ČERNÝ Josef 15.8.1880-18.1.1955: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÝ_Josef_15.8.1880-18.1.1955)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 15.8.1880
 
| datum narození = 15.8.1880
| místo narození =  
+
| místo narození = lesovna Sommerwald u Havlíčkova Brodu
 
| datum úmrtí = 18.1.1955
 
| datum úmrtí = 18.1.1955
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Domažlice
 
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
 
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef ČERNÝ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 39-40
 +
}}
 +
'''ČERNÝ, Josef''', ''* 15. 8. 1880 lesovna Sommerwald u Havlíčkova Brodu, † 18. 1. 1955 Domažlice, lesník, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny nadlesního havlíčkobrodské obce, avšak
 +
v matrikách příslušné fary není zapsán. V Německém (Havlíčkově)
 +
Brodě studoval na vyšším gymnáziu. 1897 vstoupil
 +
do lesnické praxe na nadačním velkostatku Ledeč nad
 +
Sázavou, kde ho učil lesní správce Josef Lang. Pak studoval
 +
na lesnických ústavech v Bělé pod Bezdězem a v Písku, kde
 +
odborná studia 1902 ukončil. Do výkonné služby nastoupil
 +
u Lesního úřadu velkostatku Budiškovice u Moravských
 +
Budějovic. Vedl ho lesní rada Eduard Wessely, známý lesní
 +
odborník. Č. složil 1907 vyšší státní zkoušku lesnickou pro
 +
samostatné lesní hospodáře. Od února 1913 pracoval jako
 +
nadlesní a vedoucí lesní úředník na velkostatku Zruč nad Sázavou.
 +
Koncem srpna 1922 ho jmenovalo ministerstvo zemědělství
 +
ředitelem nově založené Státní školy pro lesní hajné
 +
v Domažlicích, kde působil až do 1940. Se spolupracovníkem
 +
Antonínem Březinou dobudoval školu pro odborné vzdělání
 +
ochranných a pomocných zřízenců a dozorců v praktickém
 +
lesním hospodářství, v různých lesních průmyslových podnicích
 +
a v obchodě dřevem. V místě pomáhal vlastníkům zvelebovat
 +
malé selské a obecní lesy, v nichž se zároveň žáci školy
 +
cvičili.
 +
 
 +
Prokázal schopnosti nejen ve správě lesů a jako učitel, ale
 +
i na poli lesnické literatury, propagačním, spolkovém, přednáškovém
 +
a zúčastnil se i zápasů o reorganizaci lesnických
 +
ústavů v Písku či pozdějšího úsilí o zřízení jednotné střední
 +
lesnické školy a nového typu škol pro lesní hajné. Již
 +
od 1897 psal do ''Lovecké besídky'', později do časopisů Josefa
 +
Václava Rozmary, čili do ''Českých lesnických rozhledů'', ''Lesnického''
 +
''týdenníku'', ''Háje'' a ''Lesní stráže'', příležitostně i do denních,
 +
krajinských a odborných listů. Své větší samostatné literární
 +
práce uveřejňoval v Rozmarově knižnici ''Český lesník''. Jednalo
 +
se o ''Botaniku lesnickou'' (1909), ''Nauku o půdě'' (1909), ''Nauku''
 +
''o povětrnosti a podnebí'' a ''Německo-český slovníček lesnický''
 +
(1919). Zasloužil se o tvorbu české lesnické terminologie.
 +
Napsal úvodní knihu série svazků Československé matice lesnické
 +
o práci prvního českého lesnického redaktora (''Z dopisů''
 +
''Jana Doležala'', 1921). Jako představený hájenské školy se postaral
 +
o nové příručky a učebnice. Převzaly je i další lesnická
 +
učiliště a sloužily jako návody řádného lesního hospodaření
 +
majitelům drobných selských a obecních lesů. 1907 spoluzaložil
 +
první českou lesnickou organizaci s názvem Jednota
 +
českých lesníků zemí koruny České a v jejím výboru zastával
 +
různé funkce. Po 1918 byl sociálním referentem Ústřední jednoty
 +
československého lesnictva (1921 ho korporace jmenovala
 +
svým čestným členem) a od 1925 řádným členem ČAZ.
 +
 
 +
'''D:''' učebnice: O obnově lesa, 1922; Těžení lesa, 1923; O dřevinách českých
 +
lesů, 1924; O lesním stanovisku a jeho činitelích, 1924; Selské a obecní
 +
lesy, 1925; O tvoření, obnově, výchově a pěstění lesů, 1926; články: Besídka.
 +
Za ředitelem hájenské školy Antonínem Březinou, in: Posel z Domažlic.
 +
Domažlický týdeník. List Národního souručenství 70, 1941, č. 28, 12. 7.
 +
1941; Antonín Březina, in: Háj 18, 1941, s. 218n.; František de Paula Dušek
 +
(Duschek). První základy umění polesného pro začátníky v hospodářství lesním,
 +
in: Československý les 26, 1946, s. 80, 95n., 118n.; O vzniku a vývoji
 +
státní školy pro lesní hajné v Domažlicích. Příspěvek k dějinám školy, in:
 +
tamtéž, s. 169n., 189n., 209n., 239n., 270, 284n.
 +
 
 +
'''L:''' J. F. (=J. Frič), Ředitel J. Č. padesátníkem, in: VČAZ 6, 1930, s. 856n.;
 +
K. Šiman, Ředitel J. Č. šedesátníkem, in: tamtéž 16, 1940, s. 503n.; J. Frič
 +
a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 245n.; G. Novotný, Antonín
 +
Březina (1895–1941). Lesník, ředitel škol a odborný spisovatel, in: Zprávy
 +
lesnického výzkumu. Reports of forestry research, sv. 47, 2002, č. 4, s. 232n.
 +
(kde další literatura); týž, Ing. Antonín Holub (1865–1955). Úvodní poznámky,
 +
in: B. Rašticová (ed.), Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století.
 +
Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Studie Slováckého muzea 11,
 +
2006, s. 201n. (kde další literatura).
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
 
