Verze z 14. 10. 2019, 14:20, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČERNÝ Jan 17.8.1928-16.9.1980

Z Personal
Jan ČERNÝ
Narození 17.8.1928
Místo narození Jaroměř
Úmrtí 16.9.1980
Místo úmrtí Jaroměř
Povolání 6- Botanik
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 34-35

ČERNÝ, Jan, * 17. 8. 1928 Jaroměř, † 16. 9. 1980 Jaroměř, zahradník, šlechtitel květin, odborný publicista

Mladší syn Františka (1896–1968) a Marie (1903–1987) Č. z významného zahradnického rodu; bratr divadelního vědce Františka Č. (* 1926). Vyučil se zahradníkem v květinářském závodě otce, od rodičů získal lásku ke květinám. 1945–48 absolvoval tříletou střední zahradnickou školu v Lednici na Moravě, během studia se stýkal s vynikajícím šlechtitelem prof. Františkem Frimmlem, který ho – kromě rodičů – inspiroval k šlechtění petúnií a begonií. 1948–52 studoval na Zahradnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně a stal se zemědělským inženýrem. Po základní vojenské službě (1952–54) nastoupil jako šlechtitel květin ve Šlechtitelské stanici květin v Jaroměři. 1950 tam byly položeny základy moderního, kvalitativně vyššího způsobu šlechtitelství. Č. zkoumal dosažitelné odrůdy, získával velké množství samoopylených linií petúnií a drobnokvětých begonií a prováděl jejich kombinační křížení. Byl si vědom, že jen náročná a dlouhodobá práce přinese nové, kvalitativně lepší odrůdy, schopné soutěže se zahraniční konkurencí. Specializoval se na záhonové begonie, petúnie a bramboříky. Se spolupracovníky od 1960 vytvořil 22 nových odrůd Begonia semperflores, první trojice odrůd nesla jména Turov, Skalka, Padolí. První hybridní petúnie byla vyšlechtěna 1961 a další nové odrůdy se objevily 1964, jednalo se o trojici vynikajících velkokvětých odrůd Mládí, Radost, Přátelství, k nimž 1965 přibyla Láska. Celkem vzniklo dvacet nových odrůd. Č. se spolupracovníky získal ocenění od Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích a na celostátních i mezinárodních zahradnických výstavách. (Od 1961 to bylo 5 zvláštních cen, 66 zlatých, 41 stříbrných a 45 bronzových medailí.) Č. zasáhl také do šlechtění begonií hlíznatých a jeho výpěstky převislých begonií se setkaly s velkým zájmem v zahraničí. Rovněž vynikajícím způsobem zvládl šlechtění bramboříků, u kterých připravoval sérii nových odrůd. Stal se nositelem několika státních vyznamenání. Č. publikoval výsledky šlechtitelské práce v odborném zahradnickém tisku. O památkách a přírodních zajímavostech jaroměřského regionu uveřejňoval příspěvky v Jaroměřském kulturním zpravodaji. Byl předsedou (resp. místopředsedou) šlechtitelské rady okrasných rostlin a Svazu zahradníků-květinářů.

Vedle zaměstnání pracoval také jako zpravodaj a později konzervátor Státní památkové péče a ochrany přírody. Pořídil přehlednou evidenci místní veřejné zeleně a soupis chráněných stromů v katastrálním území Jaroměře a Josefova. Působil ve funkci člena komise pro životní prostředí Městského NV v Jaroměři a jako člen komise pro památkovou péči přispěl ke zpřesnění evidence regionálních sakrálních památek. Stal se členem tamní muzejní rady a 1978 pomáhal řešit novou moderní koncepci muzejního rozvoje. Byl zasloužilým občanem města Jaroměře.

D: Třicet let Šlechtitelské stanice v Jaroměři, in: Záhradnictvo 5, 1980, s. 461n.; Využití mezidruhového křížení (Heterosis) v květinářství, in: Sborník VŠZ v Brně, řada A, 1958, s. 39n.

L: Minulostí Jaroměře. Muzeum Podkrkonoší Trutnov, suppl. 4, 1968, s. 203; Zpravodaj MV-KSČ a MNV v Jaroměři, 1980, č. 11, s. 9n.; Záhradnictvo 5, 1980, s. 461n., 6, 1981, s. 45n.; Zahradnické listy 61, 1968, s. 307n.; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 67; Tomeš 1, s. 203; ČBS, s. 96.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Koleška