ČERNÝ Ludvík 28.11.1922-21.9.1988: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 43-44
 
}}
 
}}
 
'''ČERNÝ, Ludvík''', ''* 28. 11. 1922 Brno, † 21. 9. 1988 Brno, zvěrolékař, pedagog, odborný spisovatel''
 
'''ČERNÝ, Ludvík''', ''* 28. 11. 1922 Brno, † 21. 9. 1988 Brno, zvěrolékař, pedagog, odborný spisovatel''

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 14:31

Ludvík ČERNÝ
Narození 28.11.1922
Místo narození Brno
Úmrtí 21.9.1988
Místo úmrtí Brno
Povolání 17- Veterinář
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 43-44
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44967

ČERNÝ, Ludvík, * 28. 11. 1922 Brno, † 21. 9. 1988 Brno, zvěrolékař, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z dělnické rodiny. Maturoval 1941 na gymnáziu v Brně. Za německé okupace pracoval jako figurant na obecním úřadě v Líšni u Brna (dnes Brno-Líšeň) a pak jako kontrolor užitkovosti skotu ve Svazu chovatelů hospodářských zvířat v Brně. 1945–49 studoval na Vysoké škole veterinární (dnes Veterinární a farmaceutická univerzita) v Brně. Tam byl 1950 promován titulem MVDr. a od 1949 působil jako odborný asistent. 1956 byl jmenován docentem zoohygieny a 1966 mimořádným profesorem mikrobiologie. Na škole spoluzaložil a vedl samostatný Ústav zoohygieny (1952–61). Pracoviště bylo začleněno do nově vytvořené katedry mikrobiologie a zoohygieny, kterou do 1969 Č. vedl a postaral se o vybavení pro potřeby imunogenetiky, dal pořídit elektronový mikroskop a otevřít laboratoř pro výrobu fetálního bovinního séra. 1956–61, kdy byla celá veterinární škola fakultou VŠZ v Brně, pracoval jako prorektor pro vědeckovýzkumnou činnost. Rozvíjel spolupráci s ČSAV, resortními výzkumnými ústavy a Vysokou školou veterinární v Košicích a zasahoval i do rozvoje školního zemědělského podniku VŠZ. 1982 odešel do výslužby, ale ve veterinárním výzkumu působil až do smrti.

Zaměřil se především na virologii, imunologii a imunogenetiku hospodářských zvířat. Jako jeden z prvních studoval imunitní děje v organismu na buněčné úrovni. Výsledky práce s několika jeho spolupracovníky přispěly významně mj. k odhalení podstaty leukózy skotu a staly se východiskem pro zahájení ozdravovacích akcí ve velkochovech. Dále s K. Jurmanovou stanovil počet chromozomů u kura, prasete a skotu a metodiku zavedl do veterinární diagnostické laboratorní praxe, jindy rozpracovával otázky celulární a kolostrální imunity, zavedl detekci inkompletních protilátek u brucelózy skotu, vylepšoval diagnostiku respiratorních chorob prasat a propracoval metodu získávání krve na jatkách pro potřebu buněčných kultur a využití v imunoprofylaxi a výživě zvířat. Některé jeho objevy byly u nás uznány jako patenty a zlepšovací návrhy. Publikoval několik učebních textů, odborných článků (např. v periodikách Veterinární medicína, Veterinářství, Folia veterinaria a Sborník VŠZ v Brně) a recenzí. Vedle toho pracoval jako tajemník veterinární sekce ČSAZV, vedoucí sekce veterinární mikrobiologie při Mikrobiologické společnosti ČSAV a člen komise proti SLAK (slintavce a kulhavce, aphtae epizooticae). Za svou činnost obdržel 1960 pamětní medaili k patnáctému výročí osvobození města Brna, 1962 státní vyznamenání Za vynikající práci a 1977 Cenu osvobození města Brna. Byl též uznávaným znalcem hudby a literatury či pomologie.

D: V. Dyk (ed.), Bibliografie vědeckých prací a monografií 1959–1965. Veterinární fakulta Vysoké školy zemědělské v Brně, 1966, s. 24n. (kde neúplný soupis prací), výběr: Hygiena domácích zvířat. Část speciální, 1955 a 1958 (s J. Menšíkem, dotisk), 1961 (s kol.); Vliv chřipkové infekce na růst a váhové přírůstky prasat ve stanicích pro kontrolu výkrmnosti. Závěrečná zpráva úkolu č. 41.01b, 1957 (s kol.); Hygiena domácích zvířat. Část obecná, 1958 (s kol.); Veterinární mikrobiologie. III. Speciální mikrobiologie. Bakteriologie, mykologie, virologie, 1965 (s kol.); Příprava cytotoxických bovinních antisér vůči homologním lymfoidním buňkám. Etapa dílčího úkolu VII-5-4- -9/b Studium antigenicity lymfocytů skotu, 1972 (s V. Abadžievovou a kol.); Ultrastruktura lymfocytů krav při chronické lymfocytární leukóze, in: Československá patologie 12, 1976, č. 3, s. 136n. (s I. Hajdu); Lower occurrence of metaphases and increase in aneuploidity of lymphoid cell cultures in chronic lymphocytic leukaemia in dairy cows, in: Scripta medica 49, 1976, č. 6–7, s. 314 (s J. Havránkovou a L. Lojdou); Od neolitu až k dojnici roku 2000. Dojnice pro 3. tisíciletí, 1986 (s K. Kahounem); Technologie krve jatečných zvířat, 1990 (s J. Vrchlabským a kol.).

L: Tomeš 1, s. 206; J. Dražan, Prof. MVDr. L. Č. šedesátníkem, in: Veterinářství 32, 1982, č. 12, s. 565.

Jiří Šindlář, Gustav Novotný