ČERNÝ Josef 15.8.1880-18.1.1955: Porovnání verzí
(ČERNÝ_Josef_15.8.1880-18.1.1955) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.8.1880 | | datum narození = 15.8.1880 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = lesovna Sommerwald u Havlíčkova Brodu |
| datum úmrtí = 18.1.1955 | | datum úmrtí = 18.1.1955 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Domažlice |
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČERNÝ, Josef''', ''* 15. 8. 1880 lesovna Sommerwald u Havlíčkova Brodu, † 18. 1. 1955 Domažlice, lesník, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny nadlesního havlíčkobrodské obce, avšak | ||
+ | v matrikách příslušné fary není zapsán. V Německém (Havlíčkově) | ||
+ | Brodě studoval na vyšším gymnáziu. 1897 vstoupil | ||
+ | do lesnické praxe na nadačním velkostatku Ledeč nad | ||
+ | Sázavou, kde ho učil lesní správce Josef Lang. Pak studoval | ||
+ | na lesnických ústavech v Bělé pod Bezdězem a v Písku, kde | ||
+ | odborná studia 1902 ukončil. Do výkonné služby nastoupil | ||
+ | u Lesního úřadu velkostatku Budiškovice u Moravských | ||
+ | Budějovic. Vedl ho lesní rada Eduard Wessely, známý lesní | ||
+ | odborník. Č. složil 1907 vyšší státní zkoušku lesnickou pro | ||
+ | samostatné lesní hospodáře. Od února 1913 pracoval jako | ||
+ | nadlesní a vedoucí lesní úředník na velkostatku Zruč nad Sázavou. | ||
+ | Koncem srpna 1922 ho jmenovalo ministerstvo zemědělství | ||
+ | ředitelem nově založené Státní školy pro lesní hajné | ||
+ | v Domažlicích, kde působil až do 1940. Se spolupracovníkem | ||
+ | Antonínem Březinou dobudoval školu pro odborné vzdělání | ||
+ | ochranných a pomocných zřízenců a dozorců v praktickém | ||
+ | lesním hospodářství, v různých lesních průmyslových podnicích | ||
+ | a v obchodě dřevem. V místě pomáhal vlastníkům zvelebovat | ||
+ | malé selské a obecní lesy, v nichž se zároveň žáci školy | ||
+ | cvičili. | ||
+ | |||
+ | Prokázal schopnosti nejen ve správě lesů a jako učitel, ale | ||
+ | i na poli lesnické literatury, propagačním, spolkovém, přednáškovém | ||
+ | a zúčastnil se i zápasů o reorganizaci lesnických | ||
+ | ústavů v Písku či pozdějšího úsilí o zřízení jednotné střední | ||
+ | lesnické školy a nového typu škol pro lesní hajné. Již | ||
+ | od 1897 psal do ''Lovecké besídky'', později do časopisů Josefa | ||
+ | Václava Rozmary, čili do ''Českých lesnických rozhledů'', ''Lesnického'' | ||
+ | ''týdenníku'', ''Háje'' a ''Lesní stráže'', příležitostně i do denních, | ||
+ | krajinských a odborných listů. Své větší samostatné literární | ||
+ | práce uveřejňoval v Rozmarově knižnici ''Český lesník''. Jednalo | ||
+ | se o ''Botaniku lesnickou'' (1909), ''Nauku o půdě'' (1909), ''Nauku'' | ||
+ | ''o povětrnosti a podnebí'' a ''Německo-český slovníček lesnický'' | ||
+ | (1919). Zasloužil se o tvorbu české lesnické terminologie. | ||
+ | Napsal úvodní knihu série svazků Československé matice lesnické | ||
+ | o práci prvního českého lesnického redaktora (''Z dopisů'' | ||
+ | ''Jana Doležala'', 1921). Jako představený hájenské školy se postaral | ||
+ | o nové příručky a učebnice. Převzaly je i další lesnická | ||
+ | učiliště a sloužily jako návody řádného lesního hospodaření | ||
+ | majitelům drobných selských a obecních lesů. 1907 spoluzaložil | ||
+ | první českou lesnickou organizaci s názvem Jednota | ||
+ | českých lesníků zemí koruny České a v jejím výboru zastával | ||
+ | různé funkce. Po 1918 byl sociálním referentem Ústřední jednoty | ||
