ČERNÝ Josef 4.5.1863-19.12.1942: Porovnání verzí
(ČERNÝ_Josef_4.5.1863-19.12.1942) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef ČERNÝ | | jméno = Josef ČERNÝ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Cerny Josef portret.jpg |
| datum narození = 4.5.1863 | | datum narození = 4.5.1863 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vinary u Nového Bydžova |
| datum úmrtí = 19.12.1942 | | datum úmrtí = 19.12.1942 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 61- Pedagog | + | | povolání = 61- Pedagog<br />63- Spisovatel<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br /> |
− | 63- Spisovatel | + | |
− | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 38 |
+ | }} | ||
+ | '''ČERNÝ, Josef''', ''* 4. 5. 1863 Vinary u Nového Bydžova, † 19. 12. 1942 Praha, pedagog, poslanec, redaktor, odborný publicista'' | ||
+ | |||
+ | Základní vzdělání získal v rodišti, reálné gymnázium navštěvoval | ||
+ | v Novém Bydžově, odkud přešel ve 3. ročníku do učitelského | ||
+ | ústavu v Jičíně. Poté vystřídal několik podučitelských | ||
+ | a učitelských míst v Lískovicích, Vinarech, Smidarech a Novém | ||
+ | Bydžově. Vedle pedagogické práce se všude věnoval spolkové | ||
+ | činnosti, zejména Sokolu. Sympatizoval s mladočeskou, | ||
+ | později národně socialistickou politikou. V 80. a 90. letech | ||
+ | i počátkem 20. století měl často konflikty se školskými úřady | ||
+ | i s politickou správou, za podporu Sokola byl dokonce zatčen. | ||
+ | Přispíval do pedagogického tisku, např. do ''Učitelských novin'', | ||
+ | ''Vyšehradu'', ''Učitele'' a podílel se také na redigování ''Učitelského'' | ||
+ | ''přehledu'', ''České školy'' a především ''Pedagogických rozhledů''. Č. | ||
+ | pedagogické zásady ovlivnili zejména G. A. Lindner, F. Čupr | ||
+ | a J. Durdík. Hlásil se také k učení L. N. Tolstého, jehož úvahy | ||
+ | o výchově přeložil a 1897 vydal jako ''Pedagogické stati''. Pracoval | ||
+ | v učitelských organizacích, zejména v Zemském Ústředním | ||
+ | Spolku Jednot učitelských v Čechách, na jehož vedení | ||
+ | se po vnitřních bojích s J. Králem od 1895 stále více podílel. | ||
+ | 1908 formuloval ''Program sjezdu slovanského učitelstva'' konaného | ||
+ | v Praze. Řadou spisů (např. ''Úkoly výchovy'', ''Učitelstvo'' | ||
+ | ''a politika'' pod pseudonymem Čeněk Radimský, ''Svobodná,'' | ||
+ | ''volná škola'') i příspěvky do ''Stručného slovníku pedagogického'' | ||
+ | ovlivňoval české učitele a působil také na rodiče (''Rodina, škola'' | ||
+ | ''a společnost''). 1901–06 byl poslancem říšské rady ve Vídni. | ||
+ | Po skončení mandátu se s rodinou odstěhoval do Prahy. 1906 | ||
+ | získal studijní dovolenou a dva roky se vzdělával na pražské | ||
+ | české filozofické fakultě. Od 1908 opět učil, nejprve v Praze- | ||
+ | Libni, na Novém Městě pražském a ve škole Na Rejdišti. | ||
+ | Po vzniku ČSR byl jako znalec základního školství povolán | ||
+ | 1919 na ministerstvo, kde působil až do odchodu do důchodu. | ||
+ | Jeho padesátinám bylo věnováno slavnostní číslo ''České'' | ||
+ | ''školy'' a také o deset let později si učitelé připomněli jeho životní | ||
+ | jubileum. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Průvodce organisovaného učitele, 1906; Besedy s rodiči. Úvahy o důtklivé | ||
+ | potřebě výchovné, 1909; Rodina, škola, společnost, 1916. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' MSN 1, s. 1002; C. Merhout, J. Č. v životě a ve spisech, 1923; J. Č., osobnost | ||
+ | a dílo. Sborník k jeho šedesátinám (ed. L. Horák), b. d. [1923]. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/312756 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
Řádka 18: | Řádka 63: | ||
[[Kategorie:1863]] | [[Kategorie:1863]] | ||
+ | [[Kategorie:Vinary]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 27. 10. 2019, 12:01
Josef ČERNÝ | |
Narození | 4.5.1863 |
---|---|
Místo narození | Vinary u Nového Bydžova |
Úmrtí | 19.12.1942 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 38 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44940 |
ČERNÝ, Josef, * 4. 5. 1863 Vinary u Nového Bydžova, † 19. 12. 1942 Praha, pedagog, poslanec, redaktor, odborný publicista
Základní vzdělání získal v rodišti, reálné gymnázium navštěvoval v Novém Bydžově, odkud přešel ve 3. ročníku do učitelského ústavu v Jičíně. Poté vystřídal několik podučitelských a učitelských míst v Lískovicích, Vinarech, Smidarech a Novém Bydžově. Vedle pedagogické práce se všude věnoval spolkové činnosti, zejména Sokolu. Sympatizoval s mladočeskou, později národně socialistickou politikou. V 80. a 90. letech i počátkem 20. století měl často konflikty se školskými úřady i s politickou správou, za podporu Sokola byl dokonce zatčen. Přispíval do pedagogického tisku, např. do Učitelských novin, Vyšehradu, Učitele a podílel se také na redigování Učitelského přehledu, České školy a především Pedagogických rozhledů. Č. pedagogické zásady ovlivnili zejména G. A. Lindner, F. Čupr a J. Durdík. Hlásil se také k učení L. N. Tolstého, jehož úvahy o výchově přeložil a 1897 vydal jako Pedagogické stati. Pracoval v učitelských organizacích, zejména v Zemském Ústředním Spolku Jednot učitelských v Čechách, na jehož vedení se po vnitřních bojích s J. Králem od 1895 stále více podílel. 1908 formuloval Program sjezdu slovanského učitelstva konaného v Praze. Řadou spisů (např. Úkoly výchovy, Učitelstvo a politika pod pseudonymem Čeněk Radimský, Svobodná, volná škola) i příspěvky do Stručného slovníku pedagogického ovlivňoval české učitele a působil také na rodiče (Rodina, škola a společnost). 1901–06 byl poslancem říšské rady ve Vídni. Po skončení mandátu se s rodinou odstěhoval do Prahy. 1906 získal studijní dovolenou a dva roky se vzdělával na pražské české filozofické fakultě. Od 1908 opět učil, nejprve v Praze- Libni, na Novém Městě pražském a ve škole Na Rejdišti. Po vzniku ČSR byl jako znalec základního školství povolán 1919 na ministerstvo, kde působil až do odchodu do důchodu. Jeho padesátinám bylo věnováno slavnostní číslo České školy a také o deset let později si učitelé připomněli jeho životní jubileum.
D: Průvodce organisovaného učitele, 1906; Besedy s rodiči. Úvahy o důtklivé potřebě výchovné, 1909; Rodina, škola, společnost, 1916.
L: MSN 1, s. 1002; C. Merhout, J. Č. v životě a ve spisech, 1923; J. Č., osobnost a dílo. Sborník k jeho šedesátinám (ed. L. Horák), b. d. [1923].
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavla Vošahlíková