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
  
 
[[Kategorie:1880]]
 
[[Kategorie:1880]]
 +
[[Kategorie:Havlíčkův Brod]]
 
[[Kategorie:1955]]
 
[[Kategorie:1955]]
 +
[[Kategorie:Domažlice]]

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 15:26

Josef ČERNÝ
Narození 15.8.1880
Místo narození lesovna Sommerwald u Havlíčkova Brodu
Úmrtí 18.1.1955
Místo úmrtí Domažlice
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 39-40
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44943

ČERNÝ, Josef, * 15. 8. 1880 lesovna Sommerwald u Havlíčkova Brodu, † 18. 1. 1955 Domažlice, lesník, pedagog

Pocházel z rodiny nadlesního havlíčkobrodské obce, avšak v matrikách příslušné fary není zapsán. V Německém (Havlíčkově) Brodě studoval na vyšším gymnáziu. 1897 vstoupil do lesnické praxe na nadačním velkostatku Ledeč nad Sázavou, kde ho učil lesní správce Josef Lang. Pak studoval na lesnických ústavech v Bělé pod Bezdězem a v Písku, kde odborná studia 1902 ukončil. Do výkonné služby nastoupil u Lesního úřadu velkostatku Budiškovice u Moravských Budějovic. Vedl ho lesní rada Eduard Wessely, známý lesní odborník. Č. složil 1907 vyšší státní zkoušku lesnickou pro samostatné lesní hospodáře. Od února 1913 pracoval jako nadlesní a vedoucí lesní úředník na velkostatku Zruč nad Sázavou. Koncem srpna 1922 ho jmenovalo ministerstvo zemědělství ředitelem nově založené Státní školy pro lesní hajné v Domažlicích, kde působil až do 1940. Se spolupracovníkem Antonínem Březinou dobudoval školu pro odborné vzdělání ochranných a pomocných zřízenců a dozorců v praktickém lesním hospodářství, v různých lesních průmyslových podnicích a v obchodě dřevem. V místě pomáhal vlastníkům zvelebovat malé selské a obecní lesy, v nichž se zároveň žáci školy cvičili.

Prokázal schopnosti nejen ve správě lesů a jako učitel, ale i na poli lesnické literatury, propagačním, spolkovém, přednáškovém a zúčastnil se i zápasů o reorganizaci lesnických ústavů v Písku či pozdějšího úsilí o zřízení jednotné střední lesnické školy a nového typu škol pro lesní hajné. Již od 1897 psal do Lovecké besídky, později do časopisů Josefa Václava Rozmary, čili do Českých lesnických rozhledů, Lesnického týdenníku, Háje a Lesní stráže, příležitostně i do denních, krajinských a odborných listů. Své větší samostatné literární práce uveřejňoval v Rozmarově knižnici Český lesník. Jednalo se o Botaniku lesnickou (1909), Nauku o půdě (1909), Nauku o povětrnosti a podnebí a Německo-český slovníček lesnický (1919). Zasloužil se o tvorbu české lesnické terminologie. Napsal úvodní knihu série svazků Československé matice lesnické o práci prvního českého lesnického redaktora (Z dopisů Jana Doležala, 1921). Jako představený hájenské školy se postaral o nové příručky a učebnice. Převzaly je i další lesnická učiliště a sloužily jako návody řádného lesního hospodaření majitelům drobných selských a obecních lesů. 1907 spoluzaložil první českou lesnickou organizaci s názvem Jednota českých lesníků zemí koruny České a v jejím výboru zastával různé funkce. Po 1918 byl sociálním referentem Ústřední jednoty československého lesnictva (1921 ho korporace jmenovala svým čestným členem) a od 1925 řádným členem ČAZ.

D: učebnice: O obnově lesa, 1922; Těžení lesa, 1923; O dřevinách českých lesů, 1924; O lesním stanovisku a jeho činitelích, 1924; Selské a obecní lesy, 1925; O tvoření, obnově, výchově a pěstění lesů, 1926; články: Besídka. Za ředitelem hájenské školy Antonínem Březinou, in: Posel z Domažlic. Domažlický týdeník. List Národního souručenství 70, 1941, č. 28, 12. 7. 1941; Antonín Březina, in: Háj 18, 1941, s. 218n.; František de Paula Dušek (Duschek). První základy umění polesného pro začátníky v hospodářství lesním, in: Československý les 26, 1946, s. 80, 95n., 118n.; O vzniku a vývoji státní školy pro lesní hajné v Domažlicích. Příspěvek k dějinám školy, in: tamtéž, s. 169n., 189n., 209n., 239n., 270, 284n.

L: J. F. (=J. Frič), Ředitel J. Č. padesátníkem, in: VČAZ 6, 1930, s. 856n.; K. Šiman, Ředitel J. Č. šedesátníkem, in: tamtéž 16, 1940, s. 503n.; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 245n.; G. Novotný, Antonín Březina (1895–1941). Lesník, ředitel škol a odborný spisovatel, in: Zprávy lesnického výzkumu. Reports of forestry research, sv. 47, 2002, č. 4, s. 232n. (kde další literatura); týž, Ing. Antonín Holub (1865–1955). Úvodní poznámky, in: B. Rašticová (ed.), Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Studie Slováckého muzea 11, 2006, s. 201n. (kde další literatura).

Gustav Novotný