+ | československého lesnictva (1921 ho korporace jmenovala | ||
+ | svým čestným členem) a od 1925 řádným členem ČAZ. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' učebnice: O obnově lesa, 1922; Těžení lesa, 1923; O dřevinách českých | ||
+ | lesů, 1924; O lesním stanovisku a jeho činitelích, 1924; Selské a obecní | ||
+ | lesy, 1925; O tvoření, obnově, výchově a pěstění lesů, 1926; články: Besídka. | ||
+ | Za ředitelem hájenské školy Antonínem Březinou, in: Posel z Domažlic. | ||
+ | Domažlický týdeník. List Národního souručenství 70, 1941, č. 28, 12. 7. | ||
+ | 1941; Antonín Březina, in: Háj 18, 1941, s. 218n.; František de Paula Dušek | ||
+ | (Duschek). První základy umění polesného pro začátníky v hospodářství lesním, | ||
+ | in: Československý les 26, 1946, s. 80, 95n., 118n.; O vzniku a vývoji | ||
+ | státní školy pro lesní hajné v Domažlicích. Příspěvek k dějinám školy, in: | ||
+ | tamtéž, s. 169n., 189n., 209n., 239n., 270, 284n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. F. (=J. Frič), Ředitel J. Č. padesátníkem, in: VČAZ 6, 1930, s. 856n.; | ||
+ | K. Šiman, Ředitel J. Č. šedesátníkem, in: tamtéž 16, 1940, s. 503n.; J. Frič | ||
+ | a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 245n.; G. Novotný, Antonín | ||
+ | Březina (1895–1941). Lesník, ředitel škol a odborný spisovatel, in: Zprávy | ||
+ | lesnického výzkumu. Reports of forestry research, sv. 47, 2002, č. 4, s. 232n. | ||
+ | (kde další literatura); týž, Ing. Antonín Holub (1865–1955). Úvodní poznámky, | ||
+ | in: B. Rašticová (ed.), Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století. | ||
+ | Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Studie Slováckého muzea 11, | ||
+ | 2006, s. 201n. (kde další literatura). | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
Řádka 15: | Řádka 87: | ||
[[Kategorie:1880]] | [[Kategorie:1880]] | ||
[[Kategorie:1955]] | [[Kategorie:1955]] | ||
+ | [[Kategorie:Domažlice]] |
Verze z 4. 12. 2016, 17:08
Josef ČERNÝ | |
Narození | 15.8.1880 |
---|---|
Místo narození | lesovna Sommerwald u Havlíčkova Brodu |
Úmrtí | 18.1.1955 |
Místo úmrtí | Domažlice |
Povolání | 23- Lesník nebo myslivec |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44943 |
ČERNÝ, Josef, * 15. 8. 1880 lesovna Sommerwald u Havlíčkova Brodu, † 18. 1. 1955 Domažlice, lesník, pedagog
Pocházel z rodiny nadlesního havlíčkobrodské obce, avšak v matrikách příslušné fary není zapsán. V Německém (Havlíčkově) Brodě studoval na vyšším gymnáziu. 1897 vstoupil do lesnické praxe na nadačním velkostatku Ledeč nad Sázavou, kde ho učil lesní správce Josef Lang. Pak studoval na lesnických ústavech v Bělé pod Bezdězem a v Písku, kde odborná studia 1902 ukončil. Do výkonné služby nastoupil u Lesního úřadu velkostatku Budiškovice u Moravských Budějovic. Vedl ho lesní rada Eduard Wessely, známý lesní odborník. Č. složil 1907 vyšší státní zkoušku lesnickou pro samostatné lesní hospodáře. Od února 1913 pracoval jako nadlesní a vedoucí lesní úředník na velkostatku Zruč nad Sázavou. Koncem srpna 1922 ho jmenovalo ministerstvo zemědělství ředitelem nově založené Státní školy pro lesní hajné v Domažlicích, kde působil až do 1940. Se spolupracovníkem Antonínem Březinou dobudoval školu pro odborné vzdělání ochranných a pomocných zřízenců a dozorců v praktickém lesním hospodářství, v různých lesních průmyslových podnicích a v obchodě dřevem. V místě pomáhal vlastníkům zvelebovat malé selské a obecní lesy, v nichž se zároveň žáci školy cvičili.
