ČERNÝ Josef 28.2.1885-7.12.1971: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÝ_Josef_28.2.1885-1971)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 28.2.1885
 
| datum narození = 28.2.1885
| místo narození = Nepolisy
+
| místo narození = Nepolisy u Chlumce nad Cidlinou
| datum úmrtí = 1971
+
| datum úmrtí = 7.12.1971
| místo úmrtí = New York
+
| místo úmrtí = New York (USA)
 
| povolání = 44- Právník
 
| povolání = 44- Právník
 
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef ČERNÝ
+
}}
 +
'''ČERNÝ, Josef''', ''* 28. 2. 1885 Nepolisy u Chlumce nad Cidlinou, † 7. 12. 1971 New York (USA), právník, politik''
 +
 
 +
Pocházel ze selského rodu v úrodném východním Polabí, které
 +
bylo kolébkou agrárního hnutí. Studoval práva na pražské
 +
a vídeňské univerzitě. Po promoci pracoval jako advokátní
 +
koncipient a poté jako významný pražský advokát. Již během
 +
studií byl činný v agrárním hnutí a spoluzakládal Sdružení
 +
agrárních akademiků. Mnoho let byl okresním funkcionářem
 +
agrárního dorostu a před první světovou válkou pracoval
 +
i v pražské organizaci České agrární strany. 1921 se oženil
 +
s dcerou čelného představitele agrárního hnutí A. Švehly Helenou.
 +
Po vzniku Československé republiky se 14. 11. 1918
 +
stal poslancem Revolučního Národního shromáždění. Ve volbách
 +
1920, 1925, 1929 a 1935 byl opakovaně ve východočeské
 +
volební župě zvolen poslancem za Republikánskou
 +
stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrární stranu).
 +
Ve sněmovně se věnoval hlavně ústavoprávní a finanční problematice,
 +
zastával tam řadu funkcí, mj. byl od 1929 předsedou
 +
rozpočtového výboru a místopředsedou ústavněprávního
 +
výboru. Stal se předsedou parlamentní úsporné a kontrolní
 +
komise zřízené v době vrcholící hospodářské krize 1933.
 +
Na sjezdu Republikánské strany 1922 byl zvolen členem výkonného
 +
výboru a předsednictva strany. I když ve dvacátých
 +
letech nezastával ještě ministerskou funkci, patřil k užšímu
 +
vedení strany. Jeho politické aktivity v rámci agrárního hnutí
 +
se v té době soustřeďovaly na sféru rozpočtovou, na zemědělské
 +
družstevnictví a zemědělské školství. Vedle organizačního
 +
talentu vynikal schopností vyrovnávat rozporné zájmy jednotlivých
 +
skupin v agrárním hnutí, vyjednávat a dosahovat
 +
kompromisu v rámci vládní koalice. Jeho politický vliv v Republikánské
 +
straně posílil, když předseda strany a předseda
 +
vlády A. Švehla 1928 těžce onemocněl a Č. zajišťoval spojení
 +
mezi ním a úřadujícím vedením strany.
 +
 
 +
V souvislosti s generační výměnou agrárních vůdců ve třicátých
 +
letech byl v únoru 1934 jmenován ministrem vnitra
 +
v druhé Malypetrově vládě. Tuto, v tehdejší situaci klíčovou
 +
vládní funkci, zastával i v následujících vládách premiéra Milana
 +
Hodži až do září 1938. V duchu vládní politiky pevné
 +
ruky se mu dařilo úspěšně zajišťovat vnitřní stabilitu a bezpečnost
 +
republiky. Jako ministr vnitra energicky, ale obezřetně
 +
zasahoval proti separatistickým akcím henleinovců a dalších
 +
sudetoněmeckých nacionalistických organizací. Před parlamentními
 +
volbami 1935 neúspěšně navrhoval zákaz činnosti
 +
Henleinovy Sudetendeutsche Partei. Jím vedené ministerstvo
 +
vnitra přes nátlak Berlína nejen tolerovalo v ČSR činnost
 +
demokratické německé emigrace, ale také benevolentně poskytovalo
 +
emigrantům azyl a Č. byl proto napadán sudetoněmeckým
 +
tiskem. Stejně energicky jako proti separatistickým
 +
akcím henleinovců vystupoval 1934–35 proti akcím komunistů
 +
ohrožujícím demokratické zřízení v republice. Po Mnichovu
 +
se stal v rámci tzv. koncentrace politických stran úřadujícím
 +
zástupcem R. Berana jako předsedy Strany národní
 +
jednoty, ale místo ve vládě již nepřijal. Nesouhlasil s cestou
 +
prezidenta E. Háchy do Berlína 14. 3. 1939. Za nacistické
 +
okupace odešel do ústraní a veřejného života se neúčastnil.
 +
 
