ČERNÝ Jan 25.4.1880-15.1.1935: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÝ_Jan_25.4.1880-15.1.1935)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 25.4.1880
 
| datum narození = 25.4.1880
| místo narození =  
+
| místo narození = Věkoše u Hradce Králové
 
| datum úmrtí = 15.1.1935
 
| datum úmrtí = 15.1.1935
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Starý Smokovec (Slovensko)
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
21- Odborník rostlinné výroby
 
21- Odborník rostlinné výroby
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan ČERNÝ
+
}}
 +
'''ČERNÝ, Jan''', ''* 25. 4. 1880 Věkoše u Hradce Králové, † 15. 1. 1935 Starý Smokovec (Slovensko), zemědělec, organizátor družstevnictví, průkopník elektrifikace, poslanec''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny rolníka. Navštěvoval nižší reálku v Hradci
 +
Králové a dvouletou zemědělskou školu v Kuklenách. Potom
 +
hospodařil na rodném statku, kde uplatňoval moderní metody,
 +
zaváděl nové odrůdy plodin a šlechtil skot. 1903–29
 +
byl starostou rodné obce. Na počátku 20. století patřil mezi
 +
průkopníky elektrifikace zemědělství ve východních Čechách.
 +
Ve Věkoších založil 1907 jednu z prvních malých
 +
venkovských elektráren. O tři léta později stál u zrodu Svazu
 +
hospodářských družstev pro konzum elektrické energie
 +
v Hradci Králové, který se stal základem pozdějších Východočeských
 +
elektráren. Propagoval význam velkoelektráren
 +
na dolech a vodních dílech, stál u vzniku důlní elektrárny
 +
ve Svatoňovicích a inicioval projekty pro elektrifikaci celé
 +
země. Po skončení první světové války a vzniku Československa
 +
prosadil koupi elektrárny v Poříčí státem (do té doby
 +
byla v soukromém vlastnictví), a tím získal opěrný bod pro
 +
soustavnou elektrifikaci severovýchodních Čech. Elektrárna
 +
fúzovala 1925 s Elektrárenským svazem ve významný energetický
 +
podnik velkého rozsahu – Východočeskou elektrárnu,
 +
a. s. v Trutnově a Č. byl zvolen předsedou její správní rady.
 +
V Hradci Králové pak založil Vodohospodářský svaz, který
 +
pod jeho vedením prováděl regulaci řek a výstavbu vodních
 +
sil a přehrad na horním Labi, Metuji a Orlici.
 +
 
 +
Značnou část svých aktivit věnoval Č. také zemědělskému
 +
družstevnictví. Byl jeho horlivým propagátorem a pracoval
 +
i ve vedení několika úspěšných družstevních podniků (Kávoprůmysl
 +
a Družstevní mlékárny v Hradci Králové, Rolnický
 +
cukrovar v Předměřicích). Od 1909 působil v agrární
 +
družstevní centrále Ústřední jednotě hospodářských družstev,
 +
1922 byl zvolen do jejího představenstva a stal se předsedou
 +
elektrárenského odboru. Za první světové války spolupracoval
 +
s tzv. Maffií. Po 28. 10. 1918 se stal předsedou národního
 +
výboru v Hradci Králové. Ve volbách 1920 a 1925 byl zvolen
 +
za agrární stranu poslancem. V této funkci prosazoval státní
 +
podporu hromadné elektrifikace, jak ji předpokládal elektrifikační
 +
zákon (1919). Byl také jedním z iniciátorů zákona
 +
o finanční podpoře elektrifikace venkova (139/1926 Sb. z.
 +
a n.), který mj. zvyšoval státní příspěvky na elektrifikaci venkovských
 +
obcí. Za zásluhy o elektrifikaci mu byl udělen 1925
 +
čestný titul inženýr. Spolupracoval s Elektrotechnickým svazem
 +
československým (ESČ) v Praze, který ho 1929 jmenoval
 +
čestným členem. Inicioval založení východočeské pobočky
 +
ESČ a stal se jejím čestným předsedou.
 +
 
 +
Působil také v zemědělském vysílání Československého rozhlasu
 +
a ve funkci prvního předsedy kuratoria se zasloužil o jeho
 +
finanční zabezpečení. Jako místopředseda Melioračního svazu
 +
pro Čechy prosazoval podporu meliorací a propagoval regulaci
 +
vodních toků. Za zásluhy o zvelebování zemědělství se stal
 +
1924 členem Československé akademie zemědělské. Posledních
 +
sedm let života byl těžce nemocen a zemřel v sanatoriu
 +
ve Starém Smokovci.
 +
 
 +
'''D:''' Organisace Svazu hospodářských družstev pro konsum elektrické energie
 +
v Hradci Králové, b. d. [1913]; Elektrická energie v zemědělství, 1913;
 +
Dosavadní výsledky, hospodářská potřeba a postup elektrisace našich krajů,
 +
1913; Elektrické energie u rolníka v čase válečném, 1915; Organisace
 +
opatření a dodávky elektrické energie konsumentům prostřednictvím okresů
 +
v Čechách, 1919; Domácí elektrotechnik 1. Zařízení laboratoře, 1920; Družstva
 +
pro konsum elektrické energie, jejich zakládání, typy a vedení po stránce
 +
účetnické, 1920; Dvě otázky a odpovědi k úkolu provedení soustavné
 +
elektrisace, 1920; Chraňme náš venkovský lid před radami „také“ odborníků,
 +
1920; Rentabilita používání elektrické energie, 1922; Vyhlídka a budoucnost
 +
soustavné elektrisace, 1923; Soustavná elektrisace a samospráva obcí, 1924;
 +
Elektřina v domácnosti, 1927.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 1/2, s. 1037; Národní shromáždění Republiky československé v prvém
 +
desetiletí, 1928, s. 666n., passim; J. Č., in: VČAZ 6, 1930, s. 579n., 11,
 +
1935, s. 335n.; J. Kolařík, Slovník politický a hospodářský, 1937, s. 245; MSN
 +
1, s. 1002; KSN 2, s. 461; MSB 4, s. 178n.; L. Skala, Významné osobnosti
 +
českého zemědělství, 1992, s. 89n.; Pamětní publikace k 50tinám Ing. J. Č.,
 +
1930; Ing. J. Č., zakladatel elektroenergetiky ve východních Čechách, 2000.
 +
 
 +
Vlastislav Lacina, Daniel Mayer
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
Řádka 16: Řádka 94:
  
 
[[Kategorie:1880]]
 
[[Kategorie:1880]]
 +
[[Kategorie:Věkoše]]
 
[[Kategorie:1935]]
 
[[Kategorie:1935]]
 +
[[Kategorie:Starý Smokovec]]

Verze z 4. 12. 2016, 16:21

Jan ČERNÝ
Narození 25.4.1880
Místo narození Věkoše u Hradce Králové
Úmrtí 15.1.1935
Místo úmrtí Starý Smokovec (Slovensko)
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

21- Odborník rostlinné výroby
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44914

ČERNÝ, Jan, * 25. 4. 1880 Věkoše u Hradce Králové, † 15. 1. 1935 Starý Smokovec (Slovensko), zemědělec, organizátor družstevnictví, průkopník elektrifikace, poslanec

Pocházel z rodiny rolníka. Navštěvoval nižší reálku v Hradci Králové a dvouletou zemědělskou školu v Kuklenách. Potom hospodařil na rodném statku, kde uplatňoval moderní metody, zaváděl nové odrůdy plodin a šlechtil skot. 1903–29 byl starostou rodné obce. Na počátku 20. století patřil mezi průkopníky elektrifikace zemědělství ve východních Čechách. Ve Věkoších založil 1907 jednu z prvních malých venkovských elektráren. O tři léta později stál u zrodu Svazu hospodářských družstev pro konzum elektrické energie v Hradci Králové, který se stal základem pozdějších Východočeských elektráren. Propagoval význam velkoelektráren na dolech a vodních dílech, stál u vzniku důlní elektrárny ve Svatoňovicích a inicioval projekty pro elektrifikaci celé země. Po skončení první světové války a vzniku Československa prosadil koupi elektrárny v Poříčí státem (do té doby byla v soukromém vlastnictví), a tím získal opěrný bod pro soustavnou elektrifikaci severovýchodních Čech. Elektrárna fúzovala 1925 s Elektrárenským svazem ve významný energetický podnik velkého rozsahu – Východočeskou elektrárnu, a. s. v Trutnově a Č. byl zvolen předsedou její správní rady. V Hradci Králové pak založil Vodohospodářský svaz, který pod jeho vedením prováděl regulaci řek a výstavbu vodních sil a přehrad na horním Labi, Metuji a Orlici.

Značnou část svých aktivit věnoval Č. také zemědělskému družstevnictví. Byl jeho horlivým propagátorem a pracoval i ve vedení několika úspěšných družstevních podniků (Kávoprůmysl a Družstevní mlékárny v Hradci Králové, Rolnický cukrovar v Předměřicích). Od 1909 působil v agrární družstevní centrále Ústřední jednotě hospodářských družstev, 1922 byl zvolen do jejího představenstva a stal se předsedou elektrárenského odboru. Za první světové války spolupracoval s tzv. Maffií. Po 28. 10. 1918 se stal předsedou národního výboru v Hradci Králové. Ve volbách 1920 a 1925 byl zvolen za agrární stranu poslancem. V této funkci prosazoval státní podporu hromadné elektrifikace, jak ji předpokládal elektrifikační zákon (1919). Byl také jedním z iniciátorů zákona o finanční podpoře elektrifikace venkova (139/1926 Sb. z. a n.), který mj. zvyšoval státní příspěvky na elektrifikaci venkovských obcí. Za zásluhy o elektrifikaci mu byl udělen 1925 čestný titul inženýr. Spolupracoval s Elektrotechnickým svazem československým (ESČ) v Praze, který ho 1929 jmenoval čestným členem. Inicioval založení východočeské pobočky ESČ a stal se jejím čestným předsedou.

Působil také v zemědělském vysílání Československého rozhlasu a ve funkci prvního předsedy kuratoria se zasloužil o jeho finanční zabezpečení. Jako místopředseda Melioračního svazu pro Čechy prosazoval podporu meliorací a propagoval regulaci vodních toků. Za zásluhy o zvelebování zemědělství se stal 1924 členem Československé akademie zemědělské. Posledních sedm let života byl těžce nemocen a zemřel v sanatoriu ve Starém Smokovci.

D: Organisace Svazu hospodářských družstev pro konsum elektrické energie v Hradci Králové, b. d. [1913]; Elektrická energie v zemědělství, 1913; Dosavadní výsledky, hospodářská potřeba a postup elektrisace našich krajů, 1913; Elektrické energie u rolníka v čase válečném, 1915; Organisace opatření a dodávky elektrické energie konsumentům prostřednictvím okresů v Čechách, 1919; Domácí elektrotechnik 1. Zařízení laboratoře, 1920; Družstva pro konsum elektrické energie, jejich zakládání, typy a vedení po stránce účetnické, 1920; Dvě otázky a odpovědi k úkolu provedení soustavné elektrisace, 1920; Chraňme náš venkovský lid před radami „také“ odborníků, 1920; Rentabilita používání elektrické energie, 1922; Vyhlídka a budoucnost soustavné elektrisace, 1923; Soustavná elektrisace a samospráva obcí, 1924; Elektřina v domácnosti, 1927.

L: OSND 1/2, s. 1037; Národní shromáždění Republiky československé v prvém desetiletí, 1928, s. 666n., passim; J. Č., in: VČAZ 6, 1930, s. 579n., 11, 1935, s. 335n.; J. Kolařík, Slovník politický a hospodářský, 1937, s. 245; MSN 1, s. 1002; KSN 2, s. 461; MSB 4, s. 178n.; L. Skala, Významné osobnosti českého zemědělství, 1992, s. 89n.; Pamětní publikace k 50tinám Ing. J. Č., 1930; Ing. J. Č., zakladatel elektroenergetiky ve východních Čechách, 2000.

Vlastislav Lacina, Daniel Mayer