Prokázal schopnosti nejen ve správě lesů a jako učitel, ale i na poli lesnické literatury, propagačním, spolkovém, přednáškovém a zúčastnil se i zápasů o reorganizaci lesnických ústavů v Písku či pozdějšího úsilí o zřízení jednotné střední lesnické školy a nového typu škol pro lesní hajné. Již od 1897 psal do Lovecké besídky, později do časopisů Josefa Václava Rozmary, čili do Českých lesnických rozhledů, Lesnického týdenníku, Háje a Lesní stráže, příležitostně i do denních, krajinských a odborných listů. Své větší samostatné literární práce uveřejňoval v Rozmarově knižnici Český lesník. Jednalo se o Botaniku lesnickou (1909), Nauku o půdě (1909), Nauku o povětrnosti a podnebí a Německo-český slovníček lesnický (1919). Zasloužil se o tvorbu české lesnické terminologie. Napsal úvodní knihu série svazků Československé matice lesnické o práci prvního českého lesnického redaktora (Z dopisů Jana Doležala, 1921). Jako představený hájenské školy se postaral o nové příručky a učebnice. Převzaly je i další lesnická učiliště a sloužily jako návody řádného lesního hospodaření majitelům drobných selských a obecních lesů. 1907 spoluzaložil první českou lesnickou organizaci s názvem Jednota českých lesníků zemí koruny České a v jejím výboru zastával různé funkce. Po 1918 byl sociálním referentem Ústřední jednoty československého lesnictva (1921 ho korporace jmenovala svým čestným členem) a od 1925 řádným členem ČAZ.
D: učebnice: O obnově lesa, 1922; Těžení lesa, 1923; O dřevinách českých lesů, 1924; O lesním stanovisku a jeho činitelích, 1924; Selské a obecní lesy, 1925; O tvoření, obnově, výchově a pěstění lesů, 1926; články: Besídka. Za ředitelem hájenské školy Antonínem Březinou, in: Posel z Domažlic. Domažlický týdeník. List Národního souručenství 70, 1941, č. 28, 12. 7. 1941; Antonín Březina, in: Háj 18, 1941, s. 218n.; František de Paula Dušek (Duschek). První základy umění polesného pro začátníky v hospodářství lesním, in: Československý les 26, 1946, s. 80, 95n., 118n.; O vzniku a vývoji státní školy pro lesní hajné v Domažlicích. Příspěvek k dějinám školy, in: tamtéž, s. 169n., 189n., 209n., 239n., 270, 284n.
L: J. F. (=J. Frič), Ředitel J. Č. padesátníkem, in: VČAZ 6, 1930, s. 856n.; K. Šiman, Ředitel J. Č. šedesátníkem, in: tamtéž 16, 1940, s. 503n.; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 245n.; G. Novotný, Antonín Březina (1895–1941). Lesník, ředitel škol a odborný spisovatel, in: Zprávy lesnického výzkumu. Reports of forestry research, sv. 47, 2002, č. 4, s. 232n. (kde další literatura); týž, Ing. Antonín Holub (1865–1955). Úvodní poznámky, in: B. Rašticová (ed.), Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Studie Slováckého muzea 11, 2006, s. 201n. (kde další literatura).
Gustav Novotný