 +
Přesto byl po osvobození 1945 na nátlak komunistů pro
 +
údajnou kolaboraci zatčen a 18 měsíců držen ve vyšetřovací
 +
vazbě. Národní soud ho však v dubnu 1947 zcela zprostil
 +
viny. Po únoru 1948 odešel do emigrace. Žil většinou v USA
 +
a zapojil se do politické práce v exilu. Patřil mezi iniciátory
 +
obnovy agrární strany a na svatováclavském sjezdu v Paříži
 +
29. 9. 1948 byl zvolen předsedou Republikánské strany zemědělského
 +
a malorolnického lidu v exilu. Jako představitel
 +
československého agrárního hnutí se stal místopředsedou
 +
Mezinárodní selské unie (International Peasant Union), která
 +
navazovala na Mezinárodní agrární byro založené v meziválečném
 +
období z iniciativy A. Švehly. Při obnově agrární strany
 +
v exilu spolupracoval s L. Feierabendem, M. Hrábikem (oba
 +
žili v USA) a K. Cvachovcem (žil v Kanadě). Působil i v 1949
 +
založené Radě svobodného Československa a byl členem výboru
 +
mezinárodní emigrantské Organizace ujařmených národů
 +
(Captive Nations Organisation).
 +
 
 +
'''L:''' M. Navrátil, Almanach Národního shromáždění, 1919, s. 135; Národní
 +
shromáždění Republiky československé v prvním desetiletí 1918–1928,
 +
1928, s. 666n., passim; Köpfe, s. 38; J. Kolařík, Slovník politický a národohospodářský,
 +
1937, s. 245; KSN 2, s. 462; Národní shromáždění Republiky
 +
československé v druhém desetiletí 1928–1938, 1938, s. 829n., passim; J. Č.,
 +
in: VČAZ 11, 1935, s. 189; MSB 1, s. 94; Pejskar 1, s. 57n.; ČBS, s. 96;
 +
Kolář Elity, s. 37n.; Tomeš 1, s. 205; M. Hrábik Samal, Republikánská strana
 +
v exilu, in: K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých
 +
dějinách, 2001, s. 187n.
 +
 
 +
Vlastislav Lacina
  
== Literatura ==
 
  PSNS/4, 96; VČAZ 11, 1935 189-190; MSN I, 1003; MČE 1, 778; PP 1, 57-59; MSB I, 94; ANS, 135; Kolář 37; Köpfe 38;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]

Verze z 4. 12. 2016, 19:12

Josef ČERNÝ
Narození 28.2.1885
Místo narození Nepolisy u Chlumce nad Cidlinou
Úmrtí 7.12.1971
Místo úmrtí New York (USA)
Povolání

44- Právník

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44944

ČERNÝ, Josef, * 28. 2. 1885 Nepolisy u Chlumce nad Cidlinou, † 7. 12. 1971 New York (USA), právník, politik

Pocházel ze selského rodu v úrodném východním Polabí, které bylo kolébkou agrárního hnutí. Studoval práva na pražské a vídeňské univerzitě. Po promoci pracoval jako advokátní koncipient a poté jako významný pražský advokát. Již během studií byl činný v agrárním hnutí a spoluzakládal Sdružení agrárních akademiků. Mnoho let byl okresním funkcionářem agrárního dorostu a před první světovou válkou pracoval i v pražské organizaci České agrární strany. 1921 se oženil s dcerou čelného představitele agrárního hnutí A. Švehly Helenou. Po vzniku Československé republiky se 14. 11. 1918 stal poslancem Revolučního Národního shromáždění. Ve volbách 1920, 1925, 1929 a 1935 byl opakovaně ve východočeské volební župě zvolen poslancem za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrární stranu). Ve sněmovně se věnoval hlavně ústavoprávní a finanční problematice, zastával tam řadu funkcí, mj. byl od 1929 předsedou rozpočtového výboru a místopředsedou ústavněprávního výboru. Stal se předsedou parlamentní úsporné a kontrolní komise zřízené v době vrcholící hospodářské krize 1933. Na sjezdu Republikánské strany 1922 byl zvolen členem výkonného výboru a předsednictva strany. I když ve dvacátých letech nezastával ještě ministerskou funkci, patřil k užšímu vedení strany. Jeho politické aktivity v rámci agrárního hnutí se v té době soustřeďovaly na sféru rozpočtovou, na zemědělské družstevnictví a zemědělské školství. Vedle organizačního talentu vynikal schopností vyrovnávat rozporné zájmy jednotlivých skupin v agrárním hnutí, vyjednávat a dosahovat kompromisu v rámci vládní koalice. Jeho politický vliv v Republikánské straně posílil, když předseda strany a předseda vlády A. Švehla 1928 těžce onemocněl a Č. zajišťoval spojení mezi ním a úřadujícím vedením strany.

