ČERNÝ Josef 4.5.1863-19.12.1942: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÝ_Josef_4.5.1863-19.12.1942)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.5.1863
 
| datum narození = 4.5.1863
| místo narození =  
+
| místo narození = Vinary u Nového Bydžova
 
| datum úmrtí = 19.12.1942
 
| datum úmrtí = 19.12.1942
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 61- Pedagog
 
| povolání = 61- Pedagog
 
63- Spisovatel
 
63- Spisovatel
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef ČERNÝ
+
}}
 +
'''ČERNÝ, Josef''', ''* 4. 5. 1863 Vinary u Nového Bydžova, † 19. 12. 1942 Praha, pedagog, poslanec, redaktor, odborný publicista''
 +
 
 +
Základní vzdělání získal v rodišti, reálné gymnázium navštěvoval
 +
v Novém Bydžově, odkud přešel ve 3. ročníku do učitelského
 +
ústavu v Jičíně. Poté vystřídal několik podučitelských
 +
a učitelských míst v Lískovicích, Vinarech, Smidarech a Novém
 +
Bydžově. Vedle pedagogické práce se všude věnoval spolkové
 +
činnosti, zejména Sokolu. Sympatizoval s mladočeskou,
 +
později národně socialistickou politikou. V 80. a 90. letech
 +
i počátkem 20. století měl často konflikty se školskými úřady
 +
i s politickou správou, za podporu Sokola byl dokonce zatčen.
 +
Přispíval do pedagogického tisku, např. do ''Učitelských novin'',
 +
''Vyšehradu'', ''Učitele'' a podílel se také na redigování ''Učitelského''
 +
''přehledu'', ''České školy'' a především ''Pedagogických rozhledů''. Č.
 +
pedagogické zásady ovlivnili zejména G. A. Lindner, F. Čupr
 +
a J. Durdík. Hlásil se také k učení L. N. Tolstého, jehož úvahy
 +
o výchově přeložil a 1897 vydal jako ''Pedagogické stati''. Pracoval
 +
v učitelských organizacích, zejména v Zemském Ústředním
 +
Spolku Jednot učitelských v Čechách, na jehož vedení
 +
se po vnitřních bojích s J. Králem od 1895 stále více podílel.
 +
1908 formuloval ''Program sjezdu slovanského učitelstva'' konaného
 +
v Praze. Řadou spisů (např. ''Úkoly výchovy'', ''Učitelstvo''
 +
''a politika'' pod pseudonymem Čeněk Radimský, ''Svobodná,''
 +
''volná škola'') i příspěvky do ''Stručného slovníku pedagogického''
 +
ovlivňoval české učitele a působil také na rodiče (''Rodina, škola''
 +
''a společnost''). 1901–06 byl poslancem říšské rady ve Vídni.
 +
Po skončení mandátu se s rodinou odstěhoval do Prahy. 1906
 +
získal studijní dovolenou a dva roky se vzdělával na pražské
 +
české filozofické fakultě. Od 1908 opět učil, nejprve v Praze-
 +
Libni, na Novém Městě pražském a ve škole Na Rejdišti.
 +
Po vzniku ČSR byl jako znalec základního školství povolán
 +
1919 na ministerstvo, kde působil až do odchodu do důchodu.
 +
Jeho padesátinám bylo věnováno slavnostní číslo ''České''
 +
''školy'' a také o deset let později si učitelé připomněli jeho životní
 +
jubileum.
 +
 
 +
'''D:''' Průvodce organisovaného učitele, 1906; Besedy s rodiči. Úvahy o důtklivé
 +
potřebě výchovné, 1909; Rodina, škola, společnost, 1916.
 +
 
 +
'''L:''' MSN 1, s. 1002; C. Merhout, J. Č. v životě a ve spisech, 1923; J. Č., osobnost
 +
a dílo. Sborník k jeho šedesátinám (ed. L. Horák), b. d. [1923].
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
Řádka 18: Řádka 62:
  
 
[[Kategorie:1863]]
 
[[Kategorie:1863]]
 +
[[Kategorie:Vinary]]
 
[[Kategorie:1942]]
 
[[Kategorie:1942]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 4. 12. 2016, 15:54

Josef ČERNÝ
Narození 4.5.1863
Místo narození Vinary u Nového Bydžova
Úmrtí 19.12.1942
Místo úmrtí Praha
Povolání

61- Pedagog 63- Spisovatel

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44940

ČERNÝ, Josef, * 4. 5. 1863 Vinary u Nového Bydžova, † 19. 12. 1942 Praha, pedagog, poslanec, redaktor, odborný publicista

Základní vzdělání získal v rodišti, reálné gymnázium navštěvoval v Novém Bydžově, odkud přešel ve 3. ročníku do učitelského ústavu v Jičíně. Poté vystřídal několik podučitelských a učitelských míst v Lískovicích, Vinarech, Smidarech a Novém Bydžově. Vedle pedagogické práce se všude věnoval spolkové činnosti, zejména Sokolu. Sympatizoval s mladočeskou, později národně socialistickou politikou. V 80. a 90. letech i počátkem 20. století měl často konflikty se školskými úřady i s politickou správou, za podporu Sokola byl dokonce zatčen. Přispíval do pedagogického tisku, např. do Učitelských novin, Vyšehradu, Učitele a podílel se také na redigování Učitelského přehledu, České školy a především Pedagogických rozhledů. Č. pedagogické zásady ovlivnili zejména G. A. Lindner, F. Čupr a J. Durdík. Hlásil se také k učení L. N. Tolstého, jehož úvahy o výchově přeložil a 1897 vydal jako Pedagogické stati. Pracoval v učitelských organizacích, zejména v Zemském Ústředním Spolku Jednot učitelských v Čechách, na jehož vedení se po vnitřních bojích s J. Králem od 1895 stále více podílel. 1908 formuloval Program sjezdu slovanského učitelstva konaného v Praze. Řadou spisů (např. Úkoly výchovy, Učitelstvo a politika pod pseudonymem Čeněk Radimský, Svobodná, volná škola) i příspěvky do Stručného slovníku pedagogického ovlivňoval české učitele a působil také na rodiče (Rodina, škola a společnost). 1901–06 byl poslancem říšské rady ve Vídni. Po skončení mandátu se s rodinou odstěhoval do Prahy. 1906 získal studijní dovolenou a dva roky se vzdělával na pražské české filozofické fakultě. Od 1908 opět učil, nejprve v Praze- Libni, na Novém Městě pražském a ve škole Na Rejdišti. Po vzniku ČSR byl jako znalec základního školství povolán 1919 na ministerstvo, kde působil až do odchodu do důchodu. Jeho padesátinám bylo věnováno slavnostní číslo České školy a také o deset let později si učitelé připomněli jeho životní jubileum.

D: Průvodce organisovaného učitele, 1906; Besedy s rodiči. Úvahy o důtklivé potřebě výchovné, 1909; Rodina, škola, společnost, 1916.

L: MSN 1, s. 1002; C. Merhout, J. Č. v životě a ve spisech, 1923; J. Č., osobnost a dílo. Sborník k jeho šedesátinám (ed. L. Horák), b. d. [1923].

Pavla Vošahlíková