ČERNÝ František 5.12.1864-22.12.1928: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 26-27
 
}}
 
}}
 
'''ČERNÝ, František''', ''* 5. 12. 1864 Jablonná u Neveklova, † 22. 12. 1928 Brno, odborník sladovnické a pivovarnické technologie''
 
'''ČERNÝ, František''', ''* 5. 12. 1864 Jablonná u Neveklova, † 22. 12. 1928 Brno, odborník sladovnické a pivovarnické technologie''

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 15:09

František ČERNÝ
Narození 5.12.1864
Místo narození Jablonná u Neveklova
Úmrtí 22.12.1928
Místo úmrtí Brno
Povolání 31- Potravinář
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 26-27
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44892

ČERNÝ, František, * 5. 12. 1864 Jablonná u Neveklova, † 22. 12. 1928 Brno, odborník sladovnické a pivovarnické technologie

Byl synem zahradníka. Absolvoval první českou státní reálku v Praze (Ječná ulice). Po maturitě začal studovat odbor chemického inženýrství na pražské technice a dosáhl titulu inženýr. 1888 nastoupil jako chemik do pivovaru v Petrovicích (Praha), kde byl sládkem významný odborník Vojtěch Richter, s jehož dcerou se Č. později oženil. Záhy se stal na dva roky technickým redaktorem Pivovarských listů a zároveň praktikoval ve výzkumných stanicích, nejdříve ve Vídni a poté v Praze. Krátce působil jako chemik a druhý nadsladovní u firmy Schindler & Stein v Újezdě u Brna. 1893 se ve funkci samostatného sládka vrátil do petrovického pivovaru. 1898 nastoupil do Pivovarů a sladoven a. s. Moravia v Brně, 1918 se stal technickým ředitelem všech závodů společnosti. Zabýval se především vlivem některých anatomických součástek sladového zrna (pluch, střelek a moučky) na průběh kvašení a jakost piva, sledoval tzv. skryté vlastnosti ječmenů, zavedl do praxe kolorimetrické sladové lihové výtažky a přidávání chlorového vápna do máčecí vody. Publikoval hlavně v Pivovarských listech. V Pečkách založil továrnu Perla, která vyráběla chemické přípravky a technické pomůcky pro potřeby pivovarských provozů. Své znalosti praktika také uplatňoval v různých odborných organizacích. Byl členem komise pro výzkum sladovnického ječmene při českém odboru Zemědělské rady moravské, Spolku pro průmysl pivovarský, Společnosti na vydržování vědeckých ústavů pivovarských, Masarykovy akademie práce a místopředsedou zkušební komise na České vysoké škole technické v Brně. ČAZ jej zvolila svým skutečným členem pro IV. zemědělsko-průmyslový odbor.

D: výběr: O vlivu utajené vláhy na klíčivost semene, in: Pivovarské listy 9, 1891, č. 6, s. 140–141; Vliv délky pírka na jakost a barvu sladu, in: tamtéž 10, 1892, č. 13, s. 139–141; Větrání mladiny za horka, in: tamtéž 19, 1901, č. 2, s. 12; Praní kvasnic, in: tamtéž 20, 1902, č. 12, s. 118; Krátké nebo dlouhé pírko, in: tamtéž 22, 1904, č. 1, s. 2–6, 13–15; O přístrojích ku pěstování čistých kvasnic a jejich obsluze, in: tamtéž 23, 1905, č. 20, s. 225; Sladová moučka jako prostředek ku zvýšení stupně kvašení, in: tamtéž 25, 1907, č. 10, s. 97; Skryté vlastnosti ječmene, projevující se při práci ve sladovně a v pivovaře, in: tamtéž 27, 1909, č. 20, s. 1; Letní bublinové kvašení, in: tamtéž 29, 1911, č. 23, s. 244; Ječmeny sklizně 1913, jejich vlastnosti a sladování, in: tamtéž 32, 1914, č. 2, s. 1; Ječmen ze sklizně 1914 s přiměřeným zřetelem na válečnou situaci a s doplňkem k roč. 1914, in: tamtéž 33, 1915, č. 1, s. 1–4; Příspěvek k charakteristice pivovarské práce s cukrovou řepou, in: tamtéž 37, 1919, č. 1, s. 2.

L: nekrolog in: VČAZ 5, 1929, s. 257–258; Chemické listy 23, 1929, s. 153; KSN 2, s. 461; MSB 1, s. 93; Pivo – Slad – Chmel od A do Z. České, moravské a slovenské osobnosti, 2004, s. 27.

Jana Brabencová