ČERNÝ Jiří 24.2.1928-1.11.1982: Porovnání verzí
(ČERNÝ_Jiří_24.2.1928-1.11.1982) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 37 |
+ | }} | ||
+ | '''ČERNÝ, Jiří''', ''* 24. 2. 1928 Praha, † 1. 11. 1982 Praha, filozof'' | ||
+ | |||
+ | Studoval filozofii a češtinu na Filozofické fakultě UK, kde | ||
+ | získal 1952 doktorát. Po krátkém působení v Českém rozhlase | ||
+ | pracoval až do své smrti ve Filozofickém ústavu ČSAV | ||
+ | (původně Kabinetu filozofie ČSAV, později Ústavu pro filozofii | ||
+ | a sociologii) jako vědecký pracovník a vedoucí oddělení | ||
+ | dějin filozofie. Č. zájmy zahrnovaly rozmanitou tematiku, | ||
+ | například dějiny české filozofie. Nejprve se věnoval osobnosti | ||
+ | pražského fyziologa a anatoma z přelomu 18. a 19. století Jiřího | ||
+ | Procházky, jehož dílo interpretoval v kontextu německé | ||
+ | přírodní filozofie. Toto zkoumání vyústilo 1960 v jeho první | ||
+ | publikaci. 1963 byl spoluautorem ''Antologie z dějin československé'' | ||
+ | ''filosofie'' a později 1981 vedoucím autorského kolektivu | ||
+ | ''Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení'' | ||
+ | ''do roku 1948''. V rámci interpretace české filozofie přispěl | ||
+ | mj. do diskuse o problému představ, vět a pravd „o sobě“ | ||
+ | u B. Bolzana v jejich sémantickém, nikoli ontologickém | ||
+ | smyslu. | ||
+ | |||
+ | Dále se věnoval systematicko filozofickým problémům; v šedesátých | ||
+ | letech patřil k badatelům, kteří se snažili o inovaci | ||
+ | marxistické filozofie tím, že do ní vnášeli nové podněty | ||
+ | – především z fenomenologie a hermeneutiky – a ji samu | ||
+ | se snažili uchopit jako pluralisticky strukturovaný myšlenkový | ||
+ | proud. V tomto pojetí nemohl v období normalizace | ||
+ | explicite pokračovat, o modernizaci marxismu se však v míře | ||
+ | dané ideologickými hranicemi pokoušel i později, kdy se věnoval, | ||
+ | byť v rámci kritiky, soudobé hermeneutice. Nadhodil | ||
+ | i ve své době odvážný námět na vytvoření marxistické | ||
+ | hermeneutiky. Trvalým předmětem Č. zájmu byla rovněž | ||
+ | německá klasická filozofie, zvláště Hegelovo a Schellingovo | ||
+ | dílo, dále také tzv. Frankfurtská škola a obecné metodologické | ||
+ | otázky filozofie. Č. se věnoval i zdánlivě zcela nefilozofické | ||
+ | tematice fotbalu, v této souvislosti se zamýšlel nad | ||
+ | obecnější povahou hry a její fenomenologií. Inspirovaly ho | ||
+ | analýzy H. G. Gadamera, E. Finka a F. J. J. Buytendijka zaměřené | ||
+ | na existenciální smysl hry. Č. práce se vyznačovaly | ||
+ | jasností a srozumitelným stylem. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' knihy: Jiří Procházka a dialektika v německé klasické přírodní filosofii, | ||
+ | 1960; Fotbal je hra. Pokus o fenomenologii hry, 1968; kolektivní práce: Antologie | ||
+ | z dějin československé filosofie, 1963; Antologie z dějin českého a slovenského | ||
+ | filozofického myšlení do roku 1948 (ed.), 1981; články: Schelling | ||
+ | a některé problémy dnešní západoněmecké filozofie, in: Filosofický časopis | ||
+ | 12, 1964, č. 6, s. 809n.; Problém marxistického pluralismu v soudobé filosofii, | ||
+ | in: tamtéž 17, 1969, č. 2, s. 133n.; Metodologické otázky marxistického | ||
+ | řešení vztahu světových a národních dějin, in: tamtéž 19, 1971, č. 5, s. 707n.; | ||
+ | Kritická teorie a psychoanalýza, in: tamtéž, 22, 1974, č. 3, s. 357n.; Soudobá | ||
+ | buržoazní hermeneutika a metodologické problémy historickospolečenských | ||
+ | věd, in: tamtéž 26, 1978, č. 6, s. 851n.; K pojmu vědy u Hegela a Marxe, in: | ||
+ | tamtéž 30, 1982, č. 1, s. 76n.; „Filozofie života“ jako nová praktická filozofie?, | ||
+ | in: tamtéž, 31, 1983, č. 3, s. 433n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' SČF, s. 88–89; Tomeš 1, s. 204; Česká filozofie ve 20. století. Biograficko- | ||
+ | -bibliografický slovník 2, 1995, s. 28–29; nekrolog in: Sociologický časopis | ||