V souvislosti s generační výměnou agrárních vůdců ve třicátých letech byl v únoru 1934 jmenován ministrem vnitra v druhé Malypetrově vládě. Tuto, v tehdejší situaci klíčovou vládní funkci, zastával i v následujících vládách premiéra Milana Hodži až do září 1938. V duchu vládní politiky pevné ruky se mu dařilo úspěšně zajišťovat vnitřní stabilitu a bezpečnost republiky. Jako ministr vnitra energicky, ale obezřetně zasahoval proti separatistickým akcím henleinovců a dalších sudetoněmeckých nacionalistických organizací. Před parlamentními volbami 1935 neúspěšně navrhoval zákaz činnosti Henleinovy Sudetendeutsche Partei. Jím vedené ministerstvo vnitra přes nátlak Berlína nejen tolerovalo v ČSR činnost demokratické německé emigrace, ale také benevolentně poskytovalo emigrantům azyl a Č. byl proto napadán sudetoněmeckým tiskem. Stejně energicky jako proti separatistickým akcím henleinovců vystupoval 1934–35 proti akcím komunistů ohrožujícím demokratické zřízení v republice. Po Mnichovu se stal v rámci tzv. koncentrace politických stran úřadujícím zástupcem R. Berana jako předsedy Strany národní jednoty, ale místo ve vládě již nepřijal. Nesouhlasil s cestou prezidenta E. Háchy do Berlína 14. 3. 1939. Za nacistické okupace odešel do ústraní a veřejného života se neúčastnil.

Přesto byl po osvobození 1945 na nátlak komunistů pro údajnou kolaboraci zatčen a 18 měsíců držen ve vyšetřovací vazbě. Národní soud ho však v dubnu 1947 zcela zprostil viny. Po únoru 1948 odešel do emigrace. Žil většinou v USA a zapojil se do politické práce v exilu. Patřil mezi iniciátory obnovy agrární strany a na svatováclavském sjezdu v Paříži 29. 9. 1948 byl zvolen předsedou Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu v exilu. Jako představitel československého agrárního hnutí se stal místopředsedou Mezinárodní selské unie (International Peasant Union), která navazovala na Mezinárodní agrární byro založené v meziválečném období z iniciativy A. Švehly. Při obnově agrární strany v exilu spolupracoval s L. Feierabendem, M. Hrábikem (oba žili v USA) a K. Cvachovcem (žil v Kanadě). Působil i v 1949 založené Radě svobodného Československa a byl členem výboru mezinárodní emigrantské Organizace ujařmených národů (Captive Nations Organisation).

L: M. Navrátil, Almanach Národního shromáždění, 1919, s. 135; Národní shromáždění Republiky československé v prvním desetiletí 1918–1928, 1928, s. 666n., passim; Köpfe, s. 38; J. Kolařík, Slovník politický a národohospodářský, 1937, s. 245; KSN 2, s. 462; Národní shromáždění Republiky československé v druhém desetiletí 1928–1938, 1938, s. 829n., passim; J. Č., in: VČAZ 11, 1935, s. 189; MSB 1, s. 94; Pejskar 1, s. 57n.; ČBS, s. 96; Kolář Elity, s. 37n.; Tomeš 1, s. 205; M. Hrábik Samal, Republikánská strana v exilu, in: K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých dějinách, 2001, s. 187n.

Vlastislav Lacina