ČERNÝ Jan 4.3.1874-10.4.1959: Porovnání verzí

Aktuální verze z 22. 10. 2019, 19:30

Jan ČERNÝ
Narození	4.3.1874
Místo narození	Uherský Ostroh
Úmrtí	10.4.1959
Místo úmrtí	Uherský Ostroh
Povolání	42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace	Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 33
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44913

ČERNÝ, Jan, * 4. 3. 1874 Uherský Ostroh, † 10. 4. 1959 Uherský Ostroh, úředník, politik

Pocházel z rodiny koželuha. Po absolvování gymnázia v Uherském Hradišti (1885–93) a práv na české univerzitě v Praze vstoupil 27. 3. 1899 do státních služeb, k politické správě na Moravě. Byl zařazen mezi konceptní úřednictvo při okresním hejtmanství v Hodoníně (1899–1908). Odtud byl povolán na ministerstvo veřejných prací ve Vídni, kde dva roky působil jako právník báňského oddělení a příležitostný stenograf říšské rady. Po návratu na Moravu mu bylo svěřeno vedení okresu Prostějov, který státní správa považovala za jeden z nejkomplikovanějších. Z Hané byl v dubnu 1912 povolán do čela prezidiální kanceláře moravského místodržitelství v Brně.

Jako místodržitelský rada Č. vstoupil po vzniku Československa do jeho služeb. Přestože nepatřil k nejvýše postaveným úředníkům české národnosti na místodržitelství, byl dohodou politických sil delegován do čela moravské politické správy. V této vrcholné pozici setrval až do svého penzionování v květnu 1939: nejdříve jako šéf zemské politické správy (1918–20), pak prezident zemské politické správy a od 1928 ve funkci moravskoslezského zemského prezidenta. Za první republiky byl dvakrát povolán do čela československého, tzv. úřednického kabinetu, kdy standardní parlamentní mechanismy přestaly dočasně fungovat. Poprvé to bylo v září 1920 v době radikalizace širších vrstev obyvatelstva, rozkolu v sociální demokracii a pokusu krajně levicových sil o puč. Tehdy roční vláda odborníků přispěla ke stabilizaci politických i ekonomických poměrů v republice. Podruhé předsedal vládě 1926 po krizi druhého Švehlova kabinetu, kdy Č. nouzová vláda měla poskytnout čas pro budoucí dohodu politických stran. Zastával v osmi meziválečných vládách funkci ministra vnitra (1920–22, 1926–29, 1932–34, 1938). Byl současníky, včetně prezidenta Tomáše G. Masaryka, vysoce ceněn pro zkušenosti v oblasti správy, organizační schopnosti, právní odbornost, apolitičnost a loajalitu. Jako jeden z čelných představitelů první republiky byl po únoru 1948 komunistickou mocí perzekvován, donucen opustit Brno a vrátit se na rodné Slovácko, rodině byl zabaven zámek ve Střílkách zakoupený 1927 a oba jeho synové zůstali v emigraci. Byl pochován na hřbitově v Uherském Hradišti-Mařaticích.

L: Heller 2, 1912, s. 21n.; M. Hynek, Právník a ministr JUDr. J. Č., in: Muzejní občasník Masarykova muzea v Hodoníně, 1999, s. 15n.; L. Slezák, Zemský prezident J. Č., in: Slovácko 36, 1994, s. 161n.; A. Vyskočil, Disciplína i revolta aneb žákovská a studentská léta v životě J. Č., in: tamtéž 43, 2001, s. 177n.; týž, Okresní hejtmanství v Hodoníně v prvních letech 20. století – počátek úřednické kariéry J. Č., in: Jižní Morava 38, 2002, s. 97n.; týž, Státní úředník. Příklad J. Č., in: L. Fasora – J. Hanuš – J. Malíř (ed.): Člověk na Moravě 19. století, 2004, s. 293n.; týž, Moravský státní úředník a vrcholné Rakousko-Uhersko, 2007 (disertační práce Filozofické fakulty MU Brno, kde soupis pramenů a literatury).

P: NA Praha, fond J. Č. (1926–1946); Vojenský historický ústav Praha, fond Kmenové listy (J. Č.) a Sbírka osobností I (J. Č.); MZA Brno, fond G 212 Penzijní spisy, inv. č. 9 605 – J. Č.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Aleš Vyskočil

• 

  Hrob Jana Černého na hřbitově v Uherském Hradišti