýrství na pražské technice a dosáhl titulu inženýr. 1888 nastoupil jako chemik do pivovaru v Petrovicích (Praha), kde byl sládkem významný odborník Vojtěch Richter, s jehož dcerou se Č. později oženil. Záhy se stal na dva roky technickým redaktorem Pivovarských listů a zároveň praktikoval ve výzkumných stanicích, nejdříve ve Vídni a poté v Praze. Krátce působil jako chemik a druhý nadsladovní u firmy Schindler & Stein v Újezdě u Brna. 1893 se ve funkci samostatného sládka vrátil do petrovického pivovaru. 1898 nastoupil do Pivovarů a sladoven a. s. Moravia v Brně, 1918 se stal technickým ředitelem všech závodů společnosti. Zabýval se především vlivem některých anatomických součástek sladového zrna (pluch, střelek a moučky) na průběh kvašení a jakost piva, sledoval tzv. skryté vlastnosti ječmenů, zavedl do praxe kolorimetrické sladové lihové výtažky a přidávání chlorového vápna do máčecí vody. Publikoval hlavně v Pivovarských listech. V Pečkách založil továrnu Perla, která vyráběla chemické přípravky a technické pomůcky pro potřeby pivovarských provozů. Své znalosti praktika také uplatňoval v různých odborných organizacích. Byl členem komise pro výzkum sladovnického ječmene při českém odboru Zemědělské rady moravské, Spolku pro průmysl pivovarský, Společnosti na vydržování vědeckých ústavů pivovarských, Masarykovy akademie práce a místopředsedou zkušební komise na České vysoké škole technické v Brně. ČAZ jej zvolila svým skutečným členem pro IV. zemědělsko-průmyslový odbor.
D: výběr: O vlivu utajené vláhy na klíčivost semene, in: Pivovarské listy 9, 1891, č. 6, s. 140–141; Vliv délky pírka na jakost a barvu sladu, in: tamtéž 10, 1892, č. 13, s. 139–141; Větrání mladiny za horka, in: tamtéž 19, 1901, č. 2, s. 12; Praní kvasnic, in: tamtéž 20, 1902, č. 12, s. 118; Krátké nebo dlouhé pírko, in: tamtéž 22, 1904, č. 1, s. 2–6, 13–15; O přístrojích ku pěstování čistých kvasnic a jejich obsluze, in: tamtéž 23, 1905, č. 20, s. 225; Sladová moučka jako prostředek ku zvýšení stupně kvašení, in: tamtéž 25, 1907, č. 10, s. 97; Skryté vlastnosti ječmene, projevující se při práci ve sladovně a v pivovaře, in: tamtéž 27, 1909, č. 20, s. 1; Letní bublinové kvašení, in: tamtéž 29, 1911, č. 23, s. 244; Ječmeny sklizně 1913, jejich vlastnosti a sladování, in: tamtéž 32, 1914, č. 2, s. 1; Ječmen ze sklizně 1914 s přiměřeným zřetelem na válečnou situaci a s doplňkem k roč. 1914, in: tamtéž 33, 1915, č. 1, s. 1–4; Příspěvek k charakteristice pivovarské práce s cukrovou řepou, in: tamtéž 37, 1919, č. 1, s. 2.
L: nekrolog in: VČAZ 5, 1929, s. 257–258; Chemické listy 23, 1929, s. 153; KSN 2, s. 461; MSB 1, s. 93; Pivo – Slad – Chmel od A do Z. České, moravské a slovenské osobnosti, 2004, s. 27.
Jana Brabencová