+ | 18, 1982, č. 6, s. 662. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/59473 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Vlastimil Hála | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:56- Filozof]] | [[Kategorie:56- Filozof]] |
Aktuální verze z 14. 10. 2019, 15:23
Jiří ČERNÝ | |
Narození | 24.2.1928 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 1.11.1982 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 56- Filozof |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 37 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81475 |
ČERNÝ, Jiří, * 24. 2. 1928 Praha, † 1. 11. 1982 Praha, filozof
Studoval filozofii a češtinu na Filozofické fakultě UK, kde získal 1952 doktorát. Po krátkém působení v Českém rozhlase pracoval až do své smrti ve Filozofickém ústavu ČSAV (původně Kabinetu filozofie ČSAV, později Ústavu pro filozofii a sociologii) jako vědecký pracovník a vedoucí oddělení dějin filozofie. Č. zájmy zahrnovaly rozmanitou tematiku, například dějiny české filozofie. Nejprve se věnoval osobnosti pražského fyziologa a anatoma z přelomu 18. a 19. století Jiřího Procházky, jehož dílo interpretoval v kontextu německé přírodní filozofie. Toto zkoumání vyústilo 1960 v jeho první publikaci. 1963 byl spoluautorem Antologie z dějin československé filosofie a později 1981 vedoucím autorského kolektivu Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení do roku 1948. V rámci interpretace české filozofie přispěl mj. do diskuse o problému představ, vět a pravd „o sobě“ u B. Bolzana v jejich sémantickém, nikoli ontologickém smyslu.
Dále se věnoval systematicko filozofickým problémům; v šedesátých letech patřil k badatelům, kteří se snažili o inovaci marxistické filozofie tím, že do ní vnášeli nové podněty – především z fenomenologie a hermeneutiky – a ji samu se snažili uchopit jako pluralisticky strukturovaný myšlenkový proud. V tomto pojetí nemohl v období normalizace explicite pokračovat, o modernizaci marxismu se však v míře dané ideologickými hranicemi pokoušel i později, kdy se věnoval, byť v rámci kritiky, soudobé hermeneutice. Nadhodil i ve své době odvážný námět na vytvoření marxistické hermeneutiky. Trvalým předmětem Č. zájmu byla rovněž německá klasická filozofie, zvláště Hegelovo a Schellingovo dílo, dále také tzv. Frankfurtská škola a obecné metodologické otázky filozofie. Č. se věnoval i zdánlivě zcela nefilozofické tematice fotbalu, v této souvislosti se zamýšlel nad obecnější povahou hry a její fenomenologií. Inspirovaly ho analýzy H. G. Gadamera, E. Finka a F. J. J. Buytendijka zaměřené na existenciální smysl hry. Č. práce se vyznačovaly jasností a srozumitelným stylem.
D: knihy: Jiří Procházka a dialektika v německé klasické přírodní filosofii, 1960; Fotbal je hra. Pokus o fenomenologii hry, 1968; kolektivní práce: Antologie z dějin československé filosofie, 1963; Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení do roku 1948 (ed.), 1981; články: Schelling a některé problémy dnešní západoněmecké filozofie, in: Filosofický časopis 12, 1964, č. 6, s. 809n.; Problém marxistického pluralismu v soudobé filosofii, in: tamtéž 17, 1969, č. 2, s. 133n.; Metodologické otázky marxistického řešení vztahu světových a národních dějin, in: tamtéž 19, 1971, č. 5, s. 707n.; Kritická teorie a psychoanalýza, in: tamtéž, 22, 1974, č. 3, s. 357n.; Soudobá buržoazní hermeneutika a metodologické problémy historickospolečenských věd, in: tamtéž 26, 1978, č. 6, s. 851n.; K pojmu vědy u Hegela a Marxe, in: tamtéž 30, 1982, č. 1, s. 76n.; „Filozofie života“ jako nová praktická filozofie?, in: tamtéž, 31, 1983, č. 3, s. 433n.
L: SČF, s. 88–89; Tomeš 1, s. 204; Česká filozofie ve 20. století. Biograficko- -bibliografický slovník 2, 1995, s. 28–29; nekrolog in: Sociologický časopis 18, 1982, č. 6, s. 662.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vlastimil